Stichar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sticharion)
Pravoslavný jáhen v Betlémě oděný do orarionu přes stichar.

Stichar též sticharion (rusky стихарь, z řeckého stichárion, stichos [στιχάριον] – čára, tah) je tradiční oděv s dlouhými širokými rukávy, který si oblékají při bohoslužbě diákoni, neboli duchovní s vysvěcením nižším než kněžským v pravoslavné církvi.[1] Pod stichar si oblékají podrjasnik, což je spodní oblečení černé barvy. K sticharu také patří narukavice a orár, který si diákon obléká při bohoslužbě[2]. Oděv diákonů se charakteristicky liší širokými pevnými rukávy a také sahá až po kotníky[3]. Kněžský obdobný děv má jiný střih s úzkými rukávy, proto se také nazývá jinak – podřízník[4]. Charakteristickým rysem sticharu jsou jeho zjednodušené prvky, které dávají postavě kněze jistou monumentálnost, stejně jako hustá a těžká látka syté barvy[5].Ve všech ostatních ohledech je stejný jako oděv pravoslavných kněží. Při jeho výrobě se používá drahá látka, nejčastěji zlatý brokát nebo samet.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku byl stichar známý pod jinými názvy, například tunika, které však označovaly každodenní mužské i ženské oblečení. Církev pak tento oděv přejala po vzoru pravoslavného kněžského oblečení, známého pod názvem chiton. Vyráběl se ze lnu a byl bílé barvy. Tato barva byla symbolická a znamenala šťastný a čistý život, ve kterém služebníci boží žili, a také vyjadřuje jejich duchovní radost. Stichar byl zdoben zlatým lemováním, vyšíváním a perlami. Na rukávy a boky byly přidávány stuhy, které představují utrpení, které prožil Ježíš Kristus. Na přední nebo zadní straně se právě za použití těchto materiálů vyšíval pravoslavný kříž[5].

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Stichary se po celé pravoslavné církvi lehce odlišují. Pro asijskou část Ruska je například typické stříbrné zdobení sticharu[5]. Barvy sticharů se také liší podle období liturgického roku. V církevní barevné symbolice je bílá znakem světla a čistoty, červená je znamením krve, kterou prolil Ježíš Kristus při jeho umučení, zelená barva je zase symbolem věčné blaženosti.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bolʹshoĭ tolkovyĭ slovarʹ russkogo i︠a︡zyka. Sankt-Peterburg: "Norint" 1534 s. ISBN 5771100153, ISBN 9785771100159. OCLC 40554800 
  2. a b STEPANOVA, Ljudmila Valentinovna. Reálie ruské pravoslavné církve = Realii russkoj pravoslavnoj cerkvi. 3., přeprac. a dopl. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 88 s. ISBN 9788024435152, ISBN 8024435152. OCLC 876340988 
  3. WILDE, Erik. Hypertext Transfer Protocol (HTTP). Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN 9783642958571, ISBN 9783642958557. S. 53–135. 
  4. DRALEXMD. Записки мирянина (Dr.Alex) [online]. 2012-01-31 [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 
  5. a b c RASHEED, Huda A.; KHALIFA, Zainab N. Some Bayes Estimators for Maxwell Distribution by Using New Loss Function. Al-Mustansiriyah Journal of Science. 2017-11-19, roč. 28, čís. 1, s. 103. Dostupné online [cit. 2018-11-11]. ISSN 2521-3520. DOI 10.23851/mjs.v28i1.320. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]