Přeskočit na obsah

Mimořádná veterinární opatření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mimořádná veterinární opatření (zkratka MVO) je soubor konkrétních nařízení a omezení nezbytných k ochraně zdraví zvířat a lidí. MVO jsou definována veterinárním zákonem č. 166/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů (Zákon o veterinární péči).
Mimořádná veterinární opatření vyhlašuje příslušný státní orgán a mají charakter neodkladného účinku (nelze se proti nim odvolat k soudu).

MVO jsou nařízeny při výskytu nebezpečné nákazy anebo hrozí-li jejich šíření; při zjištění zdravotně závadných živočišných produktů, vody nebo krmiv nebo existuje-li podezření, že jsou zdravotně závadné; hrozí-li nebezpečí zavlečení původců nemocí zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka anebo zavlečení závadných krmiv.

Orgány oprávněné k vyhlášení MVO

[editovat | editovat zdroj]

Přehled některých mimořádných veterinárních opatření dle zákona č. 166/1999 Sb.

[editovat | editovat zdroj]
  • vymezení ohniska nákazy a jeho ochranných pásem
  • nařízení izolace zvířat, zákaz či omezení prodeje zvířat, transportu, výstav, porážení či volného pohybu zvířat
  • nařízení povinného utracení, porážky zvířat v ohnisku
  • omezení nebo zákaz pastvy, používání krmiv a vody, honů zvířat nebo odlovu ryb
  • zákaz nebo omezení prodeje produktů živočišného původu na tržnicích a tržištích
  • omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu, tranzitu nebo vývozu veterinárního zboží
  • nařízení hygienických či sanitačních postupů, deratizace, dezinfekce, dezinsekce
  • zákaz nebo omezení pohybu osob či shromažďování osob

Náhrada nákladů a ztrát

[editovat | editovat zdroj]

Jakmile jsou vyhlášeny MVO u chovatele, má zákonný nárok na plné uhrazení veškerých nákladů a ztrát spojených s MVO. Náhrada se platí až po ukončení MVO a to na základě písemné žádosti, kterou chovatel musí podat do 6 týdnů od ukončení MVO. Pokud termín nestihne, nedostane nic. Některá MVO trvají i roky. Před ukončením může být (ale nemusí) poskytnuta záloha na úhradu nákladů a ztrát (zpravidla náklady na vakcinaci, testování a kafilerii). Po ukončení MVO se hradí:

- náklady spojené s utracením zvířat a jejich odvoz (kafilerie)

- náklady spojené s vakcinací a testováním (veterináři)

- náklady spojené s uzávěrou objektu

- náklady na závěrečnou desinfekci, desinsekci a deratizaci

- u pozitivních zvířat prodaných (jinému chovateli či na jatky) se platí rozdíl v ceně (rozdíl mezi cenou běžnou na trhu a cenou obdrženou)

- náklady a ztráty spojené s dodržováním MVO

Hlava IX veterinárního zákona rozebírá nárokové úhrady nákladů a ztrát. Jsou placeny ze státního rozpočtu. Při neproplacení zákonných náhrad po ukončení MVO je možné je vyžadovat soudně. V těchto případech bývají dodatečné ztráty často větší než nárokové (např. likvidace hospodářství).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • zákon č.166/1999 Sb.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]