Diskuse:Blanka (opera)
Přidat témaKolega G3ron1mo připojil požadavek na zdroj k incipitu sboru z konce 3. dějství opery. Připojil jsem přesnější odkaz na tištěné libreto jako celek, domnívám se však, že zdrojovat individuálně každý incipit, resp. každou větu výkladu děje, by bylo přehnané. Knížka je drobných rozměrů, má pouhých 28 stran, typografie veršů je přehledná, počátky jednotlivých árií apod. lze rychle identifikovat podle odstavců a označení zpívajících osob, zvláště je-li patrné, ve které části děje hledat (např. finále 3. dějství). Doufám tedy, že přiměřeným požadavkům na ověřitelnost jsem učinil zadost.--RPekař (diskuse) 6. 9. 2013, 15:26 (UTC)
- Mě zarazila ta hrubka v názvu. Nebyl jsem si jistý, zda se to dříve takto smělo psát. --G3ron1mo 6. 9. 2013, 15:44 (UTC)
- Asi by se nic nestalo, kdybychom to změnili, to se třeba při nových vydáních běžně dělá. Ale nechal jsem to jako dobovou kuriozitu. Libreto bylo vydáno jedinkrát v roce 1870, kdy ještě pravopis nebyl tak ustálený, i když nesprávně to bylo už tehdy, to zas ano. Rüffer byl v češtině samouk, pocházel z ryze německého prostředí, a navíc knížku vydal vlastním nákladem, což znamená bez redakční korektury.--RPekař (diskuse) 6. 9. 2013, 18:42 (UTC)
- Pokud kniha vyšla vlastním nákladem a bez redakční korektury, není věrohodným zdrojem a neměla by se pro zdrojování používat. --G3ron1mo 10. 9. 2013, 08:10 (UTC)
- Nezlobte se, ale jedná se o beletristické dílo a jedíné, co z něj samotného zdrojuji, je jeho obsah. Publikace vydané vlastním nákladem mohou být sice nevěrohodné v nejrůznějším smyslu, ale stěží mohou být nevěrohodným zdrojem pro tvrzení o tom, co je jejich obsahem. A u uměleckého díla (zvláště u pohádky o vílách...) přece obecně nelze hovořit o „věrohodnosti“, tj. souladu se skutečností existující mimo ně. Odkud jinud by se proboha dalo – byť i teoreticky – zdrojovat, že finále třetího dějství začíná slovy Zkonči se kvas? Napadlo by někoho někdy v reálném světě literání vědy zdrojovat údaj o tom, že Máchův Máj začíná slovy „Byl pozdní večer, první máj...“ něčím jiným než básní samotnou? Nedostatek redakční korektury také u beletrie přece z hlediska „věrohodnosti“ není relevantní: redakční korektura se přece v takovém případě týká pouze pravopisu, ale na obsah knihy by přece neměla žádný vliv.--RPekař (diskuse) 10. 9. 2013, 11:34 (UTC)
- Pokud kniha vyšla vlastním nákladem a bez redakční korektury, není věrohodným zdrojem a neměla by se pro zdrojování používat. --G3ron1mo 10. 9. 2013, 08:10 (UTC)
- Asi by se nic nestalo, kdybychom to změnili, to se třeba při nových vydáních běžně dělá. Ale nechal jsem to jako dobovou kuriozitu. Libreto bylo vydáno jedinkrát v roce 1870, kdy ještě pravopis nebyl tak ustálený, i když nesprávně to bylo už tehdy, to zas ano. Rüffer byl v češtině samouk, pocházel z ryze německého prostředí, a navíc knížku vydal vlastním nákladem, což znamená bez redakční korektury.--RPekař (diskuse) 6. 9. 2013, 18:42 (UTC)