Myslivecké zvyky a tradice

Myslivecké zvyky a tradice usnadňují komunikaci a soudržnost každého společenství. I běžné podání ruky je rituál, který ukazuje, že nemáme v ruce zbraň.

Myslivecká etika

Od 14. do druhé poloviny 20. století byla zvěř lovena hlavně pro obživu. K moderní myslivosti patří hlavně míra etiky. Ten, kdo rozhoduje o životě a smrti jiné bytosti, musí být morálně připraven. Myslivci usmrcují zvěř hlavně nemocnou a redukují nadbytečně počty dle vyhlášky.. Myslivec musí vědět o životě zvěře a přírodě mnoho, aby svá rozhodnutí obhájil před sebou samým a svými druhy a chránil přírodu jako celek. Myslivost se nepokládá za druh sportu, ale má s ním společné rysy. Jde o činnost dobrovolnou, sloužící k osvěžení a reakcí prováděnou (jako většina sportů) na čerstvém vzduchu. Myslivost zahrnuje i hospodářskou složku, lov popřípadě střelba je jen jedna z jejích stránek. Například pokud se myslivec rozhoduje před slabou srnou se špatně vyvinutým mládětem, střelí nejprve po mláděti, které by bez matky nemělo šanci přežít.

Myslivecká mluva

Podrobnější informace naleznete v článku Myslivecká mluva.

Myslivci mezi sebou používají odbornou mysliveckou mluvu, která především pojmenovává různé části těla zvěře, rozlišuje pohlaví a stáří, různé životní projevy. Myslivecké názvy mají i výzbroj a výstroj potřebné k lovu, k chovu a mnoho dalších zařízení, způsoby lovu, lovecká kynologie chov a péče zvěře.

Myslivecké odívání

Zelená, některé odstíny hnědé, šedé jsou tradičními barvami u myslivců a lesníků. Používání mysliveckého oděvu při lovech, honech a mnoha dalších mysliveckých akcí je již samozřejmé.

K mysliveckým oděvům také patří pokrývka hlavy – tedy myslivecký klobouk. Na levé straně za stuhou se zapichují paletky, sojčí pírka, kačírky, štětka v toulci. Vpravo se pak zasunuje lovecký úlomek. Na klobou se mohou dávat i odznaky; o tom, kolik jich tam bude, rozhoduje sám nositel.

Srnčí trofej

Troubení při lovech a honech

V historii byly nejrůznější pokřiky, kterými se lovci při lovu dorozumívali o pohybu zvěře, hlavním signálním prostředkem byl a dodnes zůstal roh. Potom se používá menší borlice k troubení signálů, hlaholů dodnes. Následně větší lesnice se stala nástrojem slavnostních fanfár.

Výlož, výřad

Každá leč je zakončena výloží a společný hon pak výřadem.. Výřad se dělá na místě, kde je chvojím udělaná ohrádka a v rozích jsou zapálené ohně. Do této ohrádky je následně vložena ulovená zvěř dle mysliveckých pravidel a užitků.

Úlomky

• Úlomky jsou ulomené větvičky jehličnaté nebo listnaté dřeviny.
• Je jich několik druhů a používají se při různých příležitostech.
• Nejčastější takzvaný třívýhonkový úlomek, tj. koncové rozvětvení větvičky o třech výhonech.
• Úlomky se ulamují vždy v párech. Jeden se dává do svíráku – u srstnaté zvěře, do klovce – u pernaté zvěře a druhý úlomek se dává úspěšnému lovci. Úlomek zvěři se dává jako pocta, tzv. poslední hryz.
• Dále jsou úlomky – jednovýhonkový a pětivýhonkový, ale ty se používají je zřídka.

Zálomky

Zálomky nutno odlišovat od úlomků. Bývají to větvičky uříznuté, ulomené, někdy pouze nalomené či zalomené.

Zálomky značí myslivci určitá místa, například stanoviště lovce, nástřel – místo kde stála zvěř v okamžiku výstřelu, upozorňující na nějaké zařízení, něco přikazují nebo zakazují. Bývají různých velikostí i tvaru, vše se řídí přesnými pravidly.

Přijímání mezi myslivce

Je to myslivecký zvyk – tento slavnostní ceremoniál se provádí ustáleným způsobem, používá se při něm lovecký tesák a průpovídka..

Například:

• „ První úder k připomínce mysliveckých mravů platí, vždy a všude musíš je i nadál zachovati“
• „ Druhý dávám k poctě české myslivosti, chraň ji vždycky s pevnou bedlivostí“
• „ Třetí vedu jménem mysliveckých druhů, s přáním Myslivosti zdar buď vítán v našem kruhu“
• Po ukončení ceremoniálu se troubí „ Halali“ a na závěr „ Lovu Zdar“

Pasování na lovce

Po prvním ulovení některého druhu zvěře, většinou trofejového, je myslivec pasován. Provádí se pasování na lovce černé zvěře a na lovce srnčí zvěře

Po ukončení honu na drobnou zvěř se může pořádat poslední leč. Je to posezení v hospodě – restauraci spojené s pohoštěním. V jejím průběhu se dodržují některé^[ujasnit] myslivecké zvyky.

Při poslední leči může také proběhnout „myslivecký soud“, kdy jsou účastníci honu, kteří nedodrželi myslivecké zvyky, žertovným způsobem trestání (placením alkoholu pro ostatní, peněžní pokutou apod.)