Václavka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Václavka obecná

Mladé plodnice václavky obecné
Mladé plodnice václavky obecné
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída: houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád: lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď: Physalacriaceae
Rod: václavka (Armillaria)
Binomické jméno
Armillaria mellea

Václavka obecná (Armillaria mellea), též václavka žlutoprstenná, je parazitická houba z rodu václavka. Za syrova je mírně jedovatá, po tepelné úpravě je jedlá a chutná.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klobouk o šířce 3–10 cm je zpočátku vyklenutý, později se narovnává. Jeho barva je medově hnědá až načernalá. Celý je pokryt tmavými šupinami, které směrem od středu klobouku řídnou.[1] V mládí je klobouk napojen ke třeni světlou blánou, která zakrývá lupeny. Ty jsou z počátku bělavé, se stářím plodnice tmavnou do červenavě hnědé a bývají pokryty bílým práškem.[2]

Plný třeň je dlouhý 50–200 mm a tlustý kolem 10–25 mm. Je válcovitého tvaru, směrem ke klobouku se mírně zužuje.[1]

Václavka obecná, stejně jako další václavky, mívá velmi rozsáhlé podhoubí, které v noci světélkuje.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste v listnatých i jehličnatých lesích. Obyčejně se vyskytuje v trsech, plodnice je možné nalézt i jednotlivě u kořenů stromů.[2] Jedná se o parazitickou houbu, která napadá i zdravé kmeny,[1][2] čímž může v lese způsobit velké škody.[3] Roste hlavně od září do října, při příhodném počasí až do listopadu a v chladném počasí se výjimečně objevuje už v létě.[1]

Roste od července do září, zejména v listnatých a smíšených lesích, dále v křovinách, příkopech apod.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Houba je za syrova mírně jedovatá, proto je nezbytná její delší tepelná úprava, během které se z ní vytratí člověku nebezpečné látky.[2][1] Václavka obecná se používá k přípravě různých druhů jídel, často se nakládá do octa či sladkokyselého nálevu.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f SMOTLACHA, Miroslav. Kapesní atlas hub. Praha : Ottovo Nakladatelství, 2008. Dále jen Smotlacha (2008). ISBN 978-80-7360-671-8. S. 92.  
  2. a b c d e PILÁT, Albert. Kapesní atlas hub. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1964. S. 128.  
  3. JANČAŘÍK, Vlastislav; JANKOVSKÝ, Libor. Václavka stále aktuální [online]. Lesnická práce, [cit. 2011-10-12]. Dostupné online.  
  4. KURÁŇ, Petr. Přichází čas v podhůří rozšířených václavek [online]. Náchodský deník, [cit. 2011-10-12]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]