Diskuse:Slovácko

Mohl bych se prosím zeptat, kdo vytvářel základní klasifikaci podoblastí Slovácka? Jako etnograf s takovou podobou samozřejmě nemohu jednoznačně souhlasit. Pokud nahlédnete třeba do článku Jeřábek, Richard: České, moravské a slezské národopisné oblasti. Opus musicum 22, 1990, č. 2, s. 58 – 62 zjistíte, jak erudovaný odborník na problematiku, prof. R. Jeřábek z Ústavu evropské etnologie, na tuto problematiku nahlížel. Při stanovení jakékoliv klasifikace je samozřejmě důležité vycházet z historiských pramenů. Není vždy jednoduché přesně něco rozdělit. Obzvlášť u lidové kultury jsou hranice jednotlivých oblastí a podoblastí různé snad pro všechny její dílčí prvky - tedy např. pro píseň, tanec, obyčejovou tradici, architekturu, lidový oděv, zemědělství, atd. Podle mého názoru (založeném na Jeřábkově diferenciaci) lze Slovácko rozdělit na tyto podoblasti: Dolňácko (dále diferencované podle historicky-ekonomických sídel na kyjovské, strážnické, uherkohradišťské a s přihmouřením obou očí i na uherskobrodké - a to prosím píšu jako člověk z Uherského Brodu) Podluží (oblast kolem Břeclavi) Horňácko (oblast kolem Velké nad Veličkou) moravské Kopanice (oblast kolem Starého Hrozenkova)

K těmto základním podoblastem lze přičíst ještě dvě tzv. přechodné podoblasti: jedna na severovýchodě Slovácka - Luhačovické Zálesí (oblast v okolí města Luhačovic a severně od Uh. Brodu) a druhá na severozápadě Slovácka tzv. Hanácké Slovácko (mezi Ždánicemi a Hustopečemi).

O nějakém Podpálaví jsem v etnologické terminologii v rámci etnografické rajonizace ještě nikdy neslyšel nic. Samozřejmě, že je možné takto označovat současné mikroregiony. Ty jsou zakládány především kvůli lepší soudržnosti obcí, které mají třeba i stejnou kulturní identitu. Přispívá to k lepší informovanosti mezi jednotlivými představiteli - strosty apod. a rozvíjí cestovní ruch, který do oblastí přináší penízky... Tzv. Podpálaví bych tedy viděl jako termín novodobý, srovnatelný např. se sdružením obcí kolem Kunovic, které se nazývá Dolní Poolšaví, nebo svazkem obcí Vlčnov, Nivnice, Bánov atd., které se označují jako Mikroregion východní Slovácko. A zavádíme do etnografické rajonizace podooblasti názvy Dolní Poolšaví, Východní Slovácko atd.?

I když je lidová kultura systém dynamický, neměly by se novotvary vkládat bezhlavě a u každé klasifikace by se mělo vycházet z ověřených pramenů. Jinak to nikdy nebude správně. Je mi líto, že musím konstatovat, že minulý režim zavedl jakýsi podivný úzus mezi lidmi, že odborníkem na lidovou kulturu může být každý, kdo si to o sobě myslí. Není tomu tak a řeknu všem, že je pak pěkně těžké vyvracet nepravdy a výmysly těch, kteří pomocí obdobných nástrojů, jakými je třeba i Wikipedia šíří různé bludy. Příkladem může být i jednoduchá terminologická záležitost, kdy se slovo folklorista užívá často nesprávně pro označení člena folklorního souboru. Bohužel v odborné terminologii, která je v historickém kontextu studia lidové kultury jednoznačně správná, je folkloristou nazýván člověk zabývající se folklorem odborně (tedy např. sběratel lidových písní, etnochoreolog, odborník na lidové divadlo atd.), ne zájmově. O nesprávném užívání slova folklor se raději rozepisovat nebudu...

Prosím tedy autora, aby text příspěvku opravil, jinak bude nutné do autorského textu udělat z odborného hlediska zásahy podstatnějšího rázu.

--Olšavánek 17:00, 10. 11. 2007 (UTC)

Dotaz.

Zda je správně napsané "Kroj hradčoLcský" --37.48.49.186 5. 11. 2022, 06:41 (CET)

Dobrý den, díky za upozornění. Opravil jsem to. Jde o krok hradčovský podle Hradčovic. Mercy (diskuse) 5. 11. 2022, 06:48 (CET)