Diskuse:Výbuch v bejrútském přístavu 2020

Odhad síly výbuchu

Ten odhad na „0,1–3 kt TNT“ působí tak trochu cimrmanovsky (dal by se vlatně zapsat jako 1,55±1,45 kt). Jsem si vědom, že se to dá orefovat zdroji splňujícími kriteria projektu, ale přece jen: nebylo by lépe údaj prozatím neuvádět a počkat na spolehlivější odhady? Novináři potřebují v této fázi mediálního pokrytí události rychle vychrlit článek a nemají čas se zabývat jemnými nuancemi jako rozdíl mezi tunou a kilotunou…

Pro zajímavost: na 3 kt TNT se prý odhaduje síla výbuchu v Halifaxu, dosud největší nejaderné exploze vyvolané lidskou činností. A podle toho, co popisuje odkazovaný článek, to byla (při všem respektu k rozsahu bejrútské tragedie) přece jen trochu jiná třída.--Shlomo (diskuse) 5. 8. 2020, 18:41 (CEST)

@Shlomo: Rozhodl jsem se spíš doplnit ten spodní odhad dle enwiki (tam je odkazovaný přiměřeně kvalifikovaný výpočet z videa, ale nic oficiálního), aby mi někdo zas nevyčetl, že mažu informace. Sílu výbuchů si neodvážím srovnávat, tady tsunami asi nebylo, jenže ten halifaxský byl na lodi; neznám tehdejší rozmístění budov a osob; tady žádné velké požáry jenže domy v Bejrůtu většinou dřevěné nejsou, fotografie nevypadají diametrálně rozdílně, hmotnosti materiálů jsou si velmi podobné. —Mykhal (diskuse) 5. 8. 2020, 22:44 (CEST)

No proto to dávám raději do diskuse a nezasahuji do článku. Ono jde spíš o to, že údaj „0,1–3 kt“ nemá prakticky žádnou informační hodnotu. Asi jako kdybychom uvedli, že kandidát ve volbách získal „něco mezi 20 a 70 % hlasů“. Ten horní údaj je podezřelý i proto, že energetický ekvivalent těch 2450 t dusičnanu amonného je (podle enwiki) 1100 t TNT. To znamená, že společně s ním by muselo vybuchnout ještě něco dalšího, téměř dvakrát silnějšího. Což se samozřejmě nedá vyloučit, nicméně WP:VZ#Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy… Halifax byl prý slyšet a cítit až 360 km daleko, já byl předevčírem asi 220 km od vejbuchu a neslyšel jsem nic; i když v podobně vzdálené Nikosii prý něco slyšet bylo, asi se zvuk po moři opravdu šíří snadněji než po souši. Stejně tak o způsobených následcích můžeme spekulovat do nekonečna, ale s ohledem na jiné geologické a geografické podmínky a jiné stavební techniky a materiály nás to těžko někam dovede. Počkejme, až se ve věrohodných zdrojích objeví nějaké spolehlivější údaje. Wikipedie není bulvár, který musí za každou cenu k události něco napsat nejpozději hned, jinak přijde o čtenáře-živitele.

Nebo by se to dalo aspoň přeformulovat ve stylu „odhady síly výbuchu jsou značně rozdílné, pohybují se od … do …“--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2020, 08:20 (CEST)

Ano, takhle. Ovšem nemůžeme ten výbuch popisovat jen jako technickou záležitost. Je to lidská tragédie a geopolitická výzva. Sousedy toho rozvráceného státu jsou Izrael a Sýrie. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 8. 2020, 09:26 (CEST)

Souhlasím, nahodil jsem sekci o následcích, pokračujte s odvahou.--Shlomo (diskuse) 6. 8. 2020, 10:55 (CEST)

Tady na BBC je možný zdroj kvalifikovaných odhadů výbuchu z univerzity v Sheffieldu. Podle jejich studie je nejvyšší možná síla výbuchu 1,1 kt TNT. A jde tak o nejsilnější výbuch v posledních 20 letech. Výbuch v Tchien-ťinu byl poloviční. Naproti tomu Halifaxský výbuch byl trojnásobný podobně jako třeba test Minor Scale. --Jenda H. (diskuse) 5. 10. 2020, 23:00 (CEST)

Hydrazin

Zdroj, který nechce být jmenován, tvrdí, že červená barva dýmu může indikovat hydrazin („hydrazine hydrate“). Nedává mi to moc smysl, ovšem nejsem chemik; dávám tedy k posouzení povolanějším, zda takovou informaci v článku uvádět.--Shlomo (diskuse) 7. 8. 2020, 13:39 (CEST)

@Shlomo: I na Wikipedii se dá zjistit, že hydrazin je bezbarvý. Možná jde o popletení s dvojsložkovým hypergolickým raketovým palivem, kde červená je ta druhá část, oxid dusičitý (jeho monomer). Ale to už jsme zpět u tématu rozkladu dusičnanu amonného, který se ale rozkládá na jiný oxid dusíku, taky bezbarvý. Ten červený mrak se držel ještě nějakou dobu a cestoval, tak snad se dozvíme víc z oficiálních výstupů meteorologických ústavů. V tom skladu mohlo být všelico. —Mykhal (diskuse) 7. 8. 2020, 13:54 (CEST)

Že hydrazin je bezbarvý jsem si taky našel; otázkou je, zda třeba jeho reakcí mohlo vzniknout něco červeného (a tím „indikovat“ přítomnost hydrazinu v tom, co bylo zdrojem výbuchu. Nebo tak nějak. Nevím. A pokud to nedává smysl ani chemikům, tak bych to zatím do článkru raději necpal a počkal na něco spolehlivějšího.--Shlomo (diskuse) 7. 8. 2020, 15:26 (CEST)

To vypadá jako nesmysl. Hydrazin a jeho deriváty reagují s oxidem dusičitým (červená barva oblaku) nebo dýmavou kyselinou dusičnou za vzniku vody a dusíku. --Wikipedista:BobM _d|p 7. 8. 2020, 14:03 (CEST)

@BobM: Zajímavé, řeší se právě ona červená barva, ale vypadá to, že někdo už má jasno. Možná proto, že to psali na Wikipedii? On je tam ale příznak [zdroj?]. —Mykhal (diskuse) 7. 8. 2020, 14:09 (CEST)

Tady je něco k oxidům dusíku CHEMICAL AND PHYSICAL FACTORS THAT INFLUENCE NOx PRODUCTION DURING BLASTING - EXPLORATORY STUDY --Wikipedista:BobM _d|p 7. 8. 2020, 14:15 (CEST)

Dík, za sebe bych sice ocenil spíš EXPLANATORY STUDY s popisem té reakce, ale je to aspoň něco.--Shlomo (diskuse) 7. 8. 2020, 15:26 (CEST)

Wikipedie je odrazem jiných publikací. Nemusíme tady nad tím bádat, stačí vytvořit sekci Dohady o původu exploze. --Juandev (diskuse) 8. 8. 2020, 19:58 (CEST)

Silo

Do češtiny by mohl být přeložen článek en:Port of Beirut grain silo. — Draceane ^diskuse_příspěvky 19. 8. 2020, 19:23 (CEST)