Liou Ťi
Liou Ťi (čínsky: znaky tradiční 劉基, zjednodušené 刘基, pinyin Liú Jī, 1. července 1311 – 16. května 1375), společenským jménem (c’) Po-wen (čínsky: znaky 伯温, pinyin Bówēn), posmrtným jménem Wen-čcheng (čínsky: znaky 文成, pinyin Wénchéng) byl čínský státník, vojevůdce, spisovatel a básník na sklonku vlády dynastie Jüan a počátku dynastie Ming.
Život [editovat]
Narodil se v okrese Čching-tchien (dnes okres Wen-čcheng provincie Če-ťiang) provincie Ťiang-če. V úřadech říše Jüan sloužil 25 let.[1] Po několika nižších postech na okresní a prefekturní úrovni se propracoval na místo tajemníka mongolského generála Š'-mo I-suna († 1360) stojícího v čele provincie Ťiang-če. Podílel se na bojích s místními rebely, ale jeho úspěchy jüanská vláda neocenila. Roku 1357 reagoval odchodem ze státní služby a kritikou neefektivnosti a zkorumpovanosti jüanské správy.[2]
Roku 1360 přešel na stranu čínských povstalců. Rozhodl se vstoupit do služby k Ču Jüan-čangovi, pozdějšímu prvnímu císaři dynastie Ming.[3] Čuovi radil ve vojenské strategii a taktice – podílel se vypracování plánů bitvy před Nankingem roku 1360, bitvy na jezeře Pcho-jang roku 1363 a kampani proti království Wu ve druhé polovině 60. let. Roku 1364 byl jmenován vedoucím Astronomického úřadu a pověřen vedením výstavby Nankingu, Čuova hlavního města. Později se stal zástupcem šéfa cenzorátu s úkolem reorganizovat tento úřad. Podílel se i na vytvoření vojenského systému wej-suo, sestavení zákoníku a kalendáře, stanovení rituálů.[4] Roku 1371 byl v uznání svých zásluh jmenován hrabětem z Čcheng-i, vzápětí s odkazem na špatné zdraví odešel na odpočinek.[5]
Zájmy Liou Ťia se neomezovaly jen na politiku a vojenství, studoval i astronomii, kalendář, magnetismus a feng-šuej; přátelil se s matematikem a alchymistou Čao Jü-čchinem.[6] Společně s generálem a učencem Ťiao Jüem sestavil pojednání o střelných zbraních Chuo-lung-ťing. Je, vedle Ču-ke Lianga, spoluautorem Zvládnutí umění války, díla ilustrujícího na příkladech čínské historie principy vojenské strategie shrnuté v Umění války Sun-c'a.
Počínaje 16. stoletím se rozšířily legendy o jeho zázračně přesných věštbách a předpovědích.[7][3]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liu Ji (14th century) na anglické Wikipedii.
- ↑ 劉伯溫是被神化了嗎？ [online]. Xinhuanet.com, [cit. 2008-09-19]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ CHAN, Hok-lam. The Making of a Myth: Liu Ji's Fictionalization in the Yinglie zhuan and Its Sequel. In LINK, Perry. The scholar's mind: essays in honor of Frederick W. Mote. Hongkong : The Chinese University Press [dále jen Chan]. ISBN 978-962-996-403-0. s. 52. (anglicky)
- ↑ a b WINDRIDGE, Charles. Tong Sing – The Chinese Book of Wisdom. New York : Barnes & Noble, 1999. ISBN 0-7607-4535-8. s. 124–125.
- ↑ Chan, s. 53.
- ↑ Chan, s. 54.
- ↑ NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Volume 5, Chemistry and Chemical Technology. Tchaj-pej : Caves Books, 1986. ISBN 0521303583. Part 7, Military Technology; the Gunpowder Epic, s. 25.
- ↑ Chan, s. 55.
Literatura [editovat]
- NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Volume 5, Chemistry and Chemical Technology. Tchaj-pej : Caves Books, 1986. ISBN 0521303583. Part 7, Military Technology; the Gunpowder Epic.
