GeForce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

(Přesměrováno z GeForce 3)
Skočit na: Navigace, Hledání

upravit Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.

Geforce 6200TC pro PCI-Express

GeForce je značka grafických karet firmy NVIDIA. První karty nesoucí značku GeForce byly určené pro high-endové hráčské počítače, postupem času ale firma pokryla celé cenové spektrum. V roce 2006 byla v prodeji osmá generace tohoto čipu. Na podzim roku 2007 vyšla devátá řada GeForce.

Obsah

[editovat] Popis GeForce

Čipy jsou určeny pro běžné uživatele. Nejnovější řada GTX podporuje DirectX 10, OpenGL 2.1, Shader model 4, PCI-E 2.0 slot a další. Jedno čipová řešení jsou na jednom PCB, dvou čipová řešení mají 2 PCB.

[editovat] Popis jednotlivých generací

[editovat] GPU jednotky a obchodní názvy karet

Níže uvedená tabulka zobrazuje vazbu mezi názvem grafického procesoru (GPU) a obchodními názvy řady a kartami:

Jméno GPU Obchodní název
NV04/05 Riva série
  Riva TNT, TNT2
NV1x GeForce 256, GeForce 2, GeForce 4 MX
NV2x GeForce 3, GeForce 4 Ti
NV3x GeForce 5(FX)
NV4x (G7x) GeForce 6, GeForce 7
G71 GeForce 7900GS/GTO/GT/GTX
2xG71 GeForce 7950GX2
G73 GeForce 7300GT, 7600GS/GT
NV42 GeForce 6800GS
NV5x (G8x) GeForce 8
G80 GeForce 8800GTX/Ultra
G84 GeForce 8600GT/GTS
G9x GeForce 9
G92 GeForce 9600GSO, 8800GT/GTS, 9800GT/GTX
2xG92 GeForce G9800GX2
G92b GeForce 9800GTX+, GTS 250
G94 GeForce 9600GT
G96 GeForce 9400GT, 9500GT
G2x0 GeForce GTX 2x0
G200a GeForce GTX260/280
G200b GeForce GTX260/275/285

[editovat] GeForce 256

GeForce 256 (kódové označení NV10) je první z řady zástupce řady GeForce, je proto také známá také pod jménem GeForce. Její uvedení na trh proběhlo v srpnu 1999. Od svého přímého předchůdce (RIVA TNT 2) je obohacená o počet pixel pipeline, „offloading host“, geometrické výpočty, hardwarové přehrávání videa MPEG-2 a především implementací transformací a nasvícení (T&L, transform and lighting).

[editovat] GeForce 2

GeForce 2 (kódové označení NV15) je druhou generací série GeForce.

[editovat] Známé modely

grafická karta GeForce 2 MX400

GeForce 2 GTS je první model druhé generace, nazývaný též NV15. Koncové označení vychází z jeho schopnosti zpracovat 1,6 miliardy textelů - Giga Texel Shader (GTS). Byla přidaná dvojitá sekundární jednotka mapingu textur - Texture Maping Unit (TMU) s 4 pixel pipeline, to vše při frekvenci jádra (200 MHz). V porovnání s GeForce 256 byl filtrate karty 3,3× větší (GeForce 256 480 Mtex/s). Další hardwarové vylepšení ovlivnila schopnost práci pipeline s videem. HDVP (vysoká definice procesu videa) je přehrávání videa ve vysokém rozlišení. Toto řešení značně ulehčilo CPU práci.

Koncem roku 2001 vyšla varianta GeForce 2 Ultra s vyšší frekvencích jádra a paměti.

Další variantou byla ořezaná GeForce 2 MX. Přišla však o 2 pipeline a její filltrate spadl na polovinu. Karta trpěla absencí T&L a z počátku i slabými ovladači.

[editovat] GeForce 3

GeForce 3 Ti 200

GeForce 3 (kódové označení NV20) je grafická karta od společnosti nVidia. Jejím předchůdcem je GeForce 2 GTS a nástupcem GeForce4 Ti. Jeho upravený derivát (NV2A) pracuje v konzoli Xbox. Profesionální řada GeForce 3 je známá jako Quadro DCC.

GeForce 3 se odlišovala od svých předchůdců GeForce 256 a GeForce 2 GTS hned v třech oblastech. Měla přidány programovatelné vertex a pixel shadery podle specifikace DirectX 8.0 - specializované malé jednotky navržené na práci s malými vlastními efekty T&L, což zvýšilo flexibilitu celé karty. Druhou oblastí byla technologie LMA (Lightspeed Memory Architecture), která byla navržena pro překreslování objektů, úzkou spolupráci se známým Z-bufferem a také efektivní management paměťové sběrnice (známý nedostatek u GeForce 2). Třetí oblastí byla změna v anti-aliasingu způsobená přechodem z multisamplingu na supersampling s mnohem vyšší efektivitou.
Podporovali AGP 2x/4x, DirectX 8.1 a OpenGL 1.3

GeForce3  
Pamět 128-bit DDR
Fill Rate 3.2 Billion AA Samples/Sec.
Operací za sekundu 800 Billion
Propusnost pamětí 7.36GB/Sec. - při 460 MHz na pamětech
GeForce3 Ti 200  
Pamět 128-bit DDR
Fill Rate 2.8 Billion AA Samples/Sec.
Operací za sekundu 700 Billion
Propusnost pamětí 6.4GB/Sec. - při 400 MHz na pamětech
GeForce3 Ti 500  
Pamět 128-bit DDR
Fill Rate 3.84 Billion AA Samples/Sec.
Operací za sekundu 960 Billion
Propusnost pamětí 8.0GB/Sec. - při 500 MHz na pamětech

[editovat] GeForce 4

GeForce 4 je v čtvrtá generace grafického čipu GeForce společnosti nVidia. GeForce 4 se dělí na výkonnější řadu Ti a řadu MX. MX série je téměř identická s GeForce 4Go (NV17M) pro trh s notebooky. Obě linie byly uvedeny na trh na jaře roku 2002. GeForce 4Go měla krátký život, ještě koncem téhož roku ji nahradila varianta GeForce 4200Go.

[editovat] GeForce 4Ti

Vyšla v dubnu roku 2002. Předchůdce je již zmíněná GeForce 3 a nástupce GeForce 5. Jádro NV25. Podobá se nejvíc GeForce 3, hlavní mezník tvoří zvýšená rychlost jádra a paměti, vylepšený řadič paměti, vylepšený pixel a vertex shader, hardwarový antialiasing a vylepšené DVD přehrávání. Přidána podpora dva monitory. GeForce 4 překonala svého někdejšího konkurenta ATI Radeon 8500XT (R250), který byl přeci jen pomalejší, avšak model Ti porazil až ATI Radeon 9700 (R300). Vlajkovými a vstupními loděmi byly GeForce 4Ti 4400 a nejvyspělejší 4600. Vyšší ve střední třídě byla ATI s 8500LE. Výkonem se nerovnal GeForce 4Ti 4400. GeForce 3Ti 500 byla mezi 4200 a 4400Ti, cenou však převyšovala zmiňovaný Radeon.

nVidia stáhla GeForce 4Ti 4200 velmi brzy z trhu. GeForce 4Ti 4200 měla takt jádra 222 MHz, což bylo o 53 MHz méně než GFTi4400, což se týkalo se to všech modelů s pomalejší 128 MB verzí. 64 MB modely měly už výrobních 250 MHz, ale tato taktika se však neujala. Navíc se vzápětí přišlo na to, že lze 128 MB modely snadno přetaktovat na plnohodnotných 250 MHz. nVidia to pochopitelně kritizovala a vyjadřovala svůj nesouhlas, avšak přetaktování modelu 4200 bylo velmi populární. Proto byla karta stažena z trhu, aby se nVidia vyhnula škodám při prodeji vyšších modelů. Karta GeForce 4Ti 4400 nebyla vyhledávaná pro výkon (tou byla 4600 s vysokou cenou). GeForce 4Ti 4200 měla poměrně nízkou cenu a podávala stále solidní výkon, navíc nikdo neposlouchal pokyny ohledně zákazu přetaktování.

Série GeForce 4Ti 4200 přišla opožděně a nVidia ztratila šanci dlouhodobě dominovat vyšší třídě. Nestihla ji ani včas stáhnout z trhu. Na druhé straně tento typ byl stále rychlejší než GeForce 3Ti 500 či konkurenční Radeon 8500.

Koncem roku 2002 bylo jádro NV25 nahrazené NV28, což přineslo přechod z rozhraní AGP na PCI Express. Všechny NV28 GeForce 4Ti 4200 měly už všechny od výroby po 250 MHz bez ohledu na velikost paměti. nVidia přišla překvapivě s GeForce 4Ti 4800SE, ekvivalent 4600 a 4400. Vrcholem byly GeForce 4Ti 4800.

Celková série GeForce 4Ti byla rychlejší než GeForce 3Ti série a Radeon 8500. Typ GeForce 4Ti 4200 zůstal do příchodu Radeonu 9500 PRO (konec roku) nejlepší volbou cena/výkon. 4200 si dobře držela pozici až do příchodu další, páté generace čipů v roce 2003.

Jediná mobilní verze Ti série nesla název GeForce 4 4200go (NV28M) uvedená koncem roku 2002. Čip byl téměř identický čip s NV28, avšak se sníženou rychlostí. Překonání Radeonu 9000 mobility si vybralo velkou daň – karta se často přehřívala, protože GeForce 4 nebyla původně navrhovaná na mobilní verzi. GeForce 4TiGO byla vyráběna velmi krátce.

[editovat] GeForce 4 MX linie

Schopnosti karet GeForce 4 jsou definované Ti linií, GeForce 4MX je jen název. Mnozí to odsuzovali jako marketingový trik nVidie. Vydání GeForce 4MX zklamalo i její skalní nadšence. Ti jí pojmenovávali GeForce 2MX se steroidy. GeForce 4 MX chyběl programovatelný pixel a vertex shader. To nemělo na neúspěch ten největší dopad. Karta též nerenderovala efekty poskytující DirectX 8.1. GeForce 4 MX byla rychlejší než GeForce 2ultra, byla tedy i vcelku dobrá cena/výkon. Vyráběla se během celého roku od jejího uvedení. ID software, tedy hlavní šéf John Carmack si dělal starosti kolem potenciálního ujetí na trhu GeForce 4 MX. Carmack se bál adaptace karty na trh, to by znamenalo už v té době krok zpět, tedy k nepodpoře DirectX 8.1. Varoval hráče k nekupování tohoto čipu. Nezávisle na to, Carmack vypustil velmi očekávanou hru Doom 3 v létě 2002. Jako jedinou kartu bez podpory DirectX 8.1 podporoval GeForce 4 MX. Napříč velké kritice byla GeForce 4 MX velmi úspěšným modelem na trhu. Byla o 30% dražší než GeForce 2MX a podávala celkem přijatelný výkon. Většina her na něj fungovala. Zažila velké úspěchy i na OEM trhu a nahradila tak nejlepší prodávané GPU GeForce 2MX.

Byly tu tři modely: GeForce 4MX 420, 440, 460. GeForce 4MX 420 byla určená spíše pro kancelářské a nejlacinější počítače, GeForce 4MX 440 zase spíše pro masový OEM trh. GeForce 4MX 460 sehrávala úlohu karty střední třídy. Zdolala konkurenci ATI Radeon 8500LE/9100 (8500) i GeForce 3Ti 200.

Výkonem GeForce 4MX 420 jen o něco málo překonala GeForce 2MX 400 (i Radeon 7000), což nebyl problém vzhledem na cílový výběr skupiny. Z praktického hlediska to byla integrovaná grafická karta společnosti Intel, 845G a výrobek z vlastní produkce, nForce 2.

nVIDIA GeForce 4MX 440 si vedla vcelku dobře. překonala soupeře Radeon 7500. Dokonce příchod Radeona 9000 PRO (lepší singletexturing, lepší podporu vertex a pixel shader) neotřáslo už tak silnou OEM pozicí. Odpoveď nVIDIE na Radeon 9000PRO byla GeForce 5FX 5200 (podpora DirectX 9). Paradoxně a s trochou ironie právě GeForce 4MX 440 ukončila produkci GeForce 5FX 5200, svému nástupci. T.j., GF 4MX 420.

Série MX přinesla v přehrávání videa více novinek (ne Ti série). Jako vůbec první GeForce přinášela technologii VPE (video processing engine). Též hardwarové iDCT a VLC (variable length code decoding). Přidávání VPE znamenalo největší krok oproti předcházejícímu HDVP v MPEG přehrávání. VPE mohlo bojovat s funkcemi ATI karet.

GeForce 4MX 460 přišla nakonec celé MX linie, tedy skoro roku 2002. Jako i série Ti, tak i MX byli časem vylepšené o rozhraní AGP 8x a PCI Express (GeForce 4 PCX4300). MX 460 se však neadaptovala nikdy. Začátkem roku 2003 přišly na trh další modely: GeForce 4MX4000 (stejné jako GF 4MX 440SE, jen s trochu rychlejší pamětí). Překvapily další adaptace v roce 2004- PCX 4300, MX 4000 s podporou PCI Express (čili NV19). NV19 je jednoduše NV18 se změněným rozhraním.

Mobilní verze GeForce 4go vycházela z linie MX. Měla velké problémy s ovladači. Vznik alternativních ovladačů Omega se střetli s nevolí mateřské firmy. Instalací ovladače Omega ztrácely karty svoji záruku. Při problémech nVidia doporučila zkontrolovat ventilátor, a pokud se netočil bylo ho třeba manuálně roztočit. Když ani to nepomohlo, bylo potřeba manuálně vybrat kartu a promazat ventilátor. Paradoxně některé hry se staršími ovladači nVidie fungovaly a některé zase jen s novými.

[editovat] GeForce FX/5

Pátá řada GeForce.

[editovat] GeForce 6

Na svoji dobu povedená řada GeForce. Jako první přišla se SLI zapojením grafik (jejich podporou na kartě a ovladačích).

[editovat] GeForce 7

Jako poslední řada stavěla na pixel a vertex jednotkách zvlášt (později přišla GeForce 8 s unifikovanými shadery). A jako první řada od GeForce prišla se slepencem GeForce 7950 GX2, což byli 2 čipy na 2 PCB v provedení jedné karty (zasunutí do jednoho PCI-Express slotu).

[editovat] GeForce 8

Řadě GeForce 8 nemohl nemůže vzít prvenství v použití unifikovaných shaderů a vhodnému načasování, za použití poměru cena/výkon, který nebyl špatný, to byla povedená řada. Podporuje DirectX 10, OpenGL 2,1 a PCI-Express 1.1. Začalo to vydání GF 8800GTX/ Ultra a GF 8800GTS (320 / 640MB) obsadila plně HIGH-END a ani odpověd od ATi Radeon 2900XT to nezměnila, ikdyž GF 8800GTS museli o něco zlevnit. Po vydání GF 8800GT si nVidie zničila HIGH-END trh, ale získala obrovskou slávu a díky tomu zastínila hodně ATi v tu chvíli, ATi odpověděla Radeonem HD3870, která ji byla soupeřem, ale o trošku slabším.

[editovat] GeForce 9

GeForce 9 staví na úspěšné řadě GeForce 8 a hlavně slávě GeForce 8 Ultra/GTX jako krále výkonu a 8800GT jako krále poměru cena/výkon. Podporuje DirectX 10, OpenGL 2,1 a PCI-E 2.0.

[editovat] GeForce GTx 200

GeForce GTx 200 staví na starších jádrech řady GeForce 9 a nových jádrech GT200 řady GeForce GTX 2xx. Podporuje DirectX 10, OpenGL 2,1 a PCI-E 2.0.

NVIDIE vydala nakonec ještě GTS250, která je pouze upravenou verzí GeForce 9800GTX+ (jádro G92). Má levnější a kratší PCB a další úpravy.

[editovat] GeForce GTx 300

Jádro GT300 bude nejspíš obsahovat 512 unifikovaných shaderů v 16x32 blocích a na každý blok bude 8TMU (celkem 128). Bude zpracovávat MIMD instrukce. Proces bude 40 nm. Podporuje DirectX 11 a PCI-E 2.0.

Vydání je zatím na Q4 2009.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

[editovat] GT300




Seznam grafických karet NVIDIA
DirectX kompatibilní:

GeForce 256 | GeForce FX | GeForce 9 | GeForce 200 |
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/GeForce#GeForce_3“