Diskuse:Kuchařka

Rozcestník?

Necháme tady rozcestník nebo vrátíme přesměrování na kuchařská kniha (kde je návrh na přesun)? --Wikipedista:BobM _d|p 4. 1. 2012, 14:11 (UTC)

Viz Wikipedie:Rozcestníky#Typy rozcstníků. Oba významy jsou frekventované, rozhodně není jeden z nich výrazně a jednoznačně frekventovanější, ani obecnější. T. j. naprosto ukázkový případ, kdy má být použit symetrický rozcestník, jak tomu také původně bylo, než v tom začal být čurbes. --ŠJů 4. 1. 2012, 14:24 (UTC)

Já mám poněkud jiný názor. Zváště pokud jde o název kuchařské knihy. --Wikipedista:BobM _d|p 4. 1. 2012, 14:27 (UTC)

Tak jestli máš nějaký názor, tak ho rovnou napiš. S čím nesouhlasíš? S názorem, že oba významy jsou frekventované? A tvrdíš, že nesouhlasíš zvláště pokud je o název kuchařské knihy, t. j. tvrdíš, že slovo "kuchařka" ve významu kuchařské knihy není frekventované? To si pak trochu protiřečíš. Nebo máš názor, že slovo "kuchařka" je jednoznačně a výrazně frekventovanější ve významu knihy než ve významu osoby? Tak to zkus doložit. Nebo snad nesouhlasíš s tím, že ani jeden z těch významů není obecnější než druhý? Nebo nesouhlasíš s pravidlem, které říká, kdy se má použít symetrický rozcestník a kdy asymetrický? --ŠJů 4. 1. 2012, 14:42 (UTC)

Osobně pokládám název kuchařka za frekventovanější než kuchařská kniha, proto jsem původně navrhl přesun. Podle mého názoru je v tomto případě vhodné dát knize vyšší význam, protože o profesi existuje článek kuchař. --Wikipedista:BobM _d|p 4. 1. 2012, 14:46 (UTC)

Poněkud mimo by šlo také říci, že rozcestník má fakticky pouze 2 encyklopedické významy. Tedy zde záleží, kterému dáme přednost. --Wikipedista:BobM _d|p 4. 1. 2012, 14:48 (UTC)

Ano, je to trochu komplikace. Pravidla o rozcestnících nepočítají s tím, že některý z významů může být přesměrován na odlišný název (tedy rozlišen jinak než jen rozlišovačem), a neříkají, že by to měl být další důvod pro použití asymetrického rozcestníku. To se už kdysi řešilo u Velké Británie. Asi se také lišíme v pohledu na to, co znamená "výrazně častější význam". Já tím myslím opravdu jednoznačně a řádově častější, jako je například české hlavní město Praha oproti ostatním významům slova Praha. Ale pokud jsou oba významy široce obecně známé a obecně užívané, tak už to za "výrazně častější" nepovažuji. Je-li několik vesnic téhož názvu, tak obvykle děláme symetrické rozcestníky i tehdy, když jedna má 50 obyvatel a druhá 300. Jde také o to, aby název článku byl přiměřeně jednoznačný - aby při zahlédnutí názvu článku v nějakém seznamu bylo i bez nahlížení hned jasné, o čem ten článek je. Pod článkem "Praha" bez rozlišovače nejspíš nikdo nebude čekat slovenskou vesnici nebo brdský vrchol. U Konopiště se asi taky můžeme celkem spolehnout, že člověk bude očekávat to středočeské a ne to prachatické. Ale ten význam "kniha receptů" až tolik jednoznačně dominantní není, abychom mohli říct, že žádní čtenáři pod názvem "Kuchařka" nebudou čekat článek o pracovnicích vývařoven. --ŠJů 4. 1. 2012, 15:15 (UTC)