Jednání učitele

Jednání učitele je záměrné a motivované chování člověka, který vykonává učitelskou profesi. Je řízeno a usměrňováno předem definovaným cílem, který je splněn po dosažení změn u vzdělávaných jedinců. Učitel tyto změny podněcuje a řídí profesionálním a adekvátně k situaci zvoleným jednáním. Takové jednání zahrnuje činnosti, jejichž smyslem je působit na chování, přesvědčení a cítění žáků a předávání jim znalostí, dovedností a návyků tvořených kulturou předchozích generací.

Profesní výbava učitelů

Protože má učitel na své žáky obrovský vliv, je velice důležité, aby bylo jeho jednání vždy na profesionální úrovni. Proto je pro vykonávání učitelského povolání povinné vysokoškolské vzdělání s praxí. Z důvodu velmi rychlého vývoje je nutné znalosti v oboru pedagogiky i ve vyučovaném oboru neustále aktualizovat a rozvíjet. Aktuálně jsou jednou z nejdůležitějších oblastí informační technologie. Kromě patřičného vzdělání je nezbytné, aby byl učitel vybaven osobnostními a profesními kompetencemi, které učitelské povolání vyžaduje. Mezi základní kompetence patří zodpovědnost, trpělivost, tvořivost, schopnost předávat informace, řídit a řešit problémy, sebereflexe apod.

Jednání učitele ve vztahu k žákům

Stěžejním bodem v práci učitele je jednání s žáky. Je velice důležité jakou podobu má jejich vzájemný vztah, jak učitel s žáky jedná. Protože je učitel autorita, ve svém jednání je žákům vždy nadřazený. Tato nadřazenost by však měla být přiměřená a to tak, aby byly pro žáky vytvořeny ideální podmínky k efektivní výuce a vzdělávání. V rámci jednání učitele s žáky je nezbytné zvolit vhodný způsob komunikace, od kterého se odvíjí vzájemný vztah i situace ve vyučování. Komunikace učitele a žáků v rámci vyučování je nazývána výukovým dialogem, který je charakteristický jednak monologem učitele, jeho kontrolními otázkami a také žákovskými otázkami a odpověďmi. Učitel s žáky jedná samozřejmě i mimo vyučování. Jejich vzájemný vztah zůstává nezměněný, liší se však obsah komunikace. Ta se zpravidla týká nejrůznějších organizačních pokynů, sjednávání kázně o přestávce či řešení konfliktů. Jednání učitele musí mít za každých okolností pozitivní vliv na žáky.

Jednání učitele v rámci výuky

Učitel pro žáky představuje průvodce, rádce a pomocníka v oblasti vzdělání, kterého žáci dosahují prostřednictvím vyučování, které je uskutečňováno na základě jednání učitele. Až na zvláštní případy učitel s žáky nejedná individuálně, jeho práce spočívá ve skupinové výuce. Svým jednáním řídí vyučovací hodinu, v jejímž rámci žákům předává obsah kurikula. Samotné předávání informací je rozšířeno o formování osobnosti žáků, předávání morálních zásad atd. K efektivnímu vzdělávání by měl učitel žáky svým jednáním maximálně motivovat, aktivně je zapojovat do výuky a poskytovat jim dostatečný prostor pro osobní rozvoj a získání zdravé sebedůvěry. Charakteristickým rysem vyučování by mělo být střídání monologických výstupů učitele s dialogickou komunikací se žáky.

Jednání učitele s rodiči žáků

Jednání učitele s rodiči žáků se týká především prospěchu a kázně. Tato komunikace je individuální a velice závislá na rodičích žáka, jejich aktivitě, zájmu a postoji ke škole. Bezproblémová a aktivní spolupráce učitele s rodiči je žákům prospěšná. Znalost rodinné situace učiteli umožňuje s žáky jednat efektivněji. Učitel s rodiči jedná osobně, zpravidla na území školy, nebo prostřednictvím některých médií. K osobnímu jednání dochází na třídních schůzkách, v rámci hovorových hodin nebo individuálně sjednaných schůzek. Neosobní kontakt učitele s rodiči se odehrává zpravidla prostřednictvím mailové případně telefonické komunikace. Ať už má jednání učitele s rodiči kladný či záporný důvod, řešení by vždy mělo vést ku prospěchu žáka. V momentě konfliktu by se učitelovo jednání nikdy nemělo měnit a lišit se od jednání s ostatními žáky.