Diskuse:PID regulátor

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Co s reklamou?[editovat zdroj]

Objevil se tady odkaz na pidlab.com, když jsem to chtěl vyzkoušet, tak začal řvát firefox že chce nějaké javovské zásuvné moduly a že pro instalaci na PC se musím registrovat. Zato funguje odkaz na firmu Rex controls ... Co myslíte, je to v souladu s politikami wiki, nebo je to sprostá reklama? Máme to smazat? --Pteryx (diskuse) 6. 9. 2013, 07:54 (UTC)

Par otazek k clanku s navrhy, jak jej vylepsit:

  • Pasmo proporcionality. Zminuje se "cely rozsah". Sluselo by se upresnit, ze se jedna o realne regulatory, ktere generuji akcni velicinu pouze v urcitem rozsahu (napr. 0 az 10 Voltu). Regulacni teoretici a studenti nemaji problem hrat si s regulatory, ktere reguluji od minus do plus nekonecna.
  • P slozka. "...nedokáže odstranit poruchu v podobě trvalé regulační odchylky" To zni hodne divne. Spise bych to formuloval jako "regulator tvoreny pouze P slozkou neni sam dosahnout nulove regulacni odchylky". Odvozenim vzorecku pro tuto odchylku se trenuji studenti. Casem by se zde odvozeni mohlo objevit.
  • Prenosy a pismenka. V clanku se vyskytovaly vzorce typu F(s) = ... p ..., dovolil jsem si laplaceuv operator vsude sjednotit na "s". Jsem tak deformovan z Matlabu a z moji alma mater.
  • Integracni slozka. "zpomaluje regulační děj a zhoršuje stabilitu" Takhle bych to netvrdil. Spise reaguje pomaleji nez P a D slozka, coz je pochopitelne. A o zhorsovani stability bych nemluvil, nebot stabilita vzdy zalezi i na kombinaci s ostatnimi slozkami a vlastnim regulovanem procesu. (Blbe nastavena proporcionalni slozka taky nadela paseku. A o derivacni nemluve.)
  • "V technické praxi se často stává, že akční veličina stále roste i při eliminaci odchylky" Tak to je divne. Kdyz mam nulovou odchylku, tak proporcionalni slozka je nulova a integracni nema proc rust, nema co integrovat. Pod "wind-up" efetkem si predstavuji spise situaci, kdy regulator reguluje, ale nekdo "manualne" posila do procesu jinou akcni velicinu, takze regulator reguluje "do vzduchu" (hlavne si integruje do aleluja bez ohledu na realnou odezvu) a po jeho zapojeni zpet do smycky dojde k peknemu rachotu. Ale do tohoto moc nevidim, musel bych si to vice nastudovat.
  • Derivacni slozka. Poznamka o casove konstante je takova divne formulovana. Nikoliv spatne, ale divne. Je to vlastne ten epsilon (nekde ) a je tam kvuli tomu, aby bylo mozne derivacni slozku prakticky realizovat v realnem svete.
  • "ID regulátory (PID s proporcionální složkou rovnou jedné)" To je divne. Jakmile tam je proporcionalni slozka, tak to je PID, nikoliv ID. Zesileni klidne muze byt 1, stejne jako to muze 1000 nebo 0,001. Proste jednicka je take "zesileni".

--Jx 29. 11. 2009, 21:23 (UTC)

Ve všem Vám dávám zapravdu. Pokusil jsem se nějak "uhladit" největší nesrovnalosti, ono je přece jen lepší nepřesný článek, než žádný. --Pteryx (diskuse) 26. 11. 2012, 13:40 (UTC)