Diskuse:Magnetofon

Informace, že "Cívkové magnetofony se objevily a rozšířily během 60. let 20. století" je velmi sporná. Magnetofony se totiž sporadicky používaly už před druhou světovou válkou, měly ovšem problém s příliš vysokým šumem záznamu (způsobeným stejnosměrnou předmagnetizací). Po té, co firma Philips v době německé okupace víceméně náhodou objevila princip střídavé předmagnetizace (nesprávně zastavený předzesilovač začal produkovat vf oscilace), se velmi rychle rozšířily do rozhlasových i gramofonových studií a postupně i do domácností (tedy odhadem minimálně o deset let dříve, než tvrdí autor čálnku). Ronvěž tvrzení, že"Velké cívkové magnetofony v HI-FI provedení se velmi často blížily profesionálním magnetofonům používaným v běžném rozhlasovém či televizním vysílání" je v podstatě nepravdivé. Hi-Fi přístroje ze 60. a 70. let (Grundig TS 1000, Sony TC-377 ad.) sice měly některé shodné parametry, nicméně zásadně se lišily konstrukcí, maximální rychlostí posuvu (obvykle 19 cm/s, zatímco profistudiové přístroje pracovaly vždy se základní rychlostí 38 cm/s - kvůli přesnějšímu mechanickému střihu) a používaly zcela jiný typ magnetofonového pásu (pro Hi-Fi neprofesionální přístroje tenčí pásky LP 35 mikrometru, DP 25 mikrometru a TP 18 mikrometru, pro studiové stroje standardní pásky 50 mikrometru s mnohem hrubší magnetickou vrstvou, která by hlavy Hi-Fi přístrojů po pár stovkách hodinách provozu spolehlivě zničila). -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 83.240.116.113 (diskuse)

Děkuji vám, že se snažíte Wikipedii pomoci. Neváhejte v článku provést potřebné změny, a to nejlépe s uvedením zdroje. Noví přispěvatelé jsou vždy vítáni.--H11 31. 1. 2010, 21:53 (UTC)

Nepřesná je i informace, že "cívkové magnetofony .... se používaly jako magnetofony reportážní". Je to sice pravda, ale stejně tak se od 70. let 20 století používaly jako reportážní i magnetofony kazetové, a postupně ty cívkové nahradily (resp. vytlačily je jen pro využití v některých specifických situacích). Dále je nepřesné tvrzení, že "Mobilní přenosné magnetofony se také používaly pro „živé“ nahrávky koncertů, divadelních představení ... , dále též sloužily při natáčení filmů klasickou filmovou technikou" - opět platí jen zčásti, protože pro skutečně kvalitní profi záznam se obvykle užívaly stejné typy cívkových magnetofonů, jako ve studiích - jejich "mobilita" byla dána jen tím, že byly spolu s mixážním pultem a dalším vybavením zvukové režie v přenosovém voze. A zcela zavádějící je pak tvrzení, že reportážní magnetofony se používaly pro odposlechovou činnost v armádě, policii a tajných službách - realita je totiž taková, že pro tyto účely se používaly jak reportážní, tak "velké" magnetofony podle potřeby - často velké cívkové magnetofony ve speciálních "odposlechových" vozech. Pisálek -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 83.240.116.113 (diskuse)

Nic Vám nebrání článek vhodně upravit, doplnit a rozšířit - diskuse na toto téma IMHO text nijak nevylepší. MiroslavJosef 24. 2. 2012, 13:09 (UTC)