Diskuse:Sopka

Až nyní večer jsem si všiml, že i tento článek obsahoval VfD. Podle historie ho tam nikdo udělat nemohl. Vycházím z toho, že autorka ho omylem zkopírovala spolu s připraveným textem, který byl na diskusní straně Vesuvanky a který já před týdnem jako VfD označil, což jsem dnes vzal zpět a omluvil se. Čili to mažu i zde. Viz i hlasování o smazaných stránkách. -- -jkb- 18:54, 29. 8. 2004 (UTC)

jeste drobnost- popis v clanku oznacuje sopku na obrazku za Vesuv, popis primo u obrazku zase tvrdi ze je to Etna. Ne ze by na tom zalezelo, ale melo by se to sjednotit. hlasuju pro etnu, ta sopti castejc. 65.65.195.154 06:06, 17. 12. 2004 (UTC) xmort

• Obrázek Etny jsem před nějakým časem přidal já (viz. histore). Článek má název Vulkán, ne Vesuv a v článku není nikde uvedeno, že obrázek znázorňuje Vesuv. Pro úplnost jsem nyní doplnil i ten Vesuv, skutečně nečinný, protože barevnou fotografii jeho výbuchu jsem nenašel a kdoví, jestli existuje.--Karel 16:35, 17. 12. 2004 (UTC)

Když to Miraceti nadhodil, tak bych se též přimlouval za přemístění na Sopka. Miaow Miaow 18:35, 30. 3. 2005 (UTC)

Souhlas s přesunem na Sopka. Mohl by to prosím nějaký správce udělat. Mircea 08:06, 29. 5. 2007 (UTC)

Úhel pohledu

Nám, kteří žijeme na „vyhaslé půdě“ se v souvislosti se sopkami vybavují katastrofální erupce, které si vyžádaly mnoho lidských obětí a zničení měst. Muselo v historii dojít k tolika katastrofám?

Podobně laděné texty by na Wikipedii neměly být. --Miraceti ✉ 21:09, 26. 2. 2007 (UTC)

Sopka Mount McKinley?

Podle většiny zdrojů Mount McKinley není a nikdy nebyla sopka. Někdo tam prý našel nějaké staré podezřelé horniny, ale nezdá se to být důvěryhodné. Nejvyšší sopka USA je Mount Bona na Aljašce.--LaSo 13. 1. 2011, 16:14 (UTC)

Plinius starší nebo mladší?

Tak nevím a nemám po ruce žádný zdroj, ve kterém bych si to mohl ověřit, ale vždycky jsem měl za to, že pliniovský typ erupce dostal svoje jméno po Pliniovi mladším, který výbuch Vesuvu, při němž zahynul i jeho strýc, Plinius starší, velmi podrobně a podle všeho i věrně vylíčil ve dvou dochovaných dopisech (napsaných řadu let po události samotné) adresovaných historiku Tacitovi.85.70.34.128 10. 5. 2013, 18:22 (UTC)Honza73

Rozšíření a úprava článku

Zdravím. Všem, co na tomhle článku usilovně dřeli nebo provedli jen jednu editaci, děkuji za odvedenou práci. Nicméně některé informace v něm chybí a od věci by nebyla ani úprava stávajícího textu, čistě pro dobro laické veřejnosti. Rozšíření by zahrnovalo překlady s cizojazyčných wikipedií. Něco podobného jsem udělal i u Krakatoy a Vesuvu. Proto bych se Vás chtěl zeptat, jestli by Vám tento velký zásah nevadil. Nechci tím nějak znevažovat Vaše dosavadní úsilí. --Phoenix CZE 13.3. 2021, 13:09 (UTC)

WP:Q

@Phoenix CZE: Skutečně velkolepé dílo, ale v této podobě myslím, že tam bude třeba velká řezničina, aby se článek vešel do přijatelné délky a dal se souvisle číst a mohl tak být zařazen mezi DČ nebo dokonce NČ. Je zde velká spousta termínů a jejich vysvětlení, ale bez nějakého souvislého kontextu, až to připomíná výpisky z přednášek nebo rovnou skripta. Koukám, že jste už nějakou dobu needitoval. Hodláte se článkem ještě zabývat? S pozdravem, --Podzemnik (diskuse) 26. 3. 2024, 06:36 (CET)

Zdravím. Děkuji za uznání. Článek je již kompletní. Ovšem je možný, že tam může ještě něco chybět. Mě osobně přijde, že tam chybí vznik magmatu a musel bych mu tam speciálně založit vlastní podkapitolu. Momentálně stále čekám na vyjádření vulkanologa Petra Brože, který by si ho měl někdy celý projít. Bohužel je však pracovně vytížený, takže to může nějakou dobu trvat. Pokud by mi v tom článku něco chybělo, byl by to právě vznik magmatu. Nemůžu však zaručit, zda mi nevytkne absenci dalších věcí. Ale současné pokrytí témata je pro laického čtenáře plně dostačující, takže ano, článek je formálně hotov. Já teď jsem taky zaneprázdněný a do června ještě budu. :) Nepopírám, že Sopka patří mezi ty delší hesla na české Wikipedii (momentálně na dvanáctém místě). Článek se ale snaží komplexně vysvětlit celkovou tématiku, aby běžnému čtenářovi poskytl všeobecný nadhled a nic mu nechybělo. Zároveň to slouží i jako odrazový můstek pro každého, kdo by buď chtěl psát seminární práci, nebo měl zájem se vrhnout do vědeckých studií a další odborné literatury. Při psaní jsem vycházel z mnoho vědeckých studií, vědeckých článků a stěžejní pro mě byly odborné encyklopedie, jež vytvořily kostru celého hesla. Hodně věcí jsem při tom vypouštěl, včetně těch "příliš odborných", jinak by ta délka mohla mohla být i přes 600 kB. Na první pohled se může zdát, že je to zbytečně podrobný. Ale skutečně jsem ho psal tak, aby byl co nejkratší a pokryl vše, co je potřeba o tom vědět. Snažil jsem se tam i dovysvětlovat některé věci, které odpovídají na případné dotazy čtenáře při čtení předešlých pasáží. Pokud bych měl současný článek skutečně zkrátit, tak by to bezpečně šlo jedině u méně důležitých podkapitol (např. 'Umění' či 'Turismus') či odstranění semi-duplicity u 'Sopečných plynů' v kapitolách 'Produkty' a 'Nebezpečné sopečné jevy'. U ostatních kapitol mám trochu obavy, zda by po zkrácení jejich textu by ta látka byla stejně kvalitně vysvětlena, zejména co se týče samotného fungování a dopadů tohoto fenoménu. :) Ano, je pravda, že by se dal text překopírovat do samostatných článků a v Sopce na ně jen odkazovat. Ale subjektivně mi tenhle pohled na Wikipedii přijde ne úplně optimální, abych musel rozkliknout třicet článků a tam si hledat info, když to můžu mít v jednom obecným článku a jen v něm scrollovat. Ale jak říkám, je to jen můj pohled a pokud ho Wikipedie nechce, tak se zkusím podle toho postupně zařídit. :) Přijde mi trošku zvláštní, že stříbrný či zlatý puzzlík by Sopka nemusela obdržet jen kvůli své větší délce. Není to naopak spíše dobře a výhoda, že v tom článku je tolik informací a čtenář nemusí dodatečně dohledávat? Je mi jasný, že někde nějaká horní hranice bude (za mě cokoliv nad 500 kB už je moc). Wikipedistům můžou vadit dlouhé články i z hlediska udržení pozornosti. Ovšem článek Sopka obsahuje velké množství kapitol, podkapitol a bodů, což by tenhle neduh mohlo pozitivně kompenzovat. Nejdelší souvislý text je v kapitolách 'Klima', 'Turismus' a to vychází přesně na jednu obrazovku (Full HD). Proto bych chtěl poprosit, jestli by se nedalo přimhouřit oko. Budu rád za další konzultování.--Phoenix CZE (diskuse) 27. 3. 2024, 13:03 (CET)

Pořád jsem přesvědčen o tom, že je článek moc dlouhý. Nejde o to, že by byl zbytečně podrobný, ale že vysvětluje věci, které se vysvětlují zase znovu a jinde. Místy to až působí jako seznam pojmů s jejich objasněním, ne jako souvislý encyklopedický text. Když to přeženu, přijde mi to jako psát článek o druhé světové válce tak, že bude místo souvislého, logicky navazujícího textu seznam generálů s jejich medailonky a seznam bitev se stručným výsledkem. Např. ta kapitola "Láva" je snad delší než samotný článek láva. Kapitola "Sopečný spad" je částečnou kopií samotného článku Sopečný spad - to skutečně není potřeba; zde stačí ponechat shrnutí na jeden či dva krátké odstavce, v článku Sopečný spad se můžete na tématu vyřádit a tam ať si zájemce dohledá podrobnější informace. Podobně kapitola "Vulkanismus ve sluneční soustavě" - není jasné, proč jste tam zařadil zrovna ty subjekty, které tam jsou, a proč se tam o tom tak podrobně rozepisujete. Stačí to přece shrnout jedním, dvěma odstavci. Podrobněji to máme v článcích Vulkanismus na Marsu aj. Co jsem psal výše, stále platí, že v této podobě to vypadá jako výpisky z přednášek nebo učební materiály ke zkoušce.

Ještě jste se zmiňoval o tom, že článek je již "kompletní". Ono jde o to, že téma se dá "kompletně" zpracovat na 1 stránku, 10 stránek, 100 stránek nebo 10 000 stránek. Záleží na úhlu pohledu - pro mě bude stačit 5 stránek, Vám raději 20, profesor vulkanismu si bude stěžovat, že na 100 stránkách nepopíše ani základní problematiku magmatu. Wikipedie je všeobecná encyklopedie, která se zabývá různými tématy, a jejím cílovým uživatelem je široká veřejnost. Máme tady hyperlinky, aby nebylo třeba opakovat tytéž věci - kdo chce vědět více, klikne si na článek. Určitě neplatí, že čím delší, tím lepší, protože to by článek Česko mohl mít tisíce a tisíce kB a jeho použitelnost a užitečnost by se snižovala s tím, jak by kB rostly. Abychom si udrželi nějakou základní koncepci, jak podrobně psát, máme doporučení Wikipedie:Délka článku, kde se vysvětluje, jak dlouhý by měl článek být. Můžeme argumentovat tím, že je to doporučení zastaralé. Okej, bylo vytvořeno v minulosti na základě anglické verze, kde se dnes hovoří o zcela maximální délce 15 000 slov. I tuto hranici článek sopka dalece překračuje bez zjevného důvodu, protože argument o "komplexnosti pokrytí" nedává smysl, pokud dané informace patří jinde. Pokud už jsme u té anglické WP, tak si třeba vezměme FA Paleocene, který je neuvěřitelně krátký na to, aby pokryl epochu země trvající 10 milionů let, ale protože má linky na podrobnější témata včetně linků a článků na sub-epochy, je pro běžného čtenáře čitelný do hodiny a lze říci, že pokrývá vše důležité.

Určitě Vás nechci odradit, stále je jasné, že jste odvedl kus kvalitní práce. S pozdravem, --Podzemnik (diskuse) 4. 4. 2024, 09:21 (CEST)