Ohrožení
Ohrožení je stav, kdy dochází ke změně bezpečného stavu vlivem vnějšího či vnitřního nebezpečí na nový stav, ve kterém hrozí změna současného stavu do nového. Vlivem ohrožení dochází často u živých organismů ke snaze tuto hrozbu eliminovat, či se jí přizpůsobit tak, aby se zajistilo přežití jedince, případně potomstva.
Ohrožení může být jak skutečné, fyzické ohrožující samotnou existenci bytí, tak i pouze teoretické, které pouze vyvolává pocit strachu a neohrožuje přímo jedince, ale narušuje jeho psychickou pohodu. Fyzické ohrožení se dá rozdělit na dvě velké skupiny vyvolané přírodními vlivy, které neovlivňuje člověk a na vytvořené člověkem.
Ohrožení se často měří pomocí různých stupnicích v závislosti na definované škále. Příkladem může být pětibodový americký systém Defcon, který udává stupeň vojenského ohrožení USA.
Ohrožení v právních předpisech a dalších aplikacích [editovat]
V § 49 českého Zákona o dráhách (266/1994 Sb.) je ohrožení termín pro nejméně závažný ze tří typů mimořádných událostí v drážní dopravě, po závažné nehodě a nehodě. Je to událost, která ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí a při které nedojde ke smrti ani újmě na zdraví a hmotná škoda je menší než značná ve smyslu trestního zákona.
Stav ohrožení je podle českého Zákona o vodách (254/2001 Sb.) třetí, nejmírnější stupeň povodňové aktivity
Stupeň ohrožení je kategorie vyjadřující míru šance na přežití živočišných druhů podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů. V Česku na základě Zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) prováděcí předpis jmenuje zvláště chráněné druhy ve třech kategoriích podle stupně ohrožení.
Seznam světového dědictví v ohrožení vede organizace UNESCO a týká se krajinných i architektonických památek.
Stav ohrožení státu je mimořádný stav, který z politických důvodů může v Česku vyhlásit parlament na návrh vlády podle Ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.
V českém Zákoně o silničním provozu slovo „neohrozit“ vymezuje v některých ustanoveních povinnost jednoho účastníka provozu k jinému. Přísnější ustanovení vyžadují jiného účastníka „nedonutit k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy“ (což je jádro definice přednosti v jízdě) nebo vůbec „neomezit“.
Ohrožení právem chráněného zájmu je součástí definice zavinění a definice krajní nouze v Trestním zákoně, ohrožení je i součástí mnoha dalších ustanovení trestního zákona. Obecné ohrožení, ohrožení životního prostředí, ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami, ohrožení utajované informace, ohrožení devizového hospodářství, ohrožení morálního stavu jednotky jsou v České republice názvy trestných činů.
