Synergetická lingvistika
Synergetická lingvistika (nebo také systémově-teoretická lingvistika) je subdisciplína kvantitativní lingvistiky (školy Gabriela Altmanna). Jedná se o specifický způsob vysvětlení v lingvistice, kdy je jazyk popisován jako seberegulační a sebeorganizující komplexní systém. Svým funkčně-analytickým pohledem na jazyk se vymezuje vůči strukturalismu a generativismu.[1] Autorem přístupu a modelu je Reinhard Köhler, který jej představil roku 1986 ve své dizertační práci Zur linguistichen Synergetik: Struktur und Dynamik der Lexik.
Cíle[editovat | editovat zdroj]
Hlavním cílem synergetické lingvistiky je poskytnout rámec pro budování („univerzálních“) lingvistických teorií pomocí dedukce, tyto teorie testovat a vytvořit pomocí nich síť zákonů a tvrzení, které by vysvětlovaly jazykové jevy. Vzhledem k obtížnosti (až nemožnosti) vysvětlovat jevy v lingvistice pomocí kauzality, volí synergetika funkční vysvětlení. Na rozdíl od generativismu si nemyslí, že gramatická pravidla a formalismy mají explanační sílu. Podle Köhlera jsou všechny lingvistické „teorie“ pouze formalismy.[2]
Dále se synergetická lingvistika snaží obnovit náhled na jazyk jako na současně psychologicko-sociální a biologicko-kognitivní jev (kognitivní paradigma totiž podle ní příliš vytlačilo psychologicko-sociální náhled). Jako součást kognitivních aspektů modelu Köhler zavádí hypotézu registru (sem spadá např. velikost paměti: jak dlouhou větu jsme si schopni zapamatovat a vytvořit).[3]
Způsob popisu[editovat | editovat zdroj]
Hlavním axiomem synergetické lingvistiky je, že jazyk je sebeorganizující a seberegulační systém, který je udržován v rovnováze kooperativními a kompetitivními procesy.[4][1] To znamená, že je speciálním typem dynamického systému. Synergetická lingvistika využívá statistiku, ale na rozdíl od generativismu se nespoléhá pouze na pravděpodobnost. Přístup je inspirován termodynamikou, kybernetikou a teorií systémů. Přestože existují i snahy o dynamický popis (Piotrowského zákon), který by reflektoval diachronní proměny lingvistických systémů, empirické testování je prováděno synchronně – na jednom konkrétním stavu jazyka. Proto jsou využívány většinou distribuční a funkční lingvistické zákony.
Synergetické modely lingvistických (nebo sémiotických systémů) obsahují tři základní typy prvků: veličiny, vně-systémové požadavky a parametry. Modely jsou zachycovány pomocí orientovaných grafů (za což je Köhler kritizován, protože vyjadřování směrů působení může být považováno za kauzalitu, přitom se má jednat o čistě nekauzální popis), které vyjadřují směr a způsob působení (pozitivní/negativní vliv). Veličiny jsou značeny pomocí obdélníků, požadavky pomocí kroužků a parametry pomocí čtverců. Model odráží vztahy mezi plány a prvky jazykové struktury. Aby mohlo dojít k empirickému ověření, jsou jednotky dobře definovány (např. „Polytextie lexikální jednotky je počet kontextů, ve kterých je používána.“).[5]
Identifikované prvky[editovat | editovat zdroj]
Pro jednotlivé jazykové roviny existují jednotlivé submodely.
Úroveň fonémů[editovat | editovat zdroj]
Na nejnižší úrovni – fonémické – byly identifikovány veličiny délka slova, velikost inventáře (celkový počet různých fonémů) a podobnost, na ty působí ekonomizace produkčního a dekódujícího úsilí a požadavky na paměť.[6]
Úroveň lexémů[editovat | editovat zdroj]
Na lexikální rovině Köhler identifikoval následující požadavky:[7]
| Požadavek | Působení na veličinu | Směr |
|---|---|---|
| Minimalizace kódujícího úsilí | Počet fonémů | −
+ |
| Minimalizace dekódujícího úsilí | Počet fonémů
Polylexie |
+
− |
| Zajištění přenosu (redundance) | Délka (lexému) | + |
| Kódování | Velikost lexikonu | + |
| Specifikace | Polylexie | − |
| Kontextová ekonomizace | Polytextie | + |
| Kontextová specifikace | Polytextie | − |
| Užití | Frekvence | + |
| Minimalizace produkčního úsilí | Délka (lexému) | − |
| Minimalizace velikosti inventáře | Velikost lexikonu | − |
Úroveň syntaktická[editovat | editovat zdroj]
Syntaktickou rovinu Köhler začal modelovat roku 1999 a podrobně ji popsal v knize Quantitative Syntax Analysis z roku 2012. Jako centrální jednotku zvolil syntaktickou konstrukci po vzoru gramatiky frázových struktur. Požadavky uvedené kurzívou představují efekt řádových parametrů na distribuci systémových veličin.[8]
Upozornění: následující tabulka nezachycuje všechny vztahy v modelu.
| Veličina | Požadavek |
|---|---|
| Důležitost | - |
| Frekvence | Užití <- Požadavek komunikace |
| Informace | Minimalizace strukturní informace <– Minimalizace paměťového úsilí |
| Hloubka (vnoření) | Preference větvení doprava – Minimalizace paměťového úsilí
Limitace prohlubování vnoření – Minimalizace paměťového úsilí |
| Komplexita | Maximalizace kompaktnosti – Optimální kódování
Minimalizace produkčního úsilí Hawkinsova hypotéza lidského parsovacího principu – Minimalizace paměťového úsilí |
| Množství strukturní informace na pozici 1 | Menzerath-Altmannův zákon |
| Multifunkcionalita | Optimální kódování
Minimalizace strukturní informace <- Minimalizace paměťového úsilí |
| Pozice | Maximalizace kompaktnosti – Optimální kódování
Minimalizace produkčního úsilí |
| Téma-réma | - |
| Topikalita | - |
| Velikost inventáře funkčních ekvivalentů | Minimalizace velikosti inventáře – Minimalizace paměťového úsilí
Minimalizace strukturní informace <- Minimalizace paměťového úsilí Optimální kódování |
| Velikost inventáře kategorií | Minimalizace velikosti inventáře |
| Velikost inventáře syntaktických konstrukcí | Kódování (syntaktickými prostředky) – Požadavek komunikace |
Parametry[editovat | editovat zdroj]
Parametry jsou největším problémem modelu, protože se dosud podařilo interpretovat pouze jeden: syntetičnost v lexikálním subsystému, u ostatních není jasné, co znamenají (např. fraktálnost). Parametry vyjadřují, jakou mírou na sebe veličiny/požadavky působí.
Syntetičnost[editovat | editovat zdroj]
Syntetičnost lze vypočítat jako počet lexémů dělený počtem slovních forem, které mohou vygenerovat.[1][9] To znamená, že čím frekventovanější je slovo, tím je kratší – ale existuje zde zpětná vazba, pročež se zavádí korekční faktor. Jako příklad lze uvést němčinu, kde je častý výskyt složenin. Čím delší potom slovo bude, tím méně synonym bude mít.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c JOUKL, Zdeněk. Synergetický model pro genetický kód (bakalářská diplomová práce). Olomouc: Univerzita Palackého, 2020.
- ↑ KÖHLER, Reinhard; ALTMANN, Gabriel; PIOTROWSKI GENRIKHOVICH, Rajmond. Quantitative Linguistik: Ein Internationales Handbuch = Quantitative Linguistics: an International Hand-book. Berlin: Walter De Gruyter, 2004. Dostupné online. S. 764.
- ↑ KÖHLER, REINHARD, Reinhard; ALTMANN, Gabriel; PIOTROWSKI, Rajmond GENRIKHOVICH. Quantitative Linguistik: Ein Internationales Handbuch = Quantitative Linguistics: an International Hand-book. Berlin: Walter De Gruyter, 2004. Dostupné online. S. 760.
- ↑ KÖHLER REINHARD, Reinhard; RIEGER, Burghard B. Contributions to Quantitative Linguistics: Proceedings of the First International Conference on Quantitative Linguistics, QUALICO. Trier: Springer Netherlands, Kluwer Academic Publishers, 1991/1993.
- ↑ KÖHLER, Reinhard. Zur linguistischen Synergetik: Struktur und Dynamik der Lexik. Bochum: Studienverlag Dr. N. Brockmeyer, 1986. S. 63.
- ↑ KÖHLER, Reinhard; ALTMANN, Gabriel; PIOTROWSKI, Rajmond GENRIKHOVICH. Quantitative Linguistik: Ein Internationales Handbuch = Quantitative Linguistics: an International Hand-book. Berlin: Walter De Gruyter, 2004. Dostupné online. S. 762.
- ↑ KÖHLER, Reinhard. Zur linguistischen Synergetik: Struktur und Dynamik der Lexik. Bochum: Studienverlag Dr. N. Brockmeyer., 1986. S. 76.
- ↑ KÖHLER, Reinhard. Quantitative Syntax Analysis. Berlin: De Gruyter Mouton, 2012.
- ↑ KÖHLER, Reinhard; ALTMANN, Gabriel; PIOTROWSKI, Rajmond Genrikhovich. Quantitative Linguistik: Ein Internationales Handbuch = Quantitative Linguistics: an International Hand-book. Berlin: Walter De Gruyter, 2004. Dostupné online. S. 872.
