Ochranné léčení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ochranné léčení je trestní sankcí, resp. ochranným opatřením, které se ukládá nebezpečným osobám, které není možné stíhat pro jejich nepříčetnost, duševní poruchu či pro užívání návykových látek. Je upraven v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

Možnosti, kdy je ochranné léčení nařízeno:

  • osoba není trestně odpovědná,
  • trestný čin byl spáchán ve stavu zmenšené příčetnosti,
  • trestný čin byl spáchán ve stavu vyvolaném duševní poruchou,
  • pachatel zneužívá návykovou látku.

Léčení může probíhat i ambulantně. Ochranné léčení může trvat tak dlouho, jak je to nutné, maximální doba jsou však dva roky (v souhrnu).