Diskuse:GET

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Možná by se to hodilo spíše na Wikibooks (konkrétně http://cs.wikibooks.org/wiki/PHP_prakticky) --Jvs 08:40, 24. 4. 2008 (UTC)

Naprostý souhlas s přesunutím na Wikibooks, sloučení s HTTP si ale moc nedokážu představit — autor článku o HTTP asi nic moc nevěděl a na věc se dívá z pohledu API jedné (byť dominantní) webové technologie, která je ale z hlediska standardu (a tedy i obsahu pojmu) irelevantní. --Lukax 14:46, 24. 4. 2008 (UTC)

Máte pravdu --Jvs 06:34, 25. 4. 2008 (UTC)

zajímalo by mě z jakého důvodu bych neměl mít znalosti ohledně HTTP.Jahodal 16:04, 25. 4. 2008 (UTC)

Omlouvám se, trošku zapomínám, že tam někde na druhé straně kabelu taky sedí lidé. :-) Nezamýšlel jsem to napsat zle... Ten text takhle prostě myslím není encyklopedický (i když tenhle argument sám nemám moc rád) — musel by se navíc jmenovat „GET v PHP“. Zkuste se mrknout na ty Wikiknihy, pro podobné věci je to příhodnější projekt… Nebo taky Wikipedí heslo PHP by si zasloužilo rozšíření, ale tam by si bylo třeba zase dávat pozor, aby to nebyl návod, ale encyklopedický popis. --Lukax 20:40, 25. 4. 2008 (UTC)

Předělal jsem to na encyklopedický článek. Ještě by bylo potřeba najít vhodnou kategorii. --Mmh 6. 4. 2009, 13:24 (UTC)
Aha, tak jsem blbej, máme tu přímo kategorii PHP. Kategorizováno. --Mmh 6. 4. 2009, 13:26 (UTC)

Přesnost[editovat zdroj]

GET je v informatice jedna ze dvou základních metod požadavku HTTP protokolu. (řekl bych spíše nejpoužívanějších).

To by nebylo encyklopedické.
Slovo "základních" je zrovna tak neencyklopedické - HTTP nespecifikuje nějakou skupinu základních metod.

Používá se v případě, kdy webový prohlížeč (klient) předává webovému serveru nějaká data (například při výběru článku internetového časopisu). (Nesmyslná definice, každý HTTP požadavek předává data.).

...data z formuláře zpracovatelná na straně serveru.
GET i POST jsou univerzálnější, zdaleka nemusí předávat jen data z formulářů.

Na straně webového serveru jsou přenesená data předána nějakému programu, který je zpracuje (například skript v jazyce PHP, Perl, Python, VBScript u ASP a podobně). Pro předání dat mezi webovým severem a zpracovávajícím programem se používá CGI rozhraní. (Nepřesné, CGI je jen jedna z technologií.)

A ty další jsou které?
Například FastCGI, moduly serveru...

Požadavky klienta, které obsahují GET data, lze cachovat. (zdroj, doporučení v příslušném RFC? Technicky vzato lze cachovat i POST požadavky) Na rozdíl od metody POST je při přenosu dat ovlivněno URL vyžádané webové stránky. (Klient nemůže změnit URL webové stránky, může předat parametry, POST a GET je jen předávají různými metodami) Uživatel může předávaná data snadno změnit jednoduchou modifikací použitého URL, a proto se touto metodou přenášejí neriziková data. (málo relevantní, ani POST sama o sobě moc zabezpečení neposkytuje) --Jvs 12. 8. 2010, 08:45 (UTC)

Váš komentář není k věci, tvrzení je ve své podstatě pravdivé. --Milan Keršláger 12. 8. 2010, 10:53 (UTC)
Trvám na tom, že tvrzení jsou nepřesná a v této podobě sem nepatří. --Jvs 12. 8. 2010, 11:21 (UTC)

CGI, FastCGI i moduly jsou mimo téma tohoto článku. HTTP nemá jiné metody pro předání dat z formuláře, než GET a POST. Předání metaproměnných z formuláře se tak jako tak děje vždy pomocí nějakých proměnných (i v rámci objektů). FastCGI je pouze variace na CGI, stejně jako ostatní. Vyzvednout jednu GET/POST metodu nad druhou bude buď vlastní výzkum nebo těžko ověřitelné jakýmkoliv zdrojem. Podle [1] je možné GET cachovat, zatímco POST mění stavy a proto se necachuje (můžete to samozřejmě dělat, ale koledujete si o průšvih, protože u POST se předpokládají vedlejší efekty – např. modifikace databáze), což se bere jako axiom, o kterém se nediskutuje. --Milan Keršláger 12. 8. 2010, 13:30 (UTC)

V zásadě souhlasím. Co teď podniknout s články GET a POST? Řada uvedených tvrzení je nepřesných a měly by se asi probrat v kontextu obecnějšího článku o HTTP. --Jvs 12. 8. 2010, 14:30 (UTC)