Syndrom citové deprivace

Syndrom citové deprivace je stav, který vzniká, jestliže člověk nemá uspokojovány základní citové potřeby v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu. Projevy citové deprivace jsou velmi četné a různorodé. Citová deprivace je natolik vážné narušení psychického vývoje, že se může projevit v celé struktuře osobnosti, v chování, v sociálním začlenění, v celé životní orientaci.

Projevy

Děti do tří let

• opožďování celého psychomotorického vývoje
• povrchnost a nediferencovanost citů a sociálních vztahů
• nezúčastněná nebo rozmrzelá nálada
• zpomalený vývoj řeči

Předškolní děti

• silná povrchnost citových vztahů
• přetrvávající problémy s řečí (velmi častý důvod odložení školní docházky)

Děti v období školní docházky a puberty

• slabší studijní prospěch (než odpovídá skutečným intelektovým schopnostem dítěte)
• problémy s běžnými sociálními návyky a začleněním do kolektivu
• výkyvy v chování dítěte (např. agresivita)
• nedůvěra k lidem
• neurotické potíže
• zvýšené nebezpečí vzniku závislosti na alkoholu, drogách atd.

Důsledky deprivace

Důsledky prožité deprivace mohou přetrvávat i do dospělosti. I v případě, že se deprivovaní jedinci dostanou do lepšího prostředí, mohou mít problémy v partnerských vztazích, jako rodiče bývají nejistí ve výchově svých dětí. Zůstanou-li v prostředí sociálně problematickém, pak se jejich deprivační postižení ještě zvýrazňuje. Při rozboru motivace různých trestných činů a při hodnocení osobnosti jejich pachatelů se projevuje jako významný činitel prožitá deprivace.

Psychická deprivace je tedy vážné narušení psychického vývoje, může se projevit v celé struktuře osobnosti, v chování, v sociálním začlenění, v celé životní orientaci.

Související články

• Deprivace
• Zdeněk Matějček

Literatura

• MATĚJČEK, Zdeněk. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál, 2002. 
• LANGMEIER, Josef; MATĚJČEK, Zdeněk. Počátky našeho duševního života. Praha: Panorama, 1986. 

• LANGMEIER, Josef; MATĚJČEK, Zdeněk. Psychická deprivace v dětství. Praha: SZN, 1963.