Mami!
| Mami! | |
|---|---|
| Původní název | Mommy a Mommy |
| Země původu |  Kanada |
| Jazyk | joual, quebecká francouzština a angličtina |
| Délka | 139 min |
| Žánr | filmové drama |
| Scénář | Xavier Dolan |
| Režie | Xavier Dolan |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Anne Dorval Antoine Olivier Pilon Michèle Lituac Patrick Huard Pierre-Yves Cardinal … více na Wikidatech |
| Produkce | Xavier Dolan Nancy Grant |
| Kamera | André Turpin |
| Kostýmy | Xavier Dolan |
| Střih | Xavier Dolan |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 22. května 2014 19. září 2014 (Kanada) 8. října 2014 (Francie) … více na Wikidatech |
| Produkční společnost | Metafilms |
| Distribuce | Good Films Netflix |
| Rozpočet | 4,9 mil. $ |
| Tržby | 13,2 mil. $ (celosvětově)[1] 3,5 mil. $ (USA)[1] |
| Ocenění | Prix du jury du Festival de Cannes (2014) César pro nejlepší zahraniční film Prix Luc-Perreault |
| Mami! na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mami! (v anglickém originále Mommy) je kanadské filmové drama z roku 2014, které napsal, natočil, sestříhal a produkoval Xavier Dolan. Jedná se o jeho pátý počin. V hlavních rolích účinkují Anne Dorvalová, Antoine Olivier Pilon a Suzanne Clémentová. Film natočil kameraman André Turpin nezvykle ve čtvercovém formátu 1:1.
Děj[editovat | editovat zdroj]
Film vypráví příběh komplikovaného vztahu dospívajícího Steva (Antoine Olivier Pilon) se syndromem hyperaktivity a neschopnosti soustředění (ADHD) a jeho nekonformní matky Diane (Anne Dorvalová). Ta přijde o auto i o práci a k tomu jí zůstane na krku Steve, kterého jako problémového vyhodí z výchovného zařízení. Přestože má možnost odložit syna s jeho výbuchy agresivity do léčebny s ostrahou, Diane trvá na tom, že jej dokáže zvládnout doma a že Steve zvládne školu. Osamělá dvojice spolu divoce bojuje o převahu v domácnosti a do toho vstupuje utrápená sousedka Kylea (Suzanne Clémentová). I když má své vlastní problémy, podpoří Diane a pomáhá Stevovi s učením. Svět se na pár okamžiků rozjasní, ale záhy vypadnou kostlivci ze skříně, aby tak Diane se synem bojovali chvíli společně proti osudu, chvíli zase proti sobě.
Obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Anne Dorvalová | Diane „Die“ Després |
| Antoine Olivier Pilon | Steve O'Connor Després |
| Suzanne Clémentová | Kyla, soudedka |
| Patrick Huard | Paul, Dianin známý |
| Alexandre Goyette | Patrick, manžel Kyly |
Produkce[editovat | editovat zdroj]
Režisér Dolan s hlavní trojicí protagonistů již dříve spolupracoval.[2] Podle vlastního vyjádření se jeho myšlenky na film poprvé propojily do celku, když režíroval Antoina Oliviera Pilona v hudebním videoklipu „College Boy“ pro new age kapelu Indochine.[3] Anne Dorvalová již předtím ztvárnila mateřskou postavu v Dolanově debutu Zabil jsem svou matku (2009) a tamtéž se v roli učitelky objevila Suzanne Clémentová. S ní pak zopakoval spolupráci u filmu Laurence Anyways (2012).
Natáčení probíhalo v quebeckém městě Longueuil.[4]
Uvedení[editovat | editovat zdroj]
Snímek byl uveden 22. května 2014 v hlavní soutěži na festivalu v Cannes, kde sklidil 13minutový aplaus publika[5] a jeho tvůrce si odnesl Cenu poroty (spolu s Jean-Lucem Godardem za film Adieu au Langage).[6] Byl také vybrán jako zástupce Kanady navržený na Oscara pro cizojazyčný film.[7] V sekci Horizonty byl promítán také na festivalu v Karlových Varech[8] a v listopadu 2014 jej uvedl festival Mezipatra.[9]
Film měl kanadskou distribuční premiéru 19. září 2014 a do českých kin jej uvedl Artcam 30. října téhož roku.[10][11] Dne 3. června 2017 jej odvysílala Česká televize.[12]
Přijetí[editovat | editovat zdroj]
Kritička Mirka Spáčilová z iDNES.cz označila čtvercový formát snímku za schválnost, ocenila skvělé herce, vtip i náladu, příběh však považovala za těžko uvěřitelný, podle ní „ze zvládnutého řemesla melodramatu prosvítá konstrukce, kalkul, chlad“ (hodnocení: 60 %).[13] Dle Benjamina Slavíka z Aktuálně.cz film „působí jako rozvedení a dopracování [Dolanova] debutu Zabil jsem svou matku z roku 2009“. Vizuální stránku označil za „rozpohybované rodinné fotoalbum“, žánrově pak podle něj „bojuje komedie se sociálním dramatem“ a tento svár končí nerozhodně (hodnocení: 90 %).[14] Podle Martina Šrajera z A2 zúžený rám čtvercového formátu „výrazně omezuje prostor, v němž postavy mohou existovat, a přispívá k dusivé atmosféře filmu.“[15]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Box Office Mojo. Dostupné online. [cit. 2022-06-17].
- ↑ La belle famille de Mommy. Le Devoir [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ SLOTEK, Jim. Xavier Dolan revelling in 'Mommy's' success. Toronto Sun [online]. 2014-10-01 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Xavier Dolan's Mommy comes home to Montreal | CBC News. CBC. Dostupné online [cit. 2020-12-13]. (anglicky)
- ↑ L'ovation de Xavier Dolan vous donnera des frissons (VIDÉO). HuffPost Québec [online]. 2014-05-23 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ PROKOPOVÁ, Alena. Mladý filmový režisér Xavier Dolan snímkem z Cannes křičí: Mami!. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2014-11-04 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online.
- ↑ VLESSING, Etan. Oscars: Canada Picks 'Mommy' for Foreign-Language Category. Hollywood Reporter [online]. 2014-09-19 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KVIFF | Mommy. www.kviff.com [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Mami! / Mommy. Mezipatra Queer Film Festival [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online.
- ↑ MAMI! | Artcam Films. artcamfilms.cz [online]. [cit. 2020-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Lidovky.cz. Emocemi nabitá novinka Mami! od Xaviera Dolana se chystá do kin. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2014-10-06 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Mami! [online]. Česká televize [cit. 2020-12-13]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. RECENZE: Film Mami! rozpláče vzdor vulgaritám. Jenže je těžké mu věřit. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2014-11-03 [cit. 2020-12-12]. Dostupné online.
- ↑ SLAVÍK, Benjamín. Recenze: Když rodinné album ječí "Mami!", smlouvá s osudem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-11-04 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠRAJER, Martin. Špatné dny dobré mámy. A2 [online]. 2014 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online.