Hergetova cihelna (Sedlec)
| Hergetova cihelna (Sedlec) | |
|---|---|
 budova bývalé cihelny | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1910 |
| Přestavba | 1923 |
| Stavitel | Antonín Herget |
| Další majitelé | Středočeské cihelny n.p. |
| Poloha | |
| Adresa | Přerušená 53/3, Praha 6 - Sedlec,  Česko |
| Ulice | Přerušená |
| Souřadnice | 50°7′48,86″ s. š., 14°23′46,57″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hergetova cihelna v Sedlci je bývalý průmyslový areál v Praze 6 v ulici Přerušená na západní straně železniční trati z Prahy do Ústí nad Labem. Její dochovaná tovární budova s oválnou pecí je jediná v Praze. Roku 2006 byl Národním památkovým ústavem v Praze podán návrh na prohlášení kulturní památkou.
Historie
V Sedlci byly cihly vyráběny ve dvou cihelnách již v 1. polovině 19. století. Tyto cihelny s několika hliništi vlastnil František Pštross a po jeho smrti dcera Anna Novotná. Ta u cesty do Suchdola dala postavit dvě kruhové pece.
Sedlcký velkostatek i s cihelnami koupil Antonín Herget (1862, Hlubočepy - 1918), jediný syn továrníka Maxe Hergeta, který se roku 1893 stal spoludědicem majetku rodiny Hergetů, včetně cihelny v Bubenči. Roku 1903 si nechal vyplatit podíly z rodinné firmy a použil je na založení své samostatné sedlcké firmy.
Novou cihelnu dal postavit při železniční trati podle návrhu berlínské firmy Wilhelm Eckardt & Ernst Hotop, stavbu provedl stavitel V. Möse ze Smíchova. Vznikly zde administrativní budova, tovární komín vysoký přes 40 metrů, kruhová pec zabudovaná do sušárny a strojová lisovna s generátorem jako její přístavby.
Jako rytmistr na východní frontě v březnu 1917 prodal všechny své nemovitosti protokolované firmě Antonín Herget, cihlářské závody v Sedlci, spol. s r.o. a po jeho smrti roku 1918 získali jeho potomci z této firmy podíl.
Roku 1919 dala firma přistavět elektrárnu. O rok později začala s výstavbou nové kruhové pece s 24 komorami, kterou navrhl architekt J. Benedikt (kolaudace 1924). Předpokládaná výroba pro rok 1924 byla 12 milionů cihel a 3 miliony tašek. Roku 1928 byla pec rozšířena o dalších šest komor. Roku 1929 zasáhla firmu hospodářská recese. Došlo k rozprodávání pozemků a ke snížení výroby o 25 %, protože firma měla velké neprodané zásoby.
Během 2. světové války byla cihelna v provozu po názvem Edifa-Herget, akc. spol. pro výrobu a prodej stavebních hmot. Po znárodnění roku 1948 byla přidělena Československým stavebním závodům - závod Betona pro výzkum předpjatého betonu. Od roku 1954 v areálu sídlil n.p. Pražské cihelny, později byl využíván jako skladiště stavebních materiálů. Komín byl zbořen před rokem 1975.
Odkazy
Literatura
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola Severozápadní Praha. S. 257, č. 309a.
- HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0. S. 163-170.
Externí odkazy
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.20. Městská knihovna v Praze.
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 4. Vydáno v lednu 1912. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.
- Sága rodu Hergetů. In: Česká televize. Z metropole. Premiéra: 9. 11. 2013, ČT1. iVysílání.