Diskuse:Callisto
Přidat téma
Uvedený rovníkový průměr u tělesa Callisto je ve skutečnosti POLOMĚR!!! Ing.Milena Vlachovská milena.vlachovska@centrum.cz
Skloňování[editovat zdroj]
Chtělo by to vědět, jak se Callisto má skloňovat. Já bych navrhoval:
- Callisto
- Callista
- Callistu (ale použití se asi nenajde)
- Callista
- Callisto
- Callistu
- Callistem
Nevím ale, jestli už nějaké oficiální skloňování není. Díky za odpověď. --Adam Zábranský 10. 2. 2011, 14:15 (UTC)
- Callisto je nesklonné, tedy ve všech pádech stejné. Příklad Galileo Galilei v roce 1610 objevil Callisto. a Europa spolu s Ganymedem, Io a Callisto tvoří tzv. Galileovy měsíce Jupitera. --Silesianus 11. 2. 2011, 18:00 (UTC)
- Viz IJP ÚJČ, IJČ údává možné sklo%nování podle tvaru žena či nesklonné. --Silesianus 11. 2. 2011, 18:03 (UTC)
- Souhlasím se Silesianem, Callisto i Io jsou ženského rodu, takže tvar Callistem atd. je těžko akceptovatelný. Jirka O. 11. 2. 2011, 18:20 (UTC)
- Díky, jdu to v článku přepsat, víc se mi líbí nesklonné. --Adam Zábranský 11. 2. 2011, 18:31 (UTC)
Reference[editovat zdroj]
Moc hezký článek, jen bych chtěl upozornit, že nefunguje ref č. 31 a ref č. 47 nemá požadovanou formu. --Vojtech.dostal 10. 2. 2011, 14:25 (UTC)
- Opraveno. --Adam Zábranský 10. 2. 2011, 14:42 (UTC)
Já jen podotýkám, že když se na článek podíváte blíže, jsou v něm chyby, podívejte se např. jak je přeložená věta The weight ratio of iron to silicon is 0.9:1.3 in Callisto, whereas the solar ratio is around 1:8.. Zde nejde o tuto maličkost, ale o to, že se dal zas článek bez recenze mezi dobré, navíc na můj vkus je tam toho více.
Podle mě by článek neměl obsahovat, co laik nepochopí bez vysvětlení (mě stačí strýček google). Ale co je Subsolidová konvekce, to nenajde [1], ale hlavně najde, že je to v našem článek. Prosím vysvětlí někdo?
Dále kapitola průzkum je hezká, ale neaktualizovaná viz např. JAXA se asi nezúčastní viz [2]. Ono to chce citovat v tomto případě NASA, ne BBC.
Pak bych chtěl rád vysvětlit, jak se na měsíci bude dělat servis sond, které využijí gravitačního praku u Jupitera, navíc v referenci o tom nic není. Teoreticky si to těžko představuji.
Článek je hezký.....ale chtělo by to recenzi. Já toho ještě vidím málo.--Mirek256 10. 2. 2011, 15:46 (UTC)
- 1) První větu jsem už upravil. 2) Ta "subsolidová konvekce" - co jsem si zjistil, tak je to konvekce v látkách v pevném stavu. Jestli mi to nikdo nevyvrátí, asi to v článku přepíšu. 3) Nejsem si jistý, že se JAXA opravdu "pravděpodobně nezúčastní". Vypadá to, že o to pořád usiluje, viz [3] (taky NASA). 3) Pravda, hledal jsem i jinde, ale nenašel. Chtělo by to dát k větě
{{Fakt}}nebo ji úplně vymazat. - Jinak, článek jsem nedal k recenzi proto, že jsem nevěděl, jestli na to mám jako neautor článku "právo". Věřím ale, že už toho na úpravu není mnoho, tak prosím piště konkrétní problémy, já se je budu snažit řešit. --Adam Zábranský 10. 2. 2011, 17:47 (UTC)
No, hlavně já dodal čerstvou zprávu, vy dokument z roku 2008. Jako neautor klidně na recenzi dát můžete...to zakázané není. Jinak ještě [4], datováno 6.2.2011.--Mirek256 10. 2. 2011, 17:55 (UTC)
Pod litosférou a případným oceánem není vnitřní stavba Callista zcela jednotvárná, ale ani výrazně rozdílná. Údaje pořízené sondou Galileo[3] (zvláště bezrozměrný moment setrvačnosti—0.3549 ± 0.0042—určený během těsných průletů kolem měsíce) naznačují, že vnitřek měsíce je tvořen stlačenými horninami a směsí ledů s narůstajícím obsahem hornin se zvyšující se hloubkou způsobeném částečným usazováním jednotlivých složek. prapodivná věta.--Mirek256 10. 2. 2011, 18:05 (UTC)
Dotaz[editovat zdroj]
Proč zůstávají v infoboxu některé fyzikální charakteristiky zobrazeny, i když jsou nevyplněné (je to vlastnost infoboxu? - zpravidla se prázdné položky nezobrazují). Nevypadá to dobře. --Petr Karel 6. 4. 2011, 13:32 (UTC)
- Ne, akorát jsem to přehlédl. Díky za upozornění. --Adam Zábranský 6. 4. 2011, 14:06 (UTC)