Norování
Norování je způsob lovu lišek a jezevců spočívající v jejich vyhnání z nory.
Norování se používá ke snižování stavu zvěře myslivosti škodící (liška, jezevec), příp. psíka mývalovitého. Než se přistoupí k norování, je nutné „obeznat“, zda je nora zvěří obsazena. K vypuzení zvěře z nory se používají nízkonozí psi – norníci. Krvavý boj v noře probíhá v absolutní tmě a zpravidla bývá až desítky minut dlouhý. Psem vypuzené šelmy se střílejí, tlučou nebo lapají, případně jsou přímo zadáveny norujícími psy. Při norování liška urputně brání své potomky a samotný pes bývá často zraněn.[1] V případě, že se zvěř v noře zatarasí, zahrabe norníka, nebo vznikne pro psa jiné nebezpečí, přistupuje se k vykopávání. U lišek jsou při norování zabíjeny všechny věkové kategorie včetně čerstvě narozených mláďat. Myslivci tak zpravidla tímto způsobem lovu loví nejen lišku, ale i všechna liščata.[1] Mláďata bývají také někdy po odchytnutí používána při výcviku loveckých psů jako živá návnada při bezkontaktním norování. V místech zvýšeného výskytu lišek se budují umělé nory. Jedná se o jedno nebo dvouramenné umělé podzemní chodby zakončené brlohem.
Nesouhlas veřejnosti s tímto způsobem lovu[editovat | editovat zdroj]
Tento způsob lovu je podle mínění značné části veřejnosti v rozporu s platnou legislativou týkající se ochrany zvířat před týráním, neboť lovné zvíře i psi jsou dle jejich názoru vystavováni enormnímu stresu a zraněním. Samotní psi jsou mj. vystaveni riziku nákazy nejrůznějšími přenosnými nemocemi a pro některé z nich tento krutý boj rovněž končí fatálně. Dále vlastní způsob usmrcení dle mínění odpůrců norování nezajišťuje naplnění daných zákonů ve smyslu rychlé a bezbolestné smrti. Usmrcení zvěře tímto způsobem naopak považují za velmi drastické, bolestivé a nehumánní. Podobný názor panuje u mnoha lidí i na způsob přípravy loveckých psů k těmto účelům.
V roce 2015 z tohoto důvodu odpůrci norování připravovali podklady pro iniciaci změny legislativy ve směru ukončení norování, formou podepisování petičních archů ukončení norování podpořili desítky tisíc občanů ČR.[2][3][4][5][6] Za zvýšením povědomí o problematice norování se zasloužil zejména ekolog Jiří Beneš z Hnutí DUHA, který byl spoluautorem a propagátorem petice pro ukončení norování v ČR.
V průběhu funkčního období druhé vlády Andreje Babiše probíhalo jednání o novele zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, kdy jedním z pozměňovacích návrhů novely bylo mj. i omezení norování. Projednávání předmětné novely mysliveckého zákona však bylo Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR při třetím čtení přerušeno a projednávání příslušného sněmovního tisku ukončeno z důvodu konce volebního období. Lze však takřka s jistotou předpokládat, že snahy o novelizaci zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, zejména ve vztahu k ukončení norování, budou nadále pokračovat ve volebním období vlády vedené Petrem Fialou.
Právní úprava norování[editovat | editovat zdroj]
Na základě právních rozborů a stanovisek oficiálních orgánů ČR činných v ochraně zvířat před týráním bylo zákonem zakázáno kontaktní norování při výcviku (tj. tréninku psa). Jednoznačně negativně se ke kontaktnímu norování v tomto ohledu vyjadřuje ve svém stanovisku například Ústřední komise pro ochranu zvířat, která je v ČR podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, příslušným orgánem ochrany zvířat,[2] její stanovisko však není právně závazné.
Zatímco výcvik norníků není možné dle platné legislativy provádět kontaktně,[7] u samotných zkoušek tomu tak není. Dle řádu pro zkoušky loveckých psů z výkonu zkoušky, jenž vstoupil v platnost 1. ledna 2020, platí, že pes může abolvovat dva druhy zkoušek z norování.[8] Prvními zkouškami jsou tzv. zkoušky nováčků (ZN), které kvalifikují psa pro práci pod zemí a probíhají bez kontaktu psa s liškou. V praxi zkouška spočívá v tom, že je liška v umělé noře od zkoušeného psa fyzicky oddělena kovovou mřížkou nebo jinou pevnou, pachově a zvukově propustnou přepážkou. Druhou formou zkoušek jsou tzv. individuální zkoušky z norování (IZN), které však probíhají v přírodních a přírodních umělých norách (při praktickém výkonu práva myslivosti). Jedná se tedy o již zcela kontaktní norování, při kterém dochází k přímému střetu psa a lišky.[8] Úspěšné složení zkoušky nováčků či individuální zkoušky z norování vede k tomu, že pes bude kvalifikován jako lovecky upotřebitelný.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DRMOTA, Josef. Lov zvěře v našich honitbách 1. vyd. Praha : Grada, 2011, 357 s. ISBN 978-80-247-3644-0
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Václav VOCHOZKA. Stavy lišek – stavy drobné zvěře – bezkontaktní norování – co se dá dělat?!. Myslivost 8/2008, str. 14 [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Stanovisko ÚKOZ k norování [online]. eagri.cz: ÚKOZ, 2005-05 [cit. 2021-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-25.
- ↑ Petice za úplný zákaz norování. www.svetmyslivosti.cz [online]. 2015-04-23 [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Norování: Zbytečně drastický způsob lovu, nebo myslivecká tradice a efektivní regulace lišek?. Ekolist.cz [online]. 2015-07-29 [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
- ↑ NESRSTA, Radek. Zákaz norování. Petice.com [online]. 2015-05-22 [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti. In: Sbírka zákonů. 31. 12. 2001, roč. 2001. Dostupné online. ISSN 1211-1244 Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. In: Sbírka zákonů. 15. 4. 1992, roč. 1992. Dostupné online. ISSN 1210-0005 § 4. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ a b Řád pro zkoušky loveckých psů z výkonu. 2019. Českomoravská myslivecká jednota, z.s. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.