Pentatonika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pentatonika či pentatonická hudba (z řec. penta, pět) znamená hudbu založenou na stupnicích o pěti tónech v oktávě. Protože je jednoduchá a výrazná, vyskytuje se v mnoha starých kulturách, v lidové hudbě, v písních a popěvcích nebo v hudbě pro děti. Je běžná a oblíbená v blues a country i v reklamě. Rozlišuje se pentatonika s půltóny (hemitonická) a bez nich (anhemitonická).

Pentatonická stupnice C-dur

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pentatonická hudba je patrně nejstarší hudební systém, který snad vznikl na Blízkém Východě a rozšířil se po celé Asii, Africe i Evropě. Je také předchůdcem heptatonické hudby, která vznikla ve starém Řecku. Doklady se vyskytují od 3. tisíciletí př. n. l. a nejstarší nalezené hudební nástroje, například píšťaly, vykazují pentatonické ladění. Zachovala se v lidové hudbě mnoha kultur a v moderní době znovu ožila zejména v blues a country.

Hemitonická pentatonika[editovat | editovat zdroj]

Půltónová čili hemitonická pentatonika obsahuje půltóny a vyskytuje se v mnoha lidových kulturách. Pokud za základ přijmeme stupnici C-dur, lze různé druhy půltónové pentatoniky charakterizovat takto:

  • Islandské dvojzpěvy - E, F, A, H, C
  • Japonská pentatonika - C, Des, F, G, B
  • Indická pentatonika - C, E, F, G, B
  • Indonéská pélog - C, Des, Es, G, As

Anhemitonická pentatonika[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějším příkladem pentatoniky bez půltónů je čínská pentatonika, tvořená tóny C, D, E, G, A (v C-dur). Chybí zde oba půltónové kroky durové stupnice (E-F a H-C), takže stupnici tvoří dva celé tóny, malá tercie a celý tón. Tvoří se ve dvanácti výškách, odstupňovaných po půltónu, a každá z 12 variant může mít 5 různých modů.

Hudební pedagogika[editovat | editovat zdroj]

Černé klávesy na klavíru tvoří pentatonickou stupnici

S novým zhodnocením lidové hudby v 19. století se lidové písně dostaly do škol a od začátku 20. století se pentatonikou začali zabývat i hudební pedagogové a skladatelé. Německý skladatel Carl Orff navrhl jednoduché nástroje, například xylofon, na nichž se děti učí nejprve v pentatonickém systému.

Pentatonický systém bez půltónů představují také černé klávesy na klavíru a dalších klávesových nástrojích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • I. Hurník - P. Eben, Česká Orffova škola II. Pentatonika. Praha: Supraphon 1969
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Pětitónové stupnice. Sv. 8, str. 1031

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie [[commons:Category:|]] ve Wikimedia Commons

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.