Toinette a Louis
| Toinette a Louis | |
|---|---|
| Toinette et Louis | |
| Žánr | opéra comique (divertissement mêlé d'ariettes) |
| Skladatel | Lucile Grétryová |
| Libretista | Joseph Patrat |
| Počet dějství | 2 |
| Originální jazyk | francouzština |
| Premiéra | 22. března 1787, Paříž, Théâtre de la Comédie-Italienne (1ère salle Favart) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Toinette a Louis (ve francouzském originále Toinette et Louis) je komická opera (opéra comique, původním označením „divertissement mêlé d'ariettes“) o dvou dějstvích francouzské skladatelky Angélique-Dorothée-Louise Grétryové, zvané Lucile, dcery slavného hudebního skladatele A.-E-M. Grétryho. Libreto k ní napsal dramatik Joseph Patrat (1733–1801). Premiéra opery se konala 22. března 1787 v pařížském divadle Théâtre de la Comédie-Italienne.[1]
Vznik, historie a charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Po nesporném úspěchu opery Antoniova svatba, kterou Lucile Grétryová zkomponovala (s pomocí otce) ve třinácti letech a která měla premiéru v červenci 1786, přinesla Comédie-Italienne již v březnu 1787 další pokus nadané dívky, který se však tentokrát nezdařil.[2] Libreto tentokrát vytvořil profesionální dramatik a libretista Joseph Patrat (1733–1801), avšak zřejmě bez větší snahy.[3] Při premiéře byla tato novinka kombinována s Antoniovou svatbou a starší aktovkou Lucilina otce Le Tableau parlant.[3] Publikum prý reagovalo na premiéru negativně a výkřiky doporučovaly autorce, ať se vrátí do školy; jednalo se o jasný neúspěch.[4]
Kritika zmiňovala mezi příčinami neúspěchu právě přílišnou konvenčnost libreta („tak hrubé podobnosti, tak otřepané prostředky, tak málo zajímavosti a pravdivosti“), které místy příliš připomínalo jiné oblíbené opery – například Blaise a Babet od Nicolase Dezèda.[4] Zároveň však například kritik Guillaume-Thomas Raynal konstatoval, že hudební úroveň je „byla shledána mnohem nižší než v případě Antoniovy svatby“.[4] Jiní recenzenti však byli opačného názoru, například: „Slečna Grétryová příjemnými melodiemi, které rozesela v tomto díle, potvrdila naděje, které ukázala v Antoniově svatbě. Všimli jsme si pokroků, které slibují další vzestup.“ (Levacher de Charnois, Costumes [et Annales] des grands théâtres de Paris, 1786, XLIV); „Tímto skladatelem je slečna Grétryová, která učinila ve svém umění ohromující pokroky, pokud lze soudit podle tohoto nového výtvoru, v němž je ještě více půvabu, svěžesti a libosti než v hudbě Antoniovy svatby.“ (Antoine d’Origny, Annales du Théâtre Italien)[3][2]; „V kusech tvořících tento nový výtvor je půvab, svěžest a ten druh krás, který odpovídal zvolenému námětu.“ (Journal de Paris)[5]
Přesto zůstalo u jediného představení, Toinette a Louis už reprízováni nebyli (zatímco úspěch Antoniovy svatby pokračoval). Lucile zdá se dále nekomponovala; o rok později byla jako patnáctiletá provdána a manžel s ní podle Grétryho pamětí zacházel velmi špatně. Roku 1790 Lucile v sedmnácti letech zemřela na tuberkulózu, stejně jako o tři roky dříve její starší sestra Jenny a o půl roku později její mladší sestra Antoinette.[6][3] Hudba ani libreto Toinette a Louise se nedochovaly.[2][3]
Děj opery[editovat | editovat zdroj]
1. dějství[editovat | editovat zdroj]
Toinette je mladá sirota vychovaná sedlákem v Pays de Caux; milují se s mladým Louisem, rozumným, pracovitým, ale chudým chlapcem. V jejich vsi žije na odpočinku jistý anglický voják, který se dovtípí jejich lásky a vymyslí plán, jak je dostat dohromady. Vyhledá zmíněného sedláka a pověří ho, aby přednesl žádost o Toinettinu ruku jejímu dědovi, starému invalidovi. Jedna z Toinettiných přítelkyň rozhovor vyslechne schovaná za keřem a je si jistá, že Angličan žádá o Toinettinu ruku pro sebe; běží oba milence varovat.
2. dějství[editovat | editovat zdroj]
Toinette a Louis si zoufají a odmítají podepsat svatební smlouvu, která jim je předložena. Dědeček je už už ochoten ji roztrhat, když vyjde najevo, že Angličan, aby je spojil, zajistil oběma slušné věno. Toinette a Lucas padají na kolena před svým dobrodincem.[4][7][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ LETELLIER, Robert Ignatius. Opéra-Comique. A Sourcebook. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing, 2010. 851 s. ISBN 978-1-4438-2140-7. S. 14. (anglicky)
- ↑ a b c LETZTER, Jacqueline; ADELSON, Robert. Women Writing Opera : Creativity and Controversy in the Age of the French Revolution. Berkeley /Los Angeles / London: University of California Press, 2001. 341 s. Dostupné online. ISBN 0-520-22653-4. S. 26–27. (anglicky)
- ↑ a b c d e PONOME, Anne-Marie. Compositrices du XIXe siècle : Angélique-Dorothée-Louise Grétry, dite Lucile. Crescendo Magazine [online]. 2020-09-23 [cit. 2022-03-08]. Roč. 31. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b c d RAYNAL, Guillaume-Thomas. Correspondance littéraire, philosophique et critique. Příprava vydání Maurice Torneux. Svazek 15. Paris: Garnier frères, 1881. 611 s. Dostupné online. S. 43–44. (francouzsky)
- ↑ a b Spectacles – Théatre Italien. Le Journal de Paris. 1787-03-23, roč. 11, čís. 82, s. 355. Dostupné online [cit. 2022-03-08]. (francouzsky)
- ↑ LESSENS, Ronald. Grétry ou le Triomphe de l'Opéra-Comique (1741–1813). Paris: L'Harmattan, 2007. 273 s. ISBN 978-2-296-03393-1. S. 190–192. (francouzsky)
- ↑ Annales dramatiques, ou dictionnaire général des théâtres. Svazek 9 (T U V X Y Z). Paris: [s.n.], 1812. 428 s. Dostupné online. Kapitola Toinette et Louis, s. 136–137. (francouzsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MCWICKER, Mary F. Women Opera Composers: Biographies from the 1500s to the 21st Century. Jefferson, North Carolina: McFarland & Company, 2016. 284 s. ISBN 978-0786495139. (anglicky)
- LETELLIER, Robert Ignatius. Opéra-Comique. A Sourcebook. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing, 2010. 851 s. ISBN 978-1-4438-2140-7. (anglicky)
- LETZTER, Jacqueline; ADELSON, Robert. Women Writing Opera : Creativity and Controversy in the Age of the French Revolution. Berkeley /Los Angeles / London: University of California Press, 2001. 341 s. Dostupné online. ISBN 0-520-22653-4. (anglicky)
- In: LACOMBE, Hervé. Histoire de l'opéra français. Paris: Fayard, 2021. ISBN 978-2-213-70990-1. Svazek I – Du Roi-Soleil à la Révolution. (francouzsky), zejména kapitola 20.1 La place et la représentation des femmes dans le théâtre lyrique – Librettistes, compositrices et choréographes (Raphaëlle Legrand, Nathalie Lecomte)
- LESSENS, Ronald. Grétry ou le Triomphe de l'Opéra-Comique (1741–1813). Paris: L'Harmattan, 2007. 273 s. ISBN 978-2-296-03393-1. (francouzsky)