Statuta Konrádova
Statuta Konrádova (latinsky iura Conradi nebo iura ducis Ottonis) jsou nejstarší známý český zákoník, který byl vydán knížetem Konrádem II. Otou roku 1189 na sjezdu v Sadské. Zákoník upravoval domácí postavení českého bojovnictva, přiznávající jim mnohé hospodářské jistoty a platil pro všechny české země. Text je znám až z pozdějšího opisu pro moravské úděly z roku 1222.
Statuta Konrádova byla vydána ve třech zněních[zdroj?] pro tři úděly – znojemský, brněnský a břeclavský. Pro Břeclav je vydal kníže Oldřich a pro Brno a Znojmo Přemysl Otakar I.
Jedná se o kompromis mezi panovníkem a šlechtou, v určitých směrech posiluje panovníkovu moc (soudnictví a správa).
Je ovlivněn právem kanonickým, právem římským a německým, je psán latinsky.
Statuta stanovila, že držba výsluh se stává dědičnou a přinesla tak značný vývoj domácího lenního práva. Bylo připuštěno i dědické právo žen. Dále stanoví, že soudit se má výhradně v ranních hodinách a soudce nikdy nesmí soudit sám. Na rozdíl od Břetislavova dekretu povoluje krčmy. Dle Konrádových Statut se nemusí šlechtic účastnit soudu, ale může za sebe postavit svého služebníka.
Edice [editovat]
- JIREČEK, Hermenegild. Codex juris Bohemici. Svazek I. Praha : [s.n.], 1867. Dostupné online. Kapitola Statuta ducis Ottonis, s. 53–57. (latina)
Literatura [editovat]
- BAKALA, Jaroslav. K výkladu prvního ustanovení Statut Konráda Oty. In Český stát na přelomu 12. a 13. století. Opava : Slezská univerzita; Filozoficko–přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 1993. ISBN 80-901581-1-0. s. 9–15.
- Heslo Statuta Conradi v Ottově slovníku naučném
- HORÁK, Petr. K statutům Konráda Oty. Časopis Matice moravské. 1961, roč. 80, s. 267–280.
- RAUSCHER, Rudolf. Nejstarší moravský zákon. Časopis pro právní a státní vědu. 1941, roč. 24, s. 115–124. Dostupné online.
- VANĚČEK, Václav. Glossy k tzv. Statutům Konrádovým. In Sborník věd právních a státních 41. Praha : [s. n.], 1941. s. 105–159.
