Panna Marie Bolestná ze Svaté brány v Kadani

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bolestná Panna Marie ze Svaté brány v Kadani (1450-1460)

Panna Marie Bolestná ze Svaté brány v Kadani (kolem 1460) představuje vývojový stupeň přechodu krásného slohu k pozdní gotice. Je vystavena ve stálé expozici Oblastního muzea v Chomutově.

Původ sochy[editovat | editovat zdroj]

Původní umístění sochy není známo, je však pravděpodobné, že byla součástí Kalvárie v některém kostele v Kadani. Podle Josefa Opitze, který ji objevil při soupisu středověkých památek kadaňského okresu, stála od roku 1736 v barokním výklenku věže Svaté brány v Kadani. V té době měla tmavě natřenou tvář a byla nazývána "Černá Matka Boží".[1][2] Roku 1945 sochu získalo Muzeum v Kadani a po jeho zrušení byla roku 1972 převedena do Oblastního muzea v Chomutově.[3]

Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]

Plnoplastická socha z lipového dřeva, výška 110 cm, šířka 38,5 cm, hloubka 22 cm, s opracovanou zadní stranou a fragmenty původní polychromie. Podstavec sochy je novodobý. Sochu restaurovali roku 1992 Anna Novotná, roku 2013 Radomír Klouza.[2]

Socha představuje typ Panny Marie Bolestné s rukama zkříženýma na prsou. Esovité prohnutí těla je naznačeno ukročením pravé volné nohy, vysunutím pravého lokte z celkového obrysu a ukloněním hlavy k levému rameni. Štíhlý tělesný objem zahaluje tmavě červený šat, viditelný na prsou, a svrchní plášť s kapucí. Plášť je pravou rukou přidržován na hrudi a tvoří pod ní mísovité záhyby s ostrými hranami. Jeho lem je přehrnutý na rub a z dlouhého zvratného záhybu vystupuje koleno volné nohy. Na levé straně je plášť přehozen přes vysunutou ruku s rukávem spodního šatu a spadá v cípu tvořeném trubicovým závěsem ukončeným u kolen. Kapuce obepíná těsně hlavu a je řasena pouze drobnými vertikálními sklady v lemu.[3]

Hlava Panny Marie má společné některé formální rysy s Pietou z Března a ženskými figurami z Oplakávání z Týnského chrámu. Má kulatou, plně modelovanou tvář s výrazně vystupující bradou, v níž dominují velké oči s klenutými nadočnicovými oblouky. Nos je štíhlý, drobná našpulená ústa mají zdůrazněný spodní ret. Oproti příbuzným dílům se socha vyznačuje ostřejším způsobem řezby. Má určitý vztah také k mladším sochám se stejným námětem, jako je např. Panna Marie Bolestná z Chebu a socha téhož námětu zmiňovaná J. Fajtem, rovněž z Chebska.[4]

Ve zpracování tělesného objemu představuje socha přechod od krásného slohu, charakterizovaný smrštěním drapérie a zřetelným posunem k plnému uzavřenému tvaru, členěnému ostrými záhyby.[3] Některé rysy obličeje i zpracování drapérie v dlouhých mělkých záhybech s ostrými hranami spojují kadaňskou Pannu Marii s Pannou Marií Bolestnou z Horního Dvořiště a Madonou z Chomutova.[2] Podle Ottové sochy mohly vzniknout ve stejné kadaňské dílně, která vycházela z domácí tradice a navazovala na tvorbu dílny Mistra Týnské Kalvárie. Jsou dokladem vývoje krásného slohu k pozdní gotice, charakterizovaným přebíráním některých podnětů z jihoněmeckého švábského prostředí.[5]

Příbuzná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Panna Marie Bolestná z Chebu (posl. třetina 15. stol.)
    Panna Marie Bolestná z Chebu (posl. třetina 15. stol.)
  • Pieta z Března u Chomutova (1430-1440)
    Pieta z Března u Chomutova (1430-1440)
  • Oplakávání Krista z kostela Panny Marie před Týnem (1420-1430), Mistr Týnské Kalvárie
    Oplakávání Krista z kostela Panny Marie před Týnem (1420-1430), Mistr Týnské Kalvárie

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Josef Opitz, 1930, s. 32
  2. ↑ a b c Helena Dáňová, Renáta Gubíková, 2014, s. 156-159
  3. ↑ a b c Ottová M, 2004, s. 146-148
  4. ↑ Jiří Fajt, Gotika v západních Čechách, 1996, s. 700-701
  5. ↑ Ottová M, 2015, s. 499
  6. ↑ Bolestná Panna Maria pod křížem z Horního Dvořiště ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Michaela Ottová, Panna Marie Bolestná ze Svaté brány v Kadani, in: Jan Klípa, Michaela Ottová (eds.) Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, 790 s., Národní galerie v Praze 2015, ISBN 9788070355831, s. 499
  • Helena Dáňová, Renáta Gubíková (eds.), Všemu světu na útěchu. Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350–1590, 351 s., Oblastní muzeum Chomutov 2014, ISBN 978-80-87898-07-9
  • Michaela Ottová, Sochařství 15. století v severních a severozápadních Čechách, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta užitého umění a designu, Ústí nad Labem 2004
  • Eva Šamšulová, Díla gotických mistrů. Katalog sbírky gotických plastik a deskových obrazů Okresního muzea v Chomutově, Chomutov 1999a
  • Josef Opitz, Gotické malířství a plastika severozápadních Čech, Jan Štenc, Praha 1930
  • Josef Opitz, Gotische Malerei und Plastik Nordwestböhmen, Katalog der Ausstellung in Brüx – Komotau (kat. výst.), Brux 1928

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Panna_Marie_Bolestná_ze_Svaté_brány_v_Kadani&oldid=20562631“