OBD-II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Protokol OBD-II (On-Board Diagnostics) je definovaný normami ISO9141, J1962, J1850 a ISO-15765 slouží k diagnostice emisních systémů osobních automobilů.

V roce 1996 v USA vyšly v platnost standardy označované souhrnně jako OBD-II. Tyto normy definují požadavky na každé vyrobené vozidlo za účelem možnosti digitální diagnostiky systémů ovlivňujících emise vozidla (zejména motor a automatická převodovka). Pro evropské výrobce osobních automobilů je norma závazná od roku 2000 pro vozidla s benzínovými motory a od roku 2003 pro vozidla s naftovými motory.


Příklad umístění OBD-II zásuvky

Standard SAE J1962 zavádí jednotnou 16 pinovou diagnostickou zásuvku, která musí být v každém vozidle umístěna z místa přístupného řidiči, nejdále však 50 cm od volantu[1].

Dále standardy ISO 9141 a SAE J1850 definují povinnou fyzickou vrstvu pro komunikaci s emisními systémy. Každé vozidlo vyrobené po roce 1996 musí obsahovat alespoň jedno diagnostické vedení definované těmito standardy.

V roce 2003 byly tyto normy rozšířeny o diagnostiku emisních systémů přes sběrnici CAN-BUS. Ta je definována ve standardu ISO 15765-1 a ISO 15765-4.

Diagnostika OBD-II umožňuje spojení pouze s řídicími jednotkami týkajících se emisních systémů osobních automobilů, nelze se spojit např. s řídicí jednotkou airbagu, palubního počítače, navigace, rádia, apod. Pro diagnostiku celého vozidla je nutné použít speciální diagnostické programy, např. VCDS/VAG (pro Volskwagen/Audi/Skoda/Seat), FoCOM (Ford/Volvo), FiCOM (Fiat/Alfa/Lancia), HiCOM (Hyundai/Kia), BimCOM (BMW/Mini), ToCOM (Toyota/Lexus), OpCom (Opel) apod.

Základní funkce diagnostiky OBD-II[editovat | editovat zdroj]

OBD-II diagnostika poskytuje následující funkce:[2].

  • Mód 1: Měřené hodnoty, stav OBD-II, readiness kód
  • Mód 2: Freeze frame
  • Mód 3: Chybové kódy
  • Mód 4: Výmaz chybových kódů
  • Mód 5: Test lambda sond
  • Mód 6: Nesouvisle monitorované testy
  • Mód 7: Chybové kódy
  • Mód 8: Akční členy
  • Mód 9: Informace o vozidle (VIN kód, kalibrace, atd).
  • Mód 10/0xA: Chybové kódy uložené v EEPROM

Ukázky OBD-II diagnostiky na PC:

Mód 1: Stav OBD-II, readiness kód
Mód 1: Měřené hodnoty
Módy 3/7/10: Chybové kódy

Rozšířené funkce diagnostiky OBD-II[editovat | editovat zdroj]

Nad rámec shora uvedených norem jsou běžně používány další normy definující další funkce OBD-II diagnostiky, případně rozšíření specifické pro výrobce (které nejsou definovány žádnou veřejnou normou).

Standardizovaná rozšíření[editovat | editovat zdroj]

  • SAE J1979
  • SAE J2190

Rozšíření výrobců vozidel[editovat | editovat zdroj]

Každý výrobce může využít určitých funkcí OBD-II diagnostiky pro své vlastní testy a rozšíření. V praxi téměř každý automobil obsahuje funkce, které jdou nad rámec OBD-II norem a nejsou běžnými OBD-II nástroji dostupné (např. nastavování různých parametrů vozidla, kódování immobilizéru, regenerace DPF filtru, apod.)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OBD2 FAQ
  2. OBDTester key features