Multiplikace depozit
Multiplikace peněz se bere v potaz s nabídkou peněz. Pro vymezení multiplikace peněz se využívá model jednoduchého depozitního multiplikátoru, který je posléze rozšířen do podoby rozvinutého peněžního multiplikátoru. Modely se používají pro vyjádření otázky stability nabídky peněz a možnostmi centrální banky nabídku peněz kontrolovat.
Běžná depozita jsou součástí každého měnového agregátu, tedy vždy i součástí peněžní zásoby.[1]
Jednoduchý depozitní multiplikátor[editovat | editovat zdroj]
Jednoduchý model, který slouží k ilustraci základních principů tvorby úvěrových peněz a multiplikace depozit. Předpokládá se jednoduchá ekonomika s bankovnictvím na bázi částečných rezerv, CB, KB a existence pouze bezhotovostních peněz. Komerční banky nedrží žádné dobrovolné rezervy. CB stanovuje úroveň povinných minimálních rezerv (PMR, např. 10 %)[2]
Při práci s tímto modelem je sledovaná reakce bankovních sektorů na prodej cenných papírů ze strany komerčních bank, které nakupuje banka centrální. Pro zjednodušení modelu se převážně uvažuje pouze o jedné komerční bance. V tomto modelu v rámci měnové báze se uvažuje neexistence oběživa, dobrovolných rezerv komerčních bank. Model pracuje pouze s běžnými depozity.[1]
Rozvinutý peněžní multiplikátor[editovat | editovat zdroj]
Odvádí se obdobně jako jednoduchý depozitní multiplikátor, Rozvinutá verze je obohacena o měnový agregát druhého řádu.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. 3. aktualizované a doplněné vydání. vyd. Praha: [s.n.] 535 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7261-537-7, ISBN 80-7261-537-8. OCLC 1031055234
- ↑ Peněžní zásoba, měnová báze, depozitní a peněžní multiplikátor, stabilita a nestabilita multiplikátoru, základní způsoby emise peněz – Finanční inženýrství [online]. [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.
