Diskuse:Seřaďovací nádraží

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Moc pěkné[editovat zdroj]

Pěkné, moc pěkné - akorát laik z toho možná nebude moc moudrý, ale to je jiná věc ** Kdyby tak někdo někdy dokázal udělat nějakou pěkně názornou animaci celého postupu - to by bylo úplně senzační ** Zdravím --MiroslavJosef 12:24, 3. 7. 2008 (UTC)

Já myslím (doufám), že postupem času a editací různými wikipedisty to nabude na srozumitelnosti a přitom nepozbude odbornosti (to si pohlídám). Nějaká animace by byla skvělá, ale je nad moje síly. Snad se aspoň pokusím nakreslit typické sériové uspořádání seřaďovací stanice. --Cmelak770 12:34, 3. 7. 2008 (UTC)
Máte u mne "řád zlaté lokomotivy" **--MiroslavJosef 12:45, 3. 7. 2008 (UTC)
Já sám jsem kdysi brigádnicky pracoval jen u osobní přepravy - co vykonává na nákladu tranzitér (tranzitérka), existuje to ještě vůbec ?? ** --MiroslavJosef 12:48, 3. 7. 2008 (UTC)

Tranzitér samozřejmě stále existuje, je to obecně člověk, který kolem nákladních vlaků dělá přepravní (papírovou) práci. Konkrétně v seřaďovacím nádraží je takových tranzitérů několik druhů, jen tak z hlavy mě napadá tranzitér-přípravář (obchází vlak při příjezdu a provádí přepravní prohlídku a soupis vozů na vlaku), pak nastupuje tranzitér-tříděnkář, který připraví tříděnku. Jiný přípravář je pak i v odjezdové skupině, kde zase vlak připravuje k odjezdu. --Cmelak770 12:55, 3. 7. 2008 (UTC)

Děkan - viděl jsem to jen v televizi - omlouvám se za neznalost, copak je to ta tříděnka  ?? ** Nechci navádět, ale máte zjevně námět na další zajímavý článek ** --MiroslavJosef 12:58, 3. 7. 2008 (UTC)
Pojem tříděnka je již v podstatě vystvětlen v textu tohoto článku ("písemný či elektronický dokument určující, které vozy mají jet na kterou kolej směrové skupiny") a může mít mnoho podob. Jedna z nich může být taková, že je to seznam vozů ve vlaku (ve správném pořadí) a u každého vozu je napsáno, na kterou směrovou kolej má jet. Ten papír dostane posunovač-přípravář, který jde a rozvěšuje všechny vozy s výjimkou sousedních vozů, které jedou na stejnou kolej (tam jaksi nemá smysl je rozvěšovat). Totéž pak slouží výpravčímu na stavědle, který podle toho přehazuje výhybky. Dneska už je to spíš elektronická záležitost, takže ty výhybky se třeba přehazují automaticky (závisí samozřejmě na konkrétním vybavení dané stanice). --Cmelak770 13:14, 3. 7. 2008 (UTC)
S čímž souvisí můj další dotaz - kdysi jsme se na dopravní průmyslovce učili, že se chystá automatická evidence oběhu vozů a také systémy automatické identifikace číselného značení kolejových vozidel - jsem už dávno z oboru, ale je jisté, že v době pokročilé výpočetní techniky kdy každá piksla v samoobsluze má svůj čárový kód by toto neměl být žádný problém ** když to přeženu tak tříděnka by mohla být někde databázová tabulka v pořítači a tranzitér by byl počítač sám ** --MiroslavJosef 13:22, 3. 7. 2008 (UTC)

Pokud se podíváme na situaciv ČR, tedy konkrétně na ČD Cargo, tak tam existuje systém CEVIS, kde se evidují údaje o vozech, takže je kdykoli možné zjistit, kde se daný vůz momentálně nachází a co se s ním děje. Takže už před příjezdem do seřaďovacího nádraží se ví, jaké vozy v soupravě jsou, ovšem neví se, v jakém jsou pořadí, což je pro práci v ranžíru rozhodující, takže ten vlak musí stejně obejít tranzitér a vozy zapíše do přenosného počítače. Tříděnku pak vytvoří na základě vložených údajů počítač. Systému identifikace vozidel je mnoho, leccos je napsáno v článku Automatic Equipment Identification, v Evropě však zatím žádný jednotný systém zaveden nebyl. --Cmelak770 16:39, 3. 7. 2008 (UTC)

Mě vždy fascinovala Hlášenka: není co hlásit --Postrach 13:18, 3. 7. 2008 (UTC) ** Nápodobně *** --MiroslavJosef 13:22, 3. 7. 2008 (UTC)

Akorát to svěšování a rozvěšování vozů počítače udělat neumějí pokud nemáme automatická spřáhla --MiroslavJosef 13:27, 3. 7. 2008 (UTC)
neuskutečněný projekt evropského automatického spřáhla by myslím byl dobrý námět na článek. --Postrach 13:29, 3. 7. 2008 (UTC)
To zcela jistě ** Zajímavý byl i přechod na automatická spřáhla v Japonsku, kde z toho udělali téměř celonárodní akci ** jen na dokreslenou - maturoval jsem v roce 1976 a u maturity jsem tehdy používal nejnovější výkřik techniky a elektroniky - bulharskou kalkulačku ELKA ** --MiroslavJosef 16:49, 3. 7. 2008 (UTC)