Diskuse:Prelatura v Ostrovačicích
Přidat témaNávrh na přejmenování[editovat zdroj]
Nenašel jsem nic, žádný zdroj, který by prelaturu výslovně uváděl jako zámek. Uvedenou knihu nemám k dispozici, takže nevím, jak je to uvedeno v ní. Proto dávám návrh na přejmenování. --Freibo (diskuse) 4. 4. 2013, 15:18 (UTC)
- Ono by to hlavně chtělo centrálně vyřešit, co s klášterními rezidencemi (názvy i kategorizace), které často měly charakter zámečku či i zámku a některé tak bývají označovány (znám třeba jihočeské Borovany, přímo v Brně to jsou rezidence/zámky v Řečkovicích, Brněnských Ivanovicích a Tuřanech – viz Seznam klášterů v Brně#Dvory a rezidence církevních řádů, byť je pravda, že od konce 18. století to byly soukromé objekty, nikoliv církevní, v Řečkovicích to bylo dostavěno a využíváno jako zámek, v Brn. Ivanovicích a Tuřanech ale byly využívány pouze účelově). Co se týče Brna-venkov, z existujících článků by se to týkalo taky Loděnice (zámek, okres Brno-venkov) (a teoreticky i Těšany (zámek), ten však byl v 19. století v soukromém vlastnictví a tam ten výraz "zámek" může odpovídat). Odkaz na Těšany byl už v článku o obci dávno. U Loděnice jsem přemýšlel, vzhledem ale k tomu, že rozlišovač "rezidence" není zaveden, tak jsem se přiklonil k tomu "zámku", u Ostrovačic jsem v tom pouze pokračoval, protože to zatím nikomu nevadilo (uznávám, že ve Foltýnovi se o zámku v případě Ostrovačic nepíše). Osobně bych spíš byl pro "rezidenci" (Foltýn o prelatuře nepíše, používá rezidenci a to primárně i v ostatních podobných případech) a zavedení kategorie typu "Klášterní rezidence v Česku" (jakožto podkategorie zámku i klášterů), ony to nejsou přímo ani zámky (pokud nebyly přebrány soukr. majitelem), ale ani zrovna kláštery, v obou případech myšleno v takovém tom běžném slova smyslu. Ale asi by to chtělo nějak dořešit na Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Křesťanství. --Harold (diskuse) 4. 4. 2013, 16:28 (UTC)
- Tak jsem napsal na Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Křesťanství#Klášterní rezidence. --Harold (diskuse) 4. 4. 2013, 16:42 (UTC)
- Osobně bych byl radši, kdyby se rezidence vyčlenily, ale počkám na výsledek diskuze. Text u zámku Loděnice jsem do teď neprocházel, jinak bych samozřejmě reagoval už tam. A ještě k těm rezidencím. Nepatří rezidence na úroveň šlechtických paláců? --Freibo (diskuse) 4. 4. 2013, 17:40 (UTC)
- Přesně nerozumím, vyčlenily odkud? Jako od zámků do samostatné kategorie? Nečiní mi to problém, současnou podobu jsem bral jako dočasné provizorium, protože jsem přesně nevěděl, jak to uchopit. Těšany apod. by samozřejmě mohly být v zámecké i rezidenční kategorii. Na tu poslední otázku nedokážu odpovědět; z toho, jak jsem to pochopil já, beru rezidence jako jakýsi mix mezi klášterním a zámeckým objektem, ale není vyloučené, že to chápu špatně. --Harold (diskuse) 4. 4. 2013, 20:03 (UTC)
- Ano, ze zámků do vlastní kategorie. Před lety jsem byl na prohlídce rezidence v Nových Hradech (Jihočeský kraj), ale po pravdě si už nepamatuji, co nám tam k rezidencím říkali. Momentálně nechám stav jaký je a počkám na výsledek diskuze. Možná by to chtělo hodit zároveň i Pod lípu. --Freibo (diskuse) 4. 4. 2013, 20:27 (UTC)
- Napsal jsem i Pod lípu. Jinak ještě doplnění, Borovany byl blbý příklad, to je barokní prelatura přistavěná ke staršímu klášteru (nicméně je označována jako zámek). U Nových Hradů nevím, co myslíš - je tam hrad, stará rezidence na náměstí (dlouho byla zchátralá, nyní je tam hotel, ale myslím že to bylo šlechtické sídlo [1]), nový zámek a pak klášter, původně servitů. --Harold (diskuse) 4. 4. 2013, 20:58 (UTC)
- Ano, ze zámků do vlastní kategorie. Před lety jsem byl na prohlídce rezidence v Nových Hradech (Jihočeský kraj), ale po pravdě si už nepamatuji, co nám tam k rezidencím říkali. Momentálně nechám stav jaký je a počkám na výsledek diskuze. Možná by to chtělo hodit zároveň i Pod lípu. --Freibo (diskuse) 4. 4. 2013, 20:27 (UTC)
- Přesně nerozumím, vyčlenily odkud? Jako od zámků do samostatné kategorie? Nečiní mi to problém, současnou podobu jsem bral jako dočasné provizorium, protože jsem přesně nevěděl, jak to uchopit. Těšany apod. by samozřejmě mohly být v zámecké i rezidenční kategorii. Na tu poslední otázku nedokážu odpovědět; z toho, jak jsem to pochopil já, beru rezidence jako jakýsi mix mezi klášterním a zámeckým objektem, ale není vyloučené, že to chápu špatně. --Harold (diskuse) 4. 4. 2013, 20:03 (UTC)
- Osobně bych byl radši, kdyby se rezidence vyčlenily, ale počkám na výsledek diskuze. Text u zámku Loděnice jsem do teď neprocházel, jinak bych samozřejmě reagoval už tam. A ještě k těm rezidencím. Nepatří rezidence na úroveň šlechtických paláců? --Freibo (diskuse) 4. 4. 2013, 17:40 (UTC)
- + taky Lesní Hluboké (zámek) (tady se uvádí, že patřil klášteru do 1948, čili zámkem jako světským sídlem nikdy nebyl). --Harold (diskuse) 6. 4. 2013, 16:38 (UTC)
- Pozor, v tomto případě se jedná o lovecký zámeček, takže tady je situace jiná než v případě klasických zámků. Např. lovecký zámeček Bílá vlastnili olomoučtí arcibiskupové. U loveckých zámečků je třeba postupovat jinak, protože neměli sídelní funkci. --Freibo (diskuse) 6. 4. 2013, 17:22 (UTC)
- Částečně ano, Foltýn uvádí, že zpočátku šlo o loveckou rezidenci. Později (s tím souvisí dostavba 1884) uvádí, že šlo o letní opatské sídlo, což imho souvisí s vlastní existencí klášterních rezidencí (a taky ji popisuje jako "bývalou rezidenci rajhradských benediktinů s poutní kaplí sv. Anny"). Proto jsem tam dal obě kategorie, jak pro lovecké zámečky, tak obecnou zámkovou s výhledem na překategorizování do rezidencí. --Harold (diskuse) 6. 4. 2013, 18:16 (UTC)
- Tak v tom případě jo. Ještě bych upozornil na tento případ s poněkud, z mého pohledu, kostrbatým názvem.--Freibo (diskuse) 6. 4. 2013, 19:22 (UTC)
- Částečně ano, Foltýn uvádí, že zpočátku šlo o loveckou rezidenci. Později (s tím souvisí dostavba 1884) uvádí, že šlo o letní opatské sídlo, což imho souvisí s vlastní existencí klášterních rezidencí (a taky ji popisuje jako "bývalou rezidenci rajhradských benediktinů s poutní kaplí sv. Anny"). Proto jsem tam dal obě kategorie, jak pro lovecké zámečky, tak obecnou zámkovou s výhledem na překategorizování do rezidencí. --Harold (diskuse) 6. 4. 2013, 18:16 (UTC)
- Pozor, v tomto případě se jedná o lovecký zámeček, takže tady je situace jiná než v případě klasických zámků. Např. lovecký zámeček Bílá vlastnili olomoučtí arcibiskupové. U loveckých zámečků je třeba postupovat jinak, protože neměli sídelní funkci. --Freibo (diskuse) 6. 4. 2013, 17:22 (UTC)
Tak to vypadá, že na wikiprojektu se názoru nedočkáme. Jaká je situace Pod lípou? Nějak to tam nemůžu dohledat.--Freibo (diskuse) 22. 4. 2013, 15:35 (UTC)
- Asi to nikoho nezaujalo... Jinak jsem to psal jen na Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Názvy a kategorizace článků o klášterních rezidencích. --Harold (diskuse) 22. 4. 2013, 16:54 (UTC)
- Takže takové shrnutí z projektu, kategorizace OK, u názvů postupovat individuálně. U Lesního Hlubokého bych tedy nechal zámek, když je tak označován, Loděnice a Ostrovačice bych přesunul na rezidenci (nebo trváš na prelatuře?). --Harold (diskuse) 4. 5. 2013, 13:01 (UTC)
Dobrý den, diskuse je zajímavá, nicméně bez zřejmého závěru. Podle mého názoru je nesporné, že jde o prelaturu a nikoliv o zámek. Pojmenovat tento článek Ostrovačice (prelatura) mi nepřijde vhodné, protože ta prelatura se nejmenuje Ostrovačice, jen se v Ostrovačicích nachází. Také nepříliš vhodný mi připadá název Prelatura (Ostrovačice), podobně by mohly vznikat články s názvem Fara (Ostrovačice) a podobně. Proto přejmenovávám článek na Prelatura v Ostrovačicích. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 23. 5. 2013, 13:21 (UTC)