Diskuse:Průduch

Z hesla Průduch byla v období od 15. do 31. května 2009 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … vrby nejsou schopné zavírat své průduchy, a tak bez vody rychle vadnou?“

Článek týdne

Tento článek byl v 49. týdnu 2021 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Poznámky Švajcra

• Průduchy tak zařazujeme ... kdo my?

"se zařazují" je lepší?--Vojtech.dostal 15. 5. 2009, 12:57 (UTC)

• přirovnal průduchy k vzdušnicím hmyzu.... uvítal bych obrázek, porovnání...

možná by to bylo zajímavé, na obrázky tam přece jen je omezený prostor a nevím, zda by to trošku nemátlo.--Vojtech.dostal 15. 5. 2009, 12:57 (UTC)

• intenzívně zkoumají,...nevím jestli jde dlouhé í nebo má být intenzivně...

obě verze jsou správné.--Vojtech.dostal 15. 5. 2009, 12:57 (UTC)

• co je to přesněji ... výměna plynů ...? Nešlo by linkovat na samost. článek? Co obrázek?

myslím že by to šlo provázat s en:Gas exchange, ještě popřemýšlím. Obrázek by taky šel.--Vojtech.dostal 15. 5. 2009, 12:57 (UTC)

• Z průduchů odchází u většiny vyšších rostlin voda převážně právě průduchy. ... formulace

No jo, díky. Je to teď lepší?--Vojtech.dostal 15. 5. 2009, 12:57 (UTC)

• V určitých případech jsou rostliny schopné patogenní bakterie vycítit ... rostlina ndokáže cítit. To dokáže až živočich.--Svajcr 15. 5. 2009, 07:03 (UTC)

OK. Napadlo mě ještě slovo "detekovat", máš něco lepšího?--Vojtech.dostal 15. 5. 2009, 12:57 (UTC)

• kolísá mezi 0,01–0,06 milimetry ... nula celá nula jedna milimetru nebo mezi jednou a šesti setinami milimetru; tedy nikoliv mezi jedním a šesti milimetry...

ok, hotovo.--Vojtech.dostal 15. 5. 2009, 13:52 (UTC)

• Svěrací buňky jsou obvykle v určitých částech ztlustlé, což podmiňuje mechanismus jejich funkce. .....Odkaz průduch#mechanismus otevírání a zavírání| nějak nefunguje...

spraveno. díky--Vojtech.dostal 15. 5. 2009, 13:52 (UTC)

• Moc zajímavé, ale laik jako já tomu vůbec nerozumí...

no tak jestli máš chuť tak řekni co je nejasné a já se to pokusím zjednodušit, když to bude v mých silách. Alespoň úvodu by měl v pořádném článku rozumět každý. --Vojtech.dostal 15. 5. 2009, 13:52 (UTC)

úvodu rozumím, pak se ztrácím... Je to OK, kdybych mohl, pročtu všechny modré články.--Svajcr 15. 5. 2009, 15:00 (UTC)

Já myslím, že od toho ten hypertext je. Laik se s tím chce seznámit a proto si čte potřebné modré odkazy. Nemůžem to zjednodušit jak pro primitivy - to by to ztratilo na informační hodnotě pro ty co o tom něco vědí:-)

Srdečně, --Svajcr 15. 5. 2009, 13:42 (UTC)

• Tak nevím, jestli se průduchy při nedostatku vody / vedru zavřou nebo otevřou? Píše se to různě:
  

1. Z vnějších faktorů může uzavření průduchů způsobit hlavně vadnutí rostliny (nedostatek vody)...
2. Průduchy může otevřít i prostý nedostatek vody ve svěracích buňkách, který signalizuje vadnutí rostliny. Vadnutí způsobuje navíc tvorbu kyseliny abscisové, která rovněž uzavírá průduchy. Také vysoké teploty, které znamenají rovněž hrozbu uschnutí, jsou schopné vyvolat zavření průduchů např. během poledního žáru.[10]
3. Pokud svěrací buňky nasávají vodu, mění se jejich tvar a průduch se otevírá.

• Průduchy může otevřít i prostý nedostatek vody ve svěracích buňkách, který signalizuje vadnutí rostliny. ... formulace... znamená to, že vadnutí je kvůli otevřeným průduchům??? Nebo obráceně? Zvadnutí je otevře? --Svajcr 15. 5. 2009, 15:00 (UTC)

Druhá věta (Průduchy může otevřít i prostý nedostatek vody) je samozřejmě špatně, to by bylo nesmyslné. Opravil jsem to. Díky moc, přišel jsi na hrubou faktickou chybu.--Vojtech.dostal 15. 5. 2009, 15:18 (UTC) :-)

Není zač.--Svajcr 16. 5. 2009, 06:29 (UTC)

• Nevyřešeno  Vadnutí Zajímalo by mne, jak je to s tím vadnutím? Souvisí to s průduchy? Je nedostatek vody. Průduchy se zavřou, aby už voda z rostliny neutíkala, což způsobí,.... a teď bych potřeboval vysvětlit, co je za tím, že rostlina "povadne" - co to je to povadnutí, závisí to na změně objemu průduchů nebo je tam ještě nějaká jiná souvislost?

Vadnutí je ztráta vody z rostliny. Rostlina má strach aby nezaklepala bačkorama a rychle zavře průduchy, aby ztrácela co nejméně vody. Pokusím se určitě napsat o vadnutí krátký článeček, můžu to nějak poopravit v článku, ale teď si nejsem úplně jistý, co tam není jasné.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

• Evoluce - Průduchy se objevily již u prvních suchozemských rostlin, a tak se zdá, že jsou pro přežití fotosyntetizujících rostlin na souši zcela zásadní. Byly klíčovou adaptací v dobách, kdy rostliny dobývaly souš.[2] ...

Nevyřešeno Zajímalo by mě, co je to za dobu. Není to před 300 milióny let, na konci prvohor, karbon?

Teď jsem si všiml, že jste z této věty smazal časový údaj: (před 400 miliony lety). Proč? není to tak?--Svajcr 16. 5. 2009, 07:30 (UTC)

Problém je, že nikdo pořádně neví,kdy to bylo. Uznávám, že to je zajímavé, tak jsem to tam vrátil a ještě se pokusím poohlédnout po dalších zdrojích.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

Nevyřešeno Zajímalo by mě, jak ty rostliny vypadaly... Co to bylo...

No o Cooksonii máme od včerejška na wikipedii článek, tam obrázek je. Jakým způsobem bych měl informace o Cooksonii zapracovat do kapitoly o evoluci - obrázek se tam asi nevejde, tak nevím...--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

Nevyřešeno Nebylo to náhodou stejné období, jako se u zvířat vyvinuly plíce? Není to "náhoda"?

Hezké ;) Muže to s tím souviset, je to koneckonců doba, kdy začíná být i na souši pořádný život. No a velká těla potřebují získávat kyslík efektivněji než jen přes pokožku. --Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

Nevyřešeno Ke komu se hlásí paní profesorka Keiko Torii? Není to již dnes překonaný darwinismus?

S čím to v článku souvisí ;))? --Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

Nevyřešeno Když je to tak u suchozemských, jak je to tedy u vodních rostlin? Ta nepotřebuje průduchy? Když je všude vody dost? A jestli je mají, tak je mají neustále otevřené, nebo si také regulují příjem vody...

V kapitole "evoluce" je věta "Dále obvykle nemají průduchy ani vodní rostliny, vyjma listů plovoucích na hladině (leknín, Nymphaea)". Tedy je to tak, nepotřebují zpravidla průduchy, asi proto že vody je všude dost a kyslík difunduje v pohodě přes pokožku.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

• Houby

Nevyřešeno A když jsou průduchy u fotosyntetizujících rostlin, jak je to u jiných? Například houby průduchy nepotřebují? Jaktože teda na souši také přežijí? Mají něco jiného? Co?

Houby nejsou rostliny, průduchy nemají. Mám za to, že CO2 a 02 prochází přes stěnu houbových vláken poměrně snadno.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

Nevyřešeno O houbách se vůbec v článku nepíše. Proč? Proč nemají/mají průduchy, když ostatní rostliny je mají?

viz předchozí odpověď--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

• Souvislost list vs plíce

Nevyřešeno Proces dýchání rostliny skrze průduchy je součástí Koloběh uhlíku. Nešlo by na něj alespoň odkázat?

Dobrý nápad, hotovo.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

Nevyřešeno Proces dýchání ... což takhle ještě nalinkovat článek Dýchání (respirace, ventilace)?

Já bych se spíš držel té výměny plynů, dýchání je v tomto smyslu používané spíše u živočichů.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

Nevyřešeno Nebyla „babičkou“ všech „dýchacích rostlin“ kapradina?

Ne, to spíše ne, kapradina je již cévnatá rostlina, průduchy se objevily již u některých mechorostů. Viz kapitolka evoluce.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

Nevyřešeno Nevznikla v karbonu paralelně s tímto také hrudní koš, žebra a plíce u živočichů?

Já bych to tady zas až tak neztotožňoval, neb by jsme se mohli dostat na rovinu spekulací. Bral bych to spíše jako přirovnání. Dýchání u živočichů je dnes laiky chápano spíše jako mechanický proces, kdežto u rostlin jako chemický. Nebo jinak, když se řekne dýchání, tak si každý představí plíce, ale když se řekne dýchání u rostlin, tak se každý zarazí a následně je mu to vysvětleno jako řada biochemických procesů.--Juan de Vojníkov 16. 5. 2009, 06:53 (UTC)

• Voda a vzduch Rýsuje se mi to do dvou kategorií. V jedné průduch souvisí s vodou - zavírá se a otvírá. Ale také funguje v dýchání (Listy vyměňují oxid uhličitý (CO2), kyslík (02) a vodu (H20) především díky průduchům).

Nevyřešeno Při dýchání, výměně plynů se průduchy také zavírají a otevírají? Nebo jak to je? Co když je sucho, oni se zavřou, zvadnou, jak pak mohou dýchat? Nebo je to jinak? Jak?--Svajcr 16. 5. 2009, 06:29 (UTC)

To je právě ten fotosynteticko-transpirační kompromis, musí si to holky rozhodnout, co chtějí.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

Nevyřešeno Co se například stane v situaci, když zároveň bude nízká koncentrace oxidu uhličitého v pletivech a vedro v poledne? Otevřou se průduchy, nebo zavřou? Kdo vyhraje?--Svajcr 16. 5. 2009, 07:11 (UTC)

Myslím že vyhraje vedro, to by mohlo kytku zabít, takže se zavřou průduchy a ustane fotosyntéza. Viz věta "Také vysoké teploty, které znamenají rovněž hrozbu uschnutí, jsou schopné vyvolat zavření průduchů např. během poledního žáru."--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 10:44 (UTC)

Odpověď závisí na tom, kterou rostlinu budeme mít na mysli. Je to prostě u různých rostlin různě, podle jejich speciace a evolučního tlaku mají svou reakci odlišně přednastavenou. U kaktusů a sukulentů je brutálně upřednostňována pochopitelně voda, u rostlin deštných lesů je nedostatek vody prakticky neznámým pojmem, ale rostou v prostředí s obrovskou konkurencí, takže se pochopitelně optimalizovala efektivita fotosyntézy a difúze plynů. A právě to, na kterou z těchto dvou podmínek průduchy reagují přednostně, představuje jeden ze základů pro rozdíly v odolnosti vůči suchu a tzv. suchomilnosz :).

Ale vlastně odpověď už jste si vlastně zčásti v článku i napsali :). Nelze zapomenout na CAM cyklus, kterým si některé z rostlin, kterým obzvláště hrozí konflikt zájmů mezi vyschnutím a nedostupností CO2 vytvořili systém "skladování" CO2 do zásoby z noci, kdy v chládku mají průduchy otevřené, aby za sluníčka je mohli pozavírat a neztratili zbytečně těžce nabitej turgor.

Jinak myslím, že Vojtěch D má pravdu co se týče toho, že vedro nejspíš vyhraje - především u našich rostlin, už si to ze školy nepamatuju, ale existovali nějaký modelový situace, kdy právě kvůli uzavření průdůchů existovalo riziko ekonomického poškození kultur z důvodu nedostatečné výměny plynů, jen si to úplně nevybavuju, jak to přesně bylo. Především šlo o problém C3 rostlin, kterým hrozila fotorespirace, ale víc a konkrétnějš si nevzpomenu.

Každopádně moc pěknej článek. Blahopřeju. S pozdravem Reo ⁺ | ^✉ 18. 6. 2009, 18:08 (UTC)

Děkuji, Reo On, za erudovanou odpověď. --Vojtech.dostal 19. 6. 2009, 12:18 (UTC)

• Vyřešeno Děkuji za ilustrační obrázky, moc se mi líbí, teď je mi již konečně na první pohled jasné, o co tu v listech díky průduchům jde!

Možná se to v článku píše mezi řádky, ale neznám přesně odbornou terminologii (hlavně v kresbách a odkazech na jednotlivé druhy rostlin); tak jen potud, jak jsem schopen se tím prokousávat pomaličku... --Svajcr 16. 5. 2009, 06:29 (UTC)

• Prosim zkuste neco udelat s vetou> Také vysoké teploty, které znamenají rovněž hrozbu uschnutí, jsou schopné vyvolat zavření průduchů např. během poledního žáru. je tam mnoho take a rovnez --Svajcr 26. 5. 2009, 15:28 (UTC)
• Nevyřešeno Ad pomery> Píšete: třešeň 0:253, jedle bělokorá 0:98, ... matematicky, nemělo by být, 1:253? Podle toho vím, že třešeň nemá na vrchní straně list ani jeden průduch, ale jak teda můžete počítat poměr od nuly? To by přece byla pořád nula. Chápu to teda tak, že třešeň nemá na horní straně nic a dole celkem 253 průduchů, je to tak? --Svajcr 26. 5. 2009, 15:34 (UTC)

Mě to taky zarazilo, ale takhle přesně je to v Černohorském uvedeno. Myslím, že vzali určitou plochu listu (například jeden čtvereční milimetr nebo tak) a spočítali na horní i dolní straně počty průduchů. Proto jsou tam ty nuly, jinak matematicky to samozřejmě valný smysl nedává. Na tyhle domněnky ovšem nemám pramen, takže nevím, jak to tam napsat, aby mi tam zas někdo nepřipsal {{doplnit zdroj}}. Zkusím někde najít původní Němcovu práci (rovněž citována), třeba to tam bude vysvětleno.--Vojtech.dostal 26. 5. 2009, 15:47 (UTC)

Koukal jsem na to, vypadá to podle toho co je v tom Němcovi napsáno, že jsou opravdu uvedeny počty na čtvereční milimetr. --Vojtech.dostal 29. 5. 2009, 18:11 (UTC)

Kozácké poznámky

Jinak ale moc pěkné - "kamera chválí" aneb "pochvalné mručení" ** Zdravím --MiroslavJosef 15. 5. 2009, 13:50 (UTC)

Jen drobnost, u kapitoly Tvar svěracích buněk, nešly by ty obrázky a popisky předělat třeba do nějaké tabulky, aby netvořily taková obrovská bílá pole mezi jednotlivými texty; např. tady je to udělané celkem pěkně. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 16. 5. 2009, 11:06 (UTC)

Jo, to jsem už zkoušel. On je problém s tím, že i kdyby to bylo v tabulce, tak ty obrázky budou furt větší než ty bloky písma a mezery tam budou furt. Ale jestli se toho ujmeš a nějak to šikovně zpracuješ, vadit mi to nebude.--Vojtech.dostal 17. 5. 2009, 08:23 (UTC)

Nějak jsem se o to pokusil, lepší?--Vojtech.dostal 25. 5. 2009, 15:20 (UTC)

Poznámky Juana

He he, to jsem jednou takhle narazil na to, že Vojtěch kutí něco v článku a kreslí průduchy - a vida - je to tady. Konečně rostlinná morfologie:-)

Hned jsem si myslel že ti udělám radost.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 12:23 (UTC)

• Anatome plantarum bych nějak rozved, jistě se to menovalo jinak, a jistě se to dá nějak přeložit do češtiny

Což o to, určitě se to dá přeložit jako "rostlinná anatomie", ale nemám na to citaci - vadilo by to?

Tak Malphigy byl rozumnej, ten nepsal názvy knih dlouhý jak povodí Nilu: [1]. Na toto dle mého citace netřeba. Neb je to tvoje originální dílo, které uvolňuješ pod licencí GFDL cc-by-sa. Kdyby jsi to chtěl citovat, tak by to už muselo být vydáno a jmenovat se to třeba Malpigiho anatomie.--Juan de Vojníkov 17. 5. 2009, 06:14 (UTC)

Hotovson.--Juan de Vojníkov 17. 5. 2009, 06:14 (UTC)

• tato věta "Kompromis mezi příjmem CO2 pro fotosyntézu a výdejem vody pro pohánění transpiračního proudu rostlinou se označuje jako fotosynteticko–transpirační kompromis." nic nevysvětluje, první "kompromis" bych nahradil synonymem

vím o tom, ale nic kloudného mě nenapadá. tak možná dát místo toho slovo "vyvážení" nebo "nutnost udržet rovnováhu"?--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 12:23 (UTC)

Hotovson.--Juan de Vojníkov 17. 5. 2009, 06:14 (UTC)

• "Existují však i odlišné hypotézy." - jaké např.?

dodáno.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 12:23 (UTC)

• latinské terminy techniky a názevy knih vložit do šablony {{cizojazyčně}}

co jsem viděl, to jsem tak udělal.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 12:23 (UTC)

• jednotlivé typy průdochu redirektovat z plurálu i singuláru sem

je to opravdu potřeba? redirekty jako "emerzní průduchy" bych snad nepovažoval za nutné.--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 16:26 (UTC)

Nutné to není, ale spíše šikovné. Nepředpokládám, že by někdy vznikly samostatné články o těchto typech průduchů. Když někdo zadá do Wikipedie slovo "emerzní průduch" tak ho to může hodit rovnou sem - a stejně tak hledání v Googlu.--Juan de Vojníkov 17. 5. 2009, 06:14 (UTC)

Hotovo, bylo to vyčerpávající ;).--Vojtech.dostal 17. 5. 2009, 08:19 (UTC)

Fík!--Juan de Vojníkov 26. 5. 2009, 11:13 (UTC)

• proč u "například u jehličnanů, cykasů, lilií (Lilium), kosatců (Iris), atp." je něco latinsky a něco ne?

opraveno--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 16:26 (UTC)

• jinak mám za to, že před atp. není třeba čárka hotovo--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 16:26 (UTC)
• vůbec nevím, jestli toto: „(Zcela naopak tomu je však u tzv. CAM rostlin, které žijí v suchých a horkých oblastech. Ty mají ve dne průduchy zavřené, aby neztrácely přebytečnou vodu, a v noci otevřou průduchy a zabudovávají oxid uhličitý do malátu.[1])“ - je typograficky správně

jestli ti jde o ty závorky, taky si nejsem jistý, ale proč ne....--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 16:26 (UTC)

Jak proč ne? Nejlepší článek by měl jít vzorem!--Juan de Vojníkov 17. 5. 2009, 06:14 (UTC)

Trochu jsem se po tom poohlídnul, v PČP o celých větách v závorce zmínka není, ale tady je věta: „Vložené výrazy, kterými vysvětlujeme, objasňujeme nebo doplňujeme obsah výpovědi. (Místo závorek se někdy mohou použít i pomlčky, anebo i čárky.)“, kde evidentně je v závorce celá věta.

Tak to díky - to jsem se zas o kousek vzdělal v typografii.--Juan de Vojníkov 26. 5. 2009, 11:13 (UTC)

jinak jsem nadšen, že jsi podpořil i sesterský projekt Wikislovník:-)--Juan de Vojníkov 15. 5. 2009, 20:19 (UTC)

Chtěl bych tě poprosit, aby ses podíval doma, jestli nemáš nějakou solidní českou literaturu na téma průduchy, a případně jí přidal do sekce "literatura".--Vojtech.dostal 16. 5. 2009, 12:23 (UTC)

No sice mě botanika těší, ale není to moje parketa. Předpokládám, že by se dalo odkázat na Černohoru, nebo Kavinu. Nicméně můžu vyrazit do akademický knihovny a prohrábnout se jim v příruční knihovně, nicméně nepředpokládám, že bych našel nějakou monografii.--Juan de Vojníkov 17. 5. 2009, 06:14 (UTC)

OK, netrap se s tím, já se kouknu u nás v knihovně, třeba nějakou hezkou anatomii rostlin vylovím.--Vojtech.dostal 17. 5. 2009, 08:19 (UTC)

Njn. Já nestíhám.--Juan de Vojníkov 26. 5. 2009, 11:13 (UTC)

Fixní thumby

Chtěl bych poprosit, aby se nepoužíval u obrázků fixní parametr pro velikost v px spolu s parametrem thumb. Pokud už je potřeba měnit zobrazovanou velikost pomocí parametru upright. --Reaperman 16. 5. 2009, 19:57 (UTC)

Hotovo, tedy myslím.--Vojtech.dostal 25. 5. 2009, 15:20 (UTC)

Odkaz

Třešeň vede na Slivoň... asi by měl být konkrétnější, ale nevím, která třešeň je myšlena... --Ivannah (diskuse) 25. 10. 2013, 07:08 (UTC)