ENFJ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

ENFJ (Extraversion, iNtuition, Feeling, Judgement) je jeden z šestnácti osobnostních typů podle typologie MBTI. Je označován jako extravertní intuitivní typ s převahou cítění nebo tzv. „Dárce“[zdroj?] či „Učitel“. Člověk s osobností typu ENFJ bývá společenský, znalec lidí, obětavý, tvrdě pracující, altruistický, má smysl pro pořádek a tradici a nemá rád neosobní analýzy.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Rád se ujímá zodpovědnosti za vztahy mezi lidmi. Je laskavý a ohleduplný. Velmi empatický, starostlivý a přesto se smyslem pro cíl a pořádek. Umí velice dobře najít na ostatních to nejlepší a vřele je podporovat. To vše z něj dělá ideálního učitele, trenéra, diplomata, herce i psychologa. Nikdo jiný neumí tak dobře kombinovat láskyplnou péči s tvrdou motivací ke zlepšování. Hlavním zájmem ENFJ je rozdávat lásku, porozumění a podporu ostatním. Je šťasten, když se mu podaří učinit šťastným někoho jiného.

ENFJ nemá rád monotónní a administrativní práci, ale obdivuje ty, kteří mají dostatečné sebeovládání jí zvládat. Život bere jako nabídku nepřeberného množství variant a často má problém s výběrem jedné konkrétní. Přitahují ho lidé rozhodní a těžko ovlivnitelní. Nemá rád odsuzování druhých lidí.

Ve společnosti působí jako stmelovací prvek. Může se cítit opuštěně, i když je obklopen lidmi. Tento pocit samoty může být způsoben sklonem neodhalovat své pravé pocity. Jako extrovertní tradicionalista má rád státní oslavy, přehlídky a další společenské události, které demonstrují jednotu. Sám společenské akce rád organizuje.

Mezilidské vztahy[editovat | editovat zdroj]

Do svých vztahů vkládá ENFJ mnoho úsilí a nadšení. Do jisté míry je ENFJ charakteristický právě blízkostí a hodnověrností svých vztahů; vztahy jsou středobodem jeho života. Jeho starostlivost může na milované osoby působit utlačujícím dojmem. Ačkoliv o to ENFJ obvykle nežádá, potřebuje slyšet milá slova a ujištění (o přátelství, lásce, zásluhách). Jelikož je navenek soustředěný na pomáhání lidem, ne vždy věnuje pozornost svým vlastním potřebám.

Mnoho uspokojení mu dává přinášení štěstí ostatním, pročež je schopen ignorovat své problémy a být šťastný snadněji než ostatní typy.

ENFJ chová odpor ke konfliktům. Raději zamete problém pod koberec, než aby se s nimi utkal čelem. Má sklon se v konfliktních situacích vzdávat, pouze aby je ukončil. Aby konfliktům zabraňoval, snaží se své postoje vysvětlovat jemně a sugestivně.

V milostném vztahu je ENFJ srdečný, angažovaný partner, který je ochotný pro úspěch vztahu obětovat mnoho. Vztahu je naprosto oddán a své závazky bere vážně. Pokud vztah selže, bude cítit vinu a obviňovat se ze selhání, ale relativně lehko se vzpamatuje a nebude se příliš ohlížet zpět.

Umí dobře pracovat s lidmi, je laskavý a ohleduplný. Umí velice dobře najít na ostatních to nejlepší a vřele je podporovat. Pokud to situace vyžaduje, umí být velmi ostrý a kritický; po dosažení svého se pak opět vrátí ke svému přirozenému, vřelému chování. Obecně jsou ENFJ vysoce cenění pro svou srdečnou, upřímnou a starostlivou povahu.

Silné stránky[editovat | editovat zdroj]

Většina ENFJ projevuje především v oblasti vztahů tyto přednosti:

  • dobré komunikační schopnosti
  • chápavý k myšlenkám a pohnutkám ostatních lidí
  • motivující, inspirující, odhaluje v ostatních to nejlepší
  • laskavý a ubezpečující
  • je s ním legrace – živý smysl pro humor, energický, optimistický
  • je schopný přenést se přes selhání dlouhotrvajícího vztahu (ačkoliv ze selhání obviňuje sebe)
  • loajální a oddaný – toužící po celoživotním vztahu
  • usiluje o spokojenost všech
  • snaží se vyhovět potřebám ostatním

Slabé stránky[editovat | editovat zdroj]

ENFJ může projevovat především v oblasti vztahů tyto slabiny:

  • tendence dusit a příliš chránit
  • tendence ovládat a manipulovat
  • nevěnuje pozornost vlastním potřebám
  • má sklon být kritický k názorům neshodujícím se s jeho názory
  • občas si neuvědomuje sociální přiměřenost svého jednání a protokol
  • extrémně citlivý na konflikty, má sklon „zametat věci pod koberec“ za účelem zabránění konfliktu
  • tendence vinit se, když se věci nedaří a nepřiznávat si zásluhy za zdařilé výkony

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]