Maják Bonavista
| Maják Bonavista | |
|---|---|
 | |
| Souřadnice | 48°42′5,04″ s. š., 53°5′7,08″ z. d. |
| Zřízení | 1843 |
| Konstrukce | kamenná věž a dřevo |
| Datum prvního svícení | 11. září 1842 |
| První stavba | 1841–1843 |
| Datum zrušení | 1966 |
| Automatizován | ne |
| Forma věže | Válcová věž s balkonem a lucernou vybíhající z dvoupatrového dřevěného domku strážce. |
| Označení/Konfigurace | ARLHS: CAN-093 |
| Výška | výška majáku: 11 m výška světla: 51 m n. m. |
| Originální čočka | šest Argandových hořáků a reflektorů |
| Současná čočka | katoptrické světlo |
| Dosah | ? |
| Charakteristika | Fl W 10s. |
 | |
Maják Bonavista stojí na stejnojmenném mysu na ostrově Newfoundland v kanadské provincii Newfoundland a Labrador. Maják, který fungoval od roku 1843 do roku 1962, je nyní provinčním muzeem, v němž je umístěna expozice o životě na majáku v roce 1870.[1][2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Byl postaven v letech 1841–1843, aby označoval vjezdy do zálivů Bonavista a Trinity a pomáhal námořníkům mířícím na Labrador. Je to čtvrtý nejstarší maják v Newfoundlandu.
První lampy a reflektory pocházely z majáku Bell Rock ve Skotsku.[1][3] Toto zařízení bylo později nahrazeno katoptrickým systémem. Oba historické světelné mechanismy, které skončily na mysu Bonavista, tedy ten ze Bell Rock i ten z ostrova Isle of May, instaloval Robert Oke, který působil jako první hlavní inspektor Newfoundland Lighthouse Service. V roce 1962 maják zhasl a nahradilo ho elektrické světlo na nedaleké ocelové skeletové věži.[4]
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1842 bylo namontováno osvětlovací zařízení od firmy Kerr and MacBride z Greenocku z roku 1810 skládající se ze šestnácti Argandových lamp a reflektorů, které střídavě každé dvě minuty svítily červeným a bílým světlem. V roce 1850 byl nahrazen katoptrickým systémem z ostrova Isle of May ve Skotsku, který byl na Newfoundlandu poprvé instalován v roce 1850 Robertem Okem na majáku Cape Pine, později přemístěn na maják Harbour Grace Island a nakonec na mys Bonavista. Od 1. října 1860 byl interval zkrácen na devadesát sekund. V roce 1883 petrolejové lampy byly nahrazeny lampami na tulení olej. V roce 1895 byl instalován starý opravený otáčecí systém šesti Argandových hořáků a reflektorů. Maják vysílal dva bílé záblesky s následným červeným zábleskem.[1] V roce 1962 byl historický systém nahrazen elektrickým světlem. V roce 1966 byla vedle majáku postavena ocelová skeletová věž a na ni přesunuto automatizované světelné zařízení, které vysílá bílé světlo každých deset sekund.[4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Maják je dvoupatrová budova s čtvercovým půdorysem (9 × 9 m) postavena kolem zděné 9 m vysoké válcové věže zakončené ochozem a lucernou. Maják je natřen svislými čevenými a bílými pruhy.
V roce 1885 byl v sousedství majáku postaven dvoupatrový obytný dům a s mansardovou střechou a krytou chodbou byl propojen s majákem
Muzeum[editovat | editovat zdroj]
V roce 1970 byl maják restaurován a prohlášen za provinční historické místo (kulturní památku). Byl obnoven do podoby kolem roku 1870 a je provinčním muzeem. V budově se nachází nábytek a artefakty představující období před rokem 1870. Vystaven je vzácný katoptrický osvětlovací systém z roku 1816, tvořený olejovými lampami Argand a parabolickými zrcadly z leštěného stříbra[5]. Exponáty o místním průmyslu zahrnují bednářství, rybolov, lov velryb a tulení a také ekologickou historii mysu Bonavista.
Dne 3. srpna 2001 postihla mys Bonavista ničivá elektrobouře. Když blesky opakovaně udeřily do celého mysu, třikrát zasáhly věž majáku a způsobily požár. Rychlý zásah hasičů zabránil větším škodám.[1]
Z ochozu majáku je možné pozorovat velryby, ledovce a papuchalky.[6]
Strážci majáku[editovat | editovat zdroj]
Prvním strážcem majáku byl Jeremiah White, který se přistěhoval do Newfoundlandu z Irska. Maják měl být uveden do provozu v červnu 1842, ale kvůli opravám a vylepšením se tak nestalo. Jeremiah byl ubytován na majáku, aby odradil vandaly. V roce 1843 byl jmenován do funkce strážce a dalších cca deset let se na jeho místě vystřídali jeho synové Nicholas, Matthew a Thomas, ten byl jmenován na místo strážce v roce 1888. Po jeho smrti v roce 1895 nastoupil na jeho místo jeho syn Fred (vnuk Jeremiaha).[7][1]
Seznam strážců majáku: Jeremiah White (1843 – 1867), Nicholas White (1867 –1877), Matthew White (1878 – 1888), Thomas White (1888 – 1895), Fred White (1895 - 1918), John Shelley (1918 – 1920), Hubert Abbott (1923 – 1960), Clyde Purchase, John Hyde, Norm Howdsell.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cape Bonavista Light na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Cape Bonavista Lighthouse. LighthouseFriends [online]. [cit. 2022-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A Guiding Light. www.communitystories.ca [online]. [cit. 2022-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Cape Bonavista Light. www.lhdigest.com [online]. [cit. 2022-08-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Lighthouses of Canada: Southeastern Newfoundland. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2022-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Argandové lampy
- ↑ Cape Bonavista Lighthouse Provincial Historic Site - Bonavista. Newfoundland and Labrador, Canada – Official Tourism Website [online]. [cit. 2022-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cape Bonavista Lighthouse [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maják Bonavista na Wikimedia Commons
