Diskuse:Kovářství
Přidat téma
Fakt parádny článok. Asi najlepšie, čo som kedy na wikipédii čítal.
Ale skúsim otázku. V čom je najväčší rozdiel medzi kováčstvom a zámočníctvom. Či je rozdiel len v tom, ako dlho sa s výrobkom daný remeselník vyhrá, alebo len v tom, že pre zámočníctvo je oveľa typickejšie zváranie, na rozdiel od kováčstva?
Nejvetsi rozdil je ve zpusobu prace s materialem. Jedine zamecnictvi, ktere zpracovava zelezo za tepla. Pak ho zpracovava klasicky kovanim, v tom rozdil neni, mnoho prace se vsak dela za studena. Kovarina naopak dela minimum veci za studena. Umele zamecnictvi a kovarstvi se vsak casto potkavaly a nekdy neni mozno vest ostrou hranici. --Vrba 23:38, 13. 7. 2007 (UTC)
- K této otázce viz nový žlánek "Umělecké zámečnictví".--Kajan112 4. 12. 2010, 11:17 (UTC)--Kajan112 4. 12. 2010, 11:17 (UTC)
- Spojování-kov. svařování-lépe se svařují oceli s vyšším obsahem uhlíku=požadavek zdroje.Tvrzení je správné a dá se odvodit:např ocel 11373 obsahuje 0,22 C. Ocel 11800 obsahuje 0,75 C.Pohledem na diagram Fe-C vyčteme že ocel 11800 má stupeň tání téměř o 100°C nižší než 11373.Když článek čte odborník, nevidí problém-prostě to tak je, a není mu jasné, co na tom zdrojovat- jde to odvodit z literatury.Vím, že sami wikipedisté nemají na otázku zdrojů jednotný názor.Autoři technických článků však mají výhodu, že technice rozumí hodně lidí a případná chyba by byla i tak rychle odhalena.Pana ALU prosím, aby to v žádném případě nebral osobně, myslel jsem to zcela obecně.--Kajan112 4. 12. 2010, 17:19 (UTC)--Kajan112 4. 12. 2010, 17:19 (UTC)
- S vyšším obsahem uhlíku klesá teplota tání slitiny železo-uhlík. To je fakt. S vyšším obsahem uhlíku klesá tažnost, tedy i kujnost (kovatelnost). To je taky fakt. Teď tedy stojím před otázkou: je tedy věta ... nejlépe se svařuje ocel s vysokým obsahem uhlíku ... míněna z pohledu tavitelnosti či kovatelnosti? A přimlouval bych se za definici/zdroj vysokého obsahu uhlíku.
- Moje chápání problematiky: Oceli s obsahem uhlíku nad 0,22 hm. % nejsou zaručeně svařitelné. Nadeutektoidní oceli (tedy s obsahem uhlíku nad 0,75 hm. % C) mají horší tažnost (cca 10 % - 11 373 asi 25 %), tedy i kujnost (kovatelnost). Takovéto oceli se používají pro výrobu nástrojů (nástrojové oceli) nebo pružin (pružinové oceli). Uvedená ocel 11 800 s obsahem uhlíku 0,75 hm. % má vysokou pevnost (až 800 MPa) a tvrdost, ale nízkou houževnatost - tažnost - kujnost a tedy i svařitelnost. Opravdu se ocel 11 800 svařuje?
- Nikdy jsem s touto ocelí nepracoval, neznám ji a ani jsem kovářsky nikdy nesvařoval. Přesto svůj požadavek na zdroj v článku ponechávám. S radostí očekávám reakci. Bude mi potěšením se dovědět, pro mne, něco nového. díky aleš/ALu 4. 12. 2010, 20:50 (UTC)
Drahý pane kolego ALU-nahromadilo se mi pár zakázek a brzy budu mít kovářský den.Při něm konkrétně vyzkouším a porovnám kovářské sváření měkkých a tvrdých ocelí.Tohle jsem dosud v praxi neřešil a sám jsem zvědavý na výsledek.Wikipedistu, který to editoval, nepodezírám ze zlého úmyslu. Možná to někde četl, zapamatoval si to, ale už nemá zdroj.( Tzv. předpoklad dobré vůle). Nějaké teoretické argumenty pro se najdou vždycky, stejně jako argumenty proti.Ale v technice máme výhodu vyzkoušení, tady lhát nejde. Tady se nejedná o vlastní výzkum, ale jen o ověření.To pak už nasměruje k bádání v odborné literatuře, už předem vím, na co se zaměřit.Hned po vyzkoušení budu informovat. Zdravím!--Kajan112 5. 12. 2010, 12:23 (UTC)
Tent článek je špatně propojen s anglickým článkem "Forging", vhodnější by bylo propojení na článek "Blacksmith"
Diskuze o sloučení[editovat zdroj]
Myslím si, že oba články by se mohly spojit-stejně spolu úzce souvisí.--Kajan112 21. 2. 2011, 21:33 (UTC)
- Jsem proti sloučení myslím, že řemeslo a řemeslník jsou dvě odlišné věci. Můžeme počkat a třeba se dočkáme rozšíření článku kovář - rozhodně bych je ale neslučoval. Toť můj názor.
- Navíc strojní kování je dosti rozsáhlý strojírenský obor - nejde jen o ruční kování - jsem také proti slučování, které pokládám za zcela nevhodné. Hlubočinka (diskuse) 12. 9. 2012, 14:35 (UTC)