Domek Prokopa Diviše

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rodný dům Prokopa Diviše)
Domek Prokopa Diviše
Účel stavby

obytný dům; muzeum žambereckého rodáka Prokopa Diviše

Základní informace
Slohvenkovská architektura
Výstavba1. třetina 19. století
Materiálydřevo, kámen
Technické parametry
Počet podlaží1
Poloha
AdresaŽamberk, ČeskoČesko Česko
UliceBetlém číslo popisné 326
Nadmořská výška400 m n. m.
Souřadnice50°5′41,07″ s. š., 16°26′45,65″ v. d.
Domek Prokopa Diviše
Domek Prokopa Diviše
Domek Prokopa Diviše na mapě ČR
Další informace
Rejstříkové číslo památky26340/6-4166 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Interiér domku Prokopa Diviše
Interiér domku Prokopa Diviše
Meteorologický stroj Prokopa Diviše u jeho domku v Žamberku
Nákres leydenské láhve z učebnice fyziky z roku 1913
Třecí elektrika Jesse Ramsdenova typu z roku 1766
Divišovo divadlo v Žamberku (s replikou bleskosvodu na střeše)

Údajný rodný[1][2] domek Prokopa Diviše[p. 1] se nachází v katastru obce Helvíkovice, která svou zástavbou zcela navazuje na město Žamberk a vytváří tak jeho západní předměstí (aglomerace Žamberk-Dlouhoňovice-Helvíkovice). Tradiční venkovské roubené přízemní stavení (původně usedlost z 18. až 19. století)[2] se šindelovou střechou se nachází na okraji Žamberka, na levém břehu Divoké Orlice[3] u helvíkovického mostu.[1][p. 2] Do státního seznamu chráněných památek byl dům zapsán 16. května 1964.[2][5][p. 3]

Popis domku[editovat | editovat zdroj]

Drobná přízemní roubená budova s krytým zápražím pochází nejdříve z první třetiny 19. století (nebo spíše až ze 2. poloviny 19. století) a nese známky pozdějších úprav.[6] Trojdílný roubený dům (roubenice) je cenný z hlediska historie a vývoje lidové architektury.[3] Jedná se o typický dům tzv. komoro–chlévního typu[p. 4] s dvoutraktovým uspořádáním světnice a světničky.[3][p. 5]

Jedná se o objekt se třemi okenními osami orientovaný štítem směrem k místní komunikaci.[11][6][2] Štít je pokryt vertikálně kladenými prkny, která jsou přelištována.[6][p. 6] V zadním štítě (lomenici) se nacházejí dveře vedoucí na půdu.[11][2] Celá střešní konstrukce spočívá na podstávce (obvazu).[11][2] Sedlová střecha objektu je krytá tmavě šedým šindelem.[11][2] Okna budovy jsou dvoukřídlá, šestitabulková[2] a byla v průběhu existence objektu zvětšena.[6] Vnější boční strana domku v místech, kde se uvnitř nachází obytná místnost, je vybavena tzv. besídkou.[11][2] Ta je ve spodní části zakrytá svislým bedněním.[11][2] Celý objekt je obílený vápnem.[11][2] Kromě velké světnice je v domku ještě komora.[6] Stropy místností jsou trámové.[6]

Na vesnickém objektu samém stojí za povšimnutí stavebně–technické řešení zhlaví dřevěných trámů (tedy volně vyčnívajících čel, resp. konců trámů), které jsou roubené na nárožích domku a v úrovni příček.[3] Dalším zajímavým prvkem lidového stavitelství je použití jednoduché podstávky (jednoduchých obvazů) bez zavětrovacích prvků (tzv. pásků) i bez záporek.[3] Tento typ dřevěné konstrukce sloužil k rozložení tíhy střechy tak, aby její hmotnost nespočívala staticky na nárožích, kde jsou spoje roubených příček, ale aby se tíha celého krovu rovnoměrně rozložila na obvodové roubené stěny domku.[3] Tepelná izolace roubenky byla realizována výmazy mezi trámy (pomocí mechu nebo slaměných provazců) a pokrytím vnitřních i vnějších stěn stavby hliněnou mazanicí (hliněná mazanice aplikovaná nejen mezi trámy stěn působila zároveň protipožárně).[3]

  • Stavebně technické detaily Divišova domku v Žamberku
  • Řešení zhlaví dřevěných trámů (tedy volně vyčnívajících čel, respektive konců trámů), které jsou roubené na nárožích domku a v úrovni příček
    Řešení zhlaví dřevěných trámů (tedy volně vyčnívajících čel, respektive konců trámů), které jsou roubené na nárožích domku a v úrovni příček
  • Řešení zhlaví dřevěných trámů (tedy volně vyčnívajících čel, respektive konců trámů), které jsou roubené na nárožích domku a v úrovni příček
    Řešení zhlaví dřevěných trámů (tedy volně vyčnívajících čel, respektive konců trámů), které jsou roubené na nárožích domku a v úrovni příček
  • Použití jednoduché podstávky (jednoduchých obvazů) bez zavětrovacích prvků (takzvaných pásků) i bez záporek
    Použití jednoduché podstávky (jednoduchých obvazů) bez zavětrovacích prvků (takzvaných pásků) i bez záporek

Kopie bleskosvodu[editovat | editovat zdroj]

V těsné blízkosti roubeného domku se nachází majestátní kopie původního Divišova uzemněného bleskosvodu.[12] Ocelový stožár nese ve výšce 11 metrů nad zemí Divišův „meteorologický stroj“ (konstrukce o rozměrech: 2,75 m šířka a 3,15 m výška).[12]

Stručná historie objektu[editovat | editovat zdroj]

Domek Prokopa Diviše v letech 1918 až 1939 značně zchátral.[12] Během druhé světové války v roce 1941 měl být dokonce zbourán.[12] Ze soukromých rukou byl objekt počátkem 60. let 20. století vykoupen. Kulturní památkou byl prohlášen 16. května 1964.[12][5] Po sametové revoluci v 90. letech 20. století (po předchozích nesrovnalostech s původní majitelkou) celý objekt odkoupilo město Žamberk.[12]

Využití objektu[editovat | editovat zdroj]

Roubený dům se šindelovou střechou a s maketou uzemněného bleskosvodu je spravován Městským muzeem Žamberk jako doklad lidové architektury, ale především jako domek Prokopa Diviše.[2] Uvnitř stavení se nachází malá expozice věnovaná žambereckému rodákovi a vynálezci uzemněného bleskosvodu Prokopu Divišovi.[2] Součástí vnitřní expozice jsou i repliky přístrojů, se kterými Prokop Diviš prováděl pokusy.[12] (například leydenská láhev).[13] Poměrně malá světnice uvnitř roubenice demonstruje, jak žili venkované v 18. a 19. století, a přibližně navozuje atmosféru doby, kdy se Prokop Diviš narodil. (Je zde základní vybavení světnice poplatné době a sociálnímu statusu chudé rodiny: stůl, selské židle, postel, truhly a kolébka.[13]) Další část expozice je věnovaná významným okamžikům jeho života coby českého přírodovědce, filozofa, hudebníka, teologa[3] a řeholníka (kněze).[2][p. 7]

Městské muzeum Žamberk[editovat | editovat zdroj]

Domek Prokopa Diviše je přístupný veřejnosti s průvodcem od května do září. V Městském muzeu Žamberk je vystavena maketa tohoto objektu i maketa zemního bleskosvodu. V žambereckém městském muzeu (v budově Kateřinského špitálu) je část exponátů věnovaných Divišovi[p. 8] a je tam též k dispozici řada dalších informací o jeho životě a práci.[13] Na počest Prokopa Diviše je pojmenováno místní žamberecké divadlo a „spolek divadelních ochotníků Diviš“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) se sice narodil v Helvíkovicích u Žamberka dne 26. března 1698, ale stavení, označované jako jeho rodný domek, nepochází ze 17. století, protože tomu neodpovídá výška stropů.[3] Stávající roubená chalupa vznikla asi v první třetině 19. století.[3]
  2. ↑ Objekt se nachází v Pardubickém kraji, v okrese Ústí nad Orlicí, na adrese: 564 01 Žamberk, Betlém číslo popisné 326, Čs. armády, před helvikovickým mostem.[1][4]
  3. ↑ Kulturní památka rejstříkové číslo: ÚSKP 26340/6-4166;[2] katalogové číslo: 1000137510.[1]
  4. ↑ V kolonizačních a předkolonizačních vsích střední Evropy vrcholného středověku zobecněl tzv. trojdílný dům.[7] Ze starého slovanského typu domu vycházela koncepce tzv. trojdílného komorového typu domu.[7] Trojdílný komorový dům měl půdorys tvořený světnicí (jizbou), síní a komorou, která byla přístupná dveřmi ze síně.[8] Komorové domy se vyskytovaly v Čechách a na Moravě od poloviny 13. století a byly charakteristické pro rovinné zemědělské oblasti, kde byla jejich potřeba vynucena vytvořením skladovacího prostoru v rámci domu.[8] Kromě komorového typu se v severních Čechách vyskytoval ještě tzv. chlévní typ domu (jizba, síň a na místě komory chlév přístupný jak ze síně, tak i ze dvora).[7] Dům chlévního typu byl charakteristický spíše v lokalitách osídlených německy mluvícím obyvatelstvem.[8] Tento typ domu se občas vyskytoval v českých vesnicích horního Pojizeří a Podkrkonoší.[7] Chlévní typy domů převažovaly v pohraničí, jejich výskyt byl ovlivněn německou kolonizací a dále do středu Čech jejich množství postupně rychle sláblo.[7] Vnitřní vodorovná chodba u domů komoro-chlévního typu spojovala síň s chlévem.[9]
  5. ↑ V objektu se zachovalo i torzo dýmníkové kuchyně.[3] Dýmník je zařízení ve tvaru nálevky obrácené širší stranou dolů. Je zavěšené ze stropu nad ohništěm a slouží k zachycování a odvádění dýmu z místnosti.[10]
  6. ↑ Svisle bedněná lomenice s olištováním, podlomení.[11][2]
  7. ↑ Jedná se například o tyto dokumenty:[13]
    • kopie záznamu o narození Prokopa Diviše;
    • doklad z roku 1726 o jeho vysvěcení na kněze a jeho jmenování profesorem teologie a filosofie;
    • titulní list Divišovy disertační práce (obhájil ji v roce 1933 v Salcburku), na jejímž základě získal titul doktora teologie;
    • jediný barevný portrét Václava Prokopa Diviše od Jana Lukáše Krackera;
    • titulní list Divišova spisu „Magia naturalis“ („Teorie meteorologické elektřiny“) pojednávajícím o výsledcích jeho experimentů.[13]
  8. ↑ V expozici věnované technickým dovednostem Prokopa Diviše se vyskytují například následující unikátní předměty, jejich repliky či popisy:[13]
    • detail hlavice bleskosvodu;
    • leydenská láhev;
    • třecí elektrika Jesse Ramsdenova (1735–1800) typu se skleněným kotoučem ze třetí čtvrtiny 18. století;
    • dobový nákres léčení pacientů elektrickou energií;
    • zmínky o Divišově hudebním „elektrofonickém“ nástroji „Denis d'or“, který pro rozezvučení strun využíval elektřinu z leydenských láhví;
    • doklady o nejstarších názorech na podstatu bouřek.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Venkovský dům [online]. web: Památkový katalog cz [cit. 2022-07-12]. Kulturní památka rejstříkové číslo ÚSKP 26340/6-4166; katalogové číslo: 1000137510. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Venkovský dům [online]. web: Památkový katalog cz [cit. 2022-07-12]. Katalogové číslo: 1000137510; Kraj: Pardubický kraj; Okres: Ústí nad Orlicí; Obec: Žamberk; Adresa: Betlém č.p. 326. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k SLEZÁKOVÁ, Jitka; BRÁZDOVÁ, Tereza. Domek Prokopa Diviše [online]. web: Padrubice rozhlas cz, 2015-07-21 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Rodný dům Prokopa Diviše [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-07-12]. Adresa: Betlém 326, 564 01 Žamberk, ČR; GPS souřadnice: 50.0947419N, 16.4460150E. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Rodný dům Prokopa Diviše (právní ochrana) [online]. web: Památkový katalog cz [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f FALTUSOVÁ, T.; BÖHM, Jan Ev. Rodný domek Prokopa Diviše (vynálezce bleskosvodu) [online]. web: Národní památkový ústav, Metainformační systém, Centrální část, 1961 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e ŠILHÁNEK, Tomáš. Vývoj severočeského tradičního domu. Plzeň, 2015 [cit. 2022-07-13]. 133 s. diplomová. Západočeská univerzita v Plzni; Fakulta filozofická; Katedra archeologie; Studijní program Archeologie; Studijní obor Archeologie. Vedoucí práce Doc. PhDr. Pavel Vařeka, Ph.D.. s. 13 (kapitola: 15. století; Dispozice domů). Dostupné online.
  8. ↑ a b c Komorový typ domu (Komorový dům v lidové architektuře) [online]. web: Lidová architektura cz (encyklopedie architektury a stavitelství) [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ Hesla začínající písmenem CH (Chlévní typ domu; Chodba) [online]. web: Lidová architektura cz (encyklopedie architektury a stavitelství) [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ VAŘEKA, Josef; FROLEC, Václav. Lidová architektura: encyklopedie. 2. přepracované; v nakladatelství Grada se jedná o 1.. vyd. Praha: Grada, 2007. 427 s. ISBN 978-80-247-1204-8. OCLC 186963804 S. 65. 
  11. ↑ a b c d e f g h MADAJ; MICHL, Lukáš. Žamberk, venkovský dům - rodný dům Prokopa Diviše. Evidenční list kulturní památky - původní. [online]. web: Národní památkový ústav, Metainformační systém, Centrální část, 1964, rev. 1988 [cit. 2022-07-12]. Žamberk, Helvíkovice, Okres: Ústí nad Orlicí, Kraj: Východočeský. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e f g KUBÍKOVÁ, Hana. Rodný dům Prokopa Diviše [online]. web: Hrady cz, 2006-05-03 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f g Co nabízí stálá expozice v domku Prokopa Diviše? [online]. web: Pardubický deník cz, 2007-08-05 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Rodný dům Prokopa Diviše na Wikimedia Commons
  • PYKALOVÁ, Zuzana; STRÁNSKÁ-VAŘEKOVÁ, Zuzana. Přehled fotografií rodného domku Prokopa Diviše v Žamberku [online]. web: MIS (Metainformačním systému) NPÚ (Národního památkového ústavu), 2000, rev. 2013 [cit. 2022-07-12]. 16.05.1964 – 30.11.2015; 2000; 2013. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Domek_Prokopa_Diviše&oldid=23481021“