Gerhard ze Zbraslavi a Obřan

Gerhard ze Zbraslavi a Obřan
Narození	13. století nebo 1247
Úmrtí	1291
Choť	Jitka z Feldsbergu
Děti	Smil z Obřan Boček z Obřan Anežka z Obřan Eufémie z Obřan
Rodiče	Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi a Eufémie z Křižanova
Rod	Páni z Kunštátu a Poděbrad
Příbuzní	Smil ze Zbraslavi a Obřan a Anežka ze Zbraslavi a Obřan (sourozenci) Anna z Obřan (vnučka)
Funkce	Nejvyšší zemský podkomoří (1285–1286)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pečeť Gerharda z Obřan

Gerhard (Heralt) ze Zbraslavi a Obřan (před 1261 – 1291) byl jedním z představitelů rodu erbu vrchních pruhů. V literatuře bývá často zaměňován se svým dědem, zakladatelem rodu pánů z Kunštátu, Gerhardem ze Zbraslavi.

První písemná zmínka o Gerhardovi ze Zbraslavi pochází z roku 1261. Jeho otec byl moravský šlechtic, maršálek, podkomoří a purkrabí znojemský Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi. Gerhard se v roce 1263 se uvádí s přídomkem "ze Zbraslavi" a roku 1267 převzal po smrti svého staršího bratra Smila statky svého otce. V roce 1278 se píše po hradu Obřany, který vystavěl poblíž Brna. V tomtéž roce se účastnil bitvy na Moravském poli v řadách vojska českého krále Přemysla Otakara II., který v bitvě padl. Gerhard z Obřan začal odboj proti novému správci Moravy Albrechtu Saskému. V roce 1282 byl Gerhard i další odbojník Milota z Dědic zatčeni. V roce 1283 byli v souvislosti s návratem krále Václava II. z braniborské internace propuštěni.

Za tuto činnost byl Gerhard z Obřan odměněn králem, když dostal roku 1285 či krátce předtím funkci moravského podkomořího. Zanedlouho byl však ze své funkce z neznámých důvodů sesazen. Zemřel roku 1291 a zanechal po sobě dva syny a dvě dcery. Jeho starší syn Boček ho přežil pouze o pět let a otcovy majetky převzal mladší syn Smil z Obřan.

Literatura

• PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.