Stellarátor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stellarátor HSX (Helically Symmetric Experiment), Unversity of Visconsin-Madison.

Stellarátor je zařízení pro magnetické udržení horkého plazmatu, vyvinuté Lymanem Spitzerem v roce 1950 pro jadernou fúzi. Později je v dosažených parametrech plazmatu předstihly tokamaky, ale vývoj stellarátorů pokračuje[1][2][3]. Největším v současnosti stavěným zařízením je Wendelstein 7-X v německém Greifswaldu.[4]

Na rozdíl od tokamaků pro stabilitu udržení plazmatu není nutný proud protékající plazmatem, ale uzavřenost drah částic v plazmatu zajišťuje čistě magnetické pole vnějších cívek. To potenciálně zlepšuje stabilitu takového systému, ale velmi to komplikuje tvar jak magnetických cívek, tak samotného reaktoru.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]UW-Madison stellarator continues to re-shape fusion research
  2. [2]Stellarator News Online, Oak Ridge National Laboratory
  3. [3]The Stellarator Power Plant Study - Final Report: R. L. Miller, F. Najmabadi, et al., UC San Diego, 1997
  4. [4]Wendelstein 7-X, IPP Greifswald