Luhačovské Zálesí
,_%C4%8D.p._23.jpg)
Luhačovské Zálesí (někdy též Luhačovické Zálesí) je národopisně svébytnou oblastí mezi Valašskem, Hanou[zdroj?], Moravským Slováckem a Slovenskem[zdroj?]. Někdy je Luhačovské Zálesí označováno jako přechodná oblast mezi Slováckem a Valašskem, což odpovídá vývoji oblasti od druhé poloviny 20. století.
Název Zálesí (Zálesý) pro oblast mezi Uherským Brodem a zemskou hranicí je doložen už na Komenského mapě Moravy z roku 1624.
Vznikl též stejnojmenný mikroregion[1].
Města a vesnice[2]
[editovat | editovat zdroj]Seznam vesnic a měst, které k Zálesí přiřadil Antonín Václavík, přestože kroj typický pro Luhačovické Zálesí byl rozšířený až po Napajedla, Zlín a Slavičín[zdroj?].
- Luhačovice
- Kladná Žilín
- Přečkovice
- Rudice
- Rudimov
- Petrůvka
- Nevšová
- Lipová
- Slopné
- Sehradice
- Horní Lhota
- Dolní Lhota
- Podhradí
- Pozlovice
- Řetechov
- Ludkovice
- Provodov
- Biskupice
- Polichno
- Kaňovice
- Dobrkovice
- Velký Ořechov
- Kelníky
- Doubravy
- Hřivínův Újezd
- Březůvky
- Zlámanec
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ O mikroregionu - Luhačovské zálesí o.p.s [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Folklorní tradice luhačovického Zálesí. Luhačovice.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VÁCLAVÍK, Antonín. Luhačovské Zálesí : Příspěvky k národopisné hranici Valašska, Slovenska a Hané. Luhačovice: Musejní společnost, 1930.
