Diskuse:Šok (oběhové selhání)

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 měsíci od uživatele Kacir v tématu „Rozlišovač

Věrohodné zdroje[editovat zdroj]

Následující text smazal uživatel Markydominika "Takzvaná protišoková opatření (dosud v našich krajích hojně skloňovaná pod zkratkou 5 T) jsou diskutabilní, historicky překonaná. Jejich použití je nejvhodnější právě jen u duševního otřesu. Pokud je používáme u jiných šokových stavů, je nutné vědět určitá upřesnění" a připojil k nim několik dalších zajímavých tvrzení (neotíráme rty vodou (zvyšuje pocit žízně)...

Celé to shrnul pod shrnutím editace upřesnění použitých termínů, zdroj informací: záchranářská praxe ...

Vzhledem k mnoha svým diskusím na téma zdrojování nemám co bych anonymnímu kolegovi napsal. Jsme si rovni, on je wikipedista a já taky. Ať si to pořeší tisíce místních odborníků na věrohodné zdroje.--DRobert (diskuse) 13. 11. 2012, 14:35 (UTC)

Rozlišovač[editovat zdroj]

Stávající rozlišovač „(lékařství)“ je asi dostatečný, ale laikovi moc nepomůže rozpoznat, že se nejedná o psychický šok; vždyť psychika do lékařství patří taky. Proto navrhuji změnit rozlišovač na „(krevní oběh)“. — Petr Matas 19. 1. 2024, 01:03 (CET)Odpovědět

Přesunul jsem na Šok (porucha krevního oběhu) --Jvs 7. 2. 2024, 09:08 (CET)Odpovědět
Zcela zbytečný přesun, s nevhodným výsledkem složitého tříslovného rozlišovače. --Kacir 7. 2. 2024, 20:25 (CET)Odpovědět
@Jvs, Kacir: Co máte proti původně navrženému Šok (krevní oběh)? — Petr Matas 8. 2. 2024, 18:49 (CET)Odpovědět
V lékařství je tento článek o akutním oběhovém selháním s poruchou prokrvení tkání a rozvojem buněčné hypoxie jednoznačně dominantním, výchozím významem, s objemnou skupinou šokových stavů podle různých příčin a klasifikací. Nebylo třeba přesouvat, a nanejvýš ze současného a navrhovaného rozlišovače vést přesměrování na „šok (lékařství)“. Dokonce bych zvažoval přesun tohoto článku na název bez rozlišovače, se vznikem asymetrického rozcestníku. Psychický šok je laické pojmenování v rámci psychické reakce na těžký či trvalý stres. Termín má být pouze přesměrováním na akutní stresovou reakci (akutní reakci na stres), jakožto jeden z balíku příznaků. Obě hesla nejsou zaměnitelná. Jestliže bude čtenář vyhledávat „psychický šok“, tak ho redirekt bezpečně přesměruje přímo na ASR. Nadto lze ještě využít šablonu {{Možná hledáte}}. --Kacir 9. 2. 2024, 00:24 (CET)Odpovědět
Dobrý den, tříslovný rozlišovač mi přišel přesnější, šok není typem krevního oběhu. Ještě o tom ještě přemýšlel a napadly mě varianty: „oběhový šok“, „oběhové selhání“, případně „šok (angiologie)“. --Jvs 9. 2. 2024, 10:12 (CET)Odpovědět
„(krevní oběh)“ neznamená, že jde o typ krevního oběhu, ale že se to týká krevního oběhu. Chceme co nejjednodušší, ale výstižný rozlišovač. Šok (oběhové selhání) je však taky dobré. Přirozené rozlišení tu podle mě není vhodné, protože ten termín zní prostě „šok“. — Petr Matas 10. 2. 2024, 09:50 (CET)Odpovědět
Pokud jde o možnost asymetrického rozcestníku, jsem spíše proti: Wikipedii tvoří i laici, kteří neovládají medicínskou terminologii; vznikaly by chybné odkazy, které by se i obtížně dohledávaly. --Jvs 9. 2. 2024, 10:31 (CET)Odpovědět
Rozlišovač je zbytečně dlouhý a výsledek je fakticky stejný jako výchozí stav, když Šok (lékařství) stále směřuje na tento článek. Tedy maximálně bych vedl přesměrování v opačném směru, jak jsem zmínil výše. --Kacir 9. 2. 2024, 11:54 (CET)Odpovědět
Laik nemusí vědět, že v lékařství se šok nepoužívá pro psychický šok. Proto jsem pro rozlišovač „(krevní oběh)“ nebo „(oběhové selhání)“. — Petr Matas 10. 2. 2024, 09:50 (CET)Odpovědět
Jestliže oba názvy i po přesunu vedou stále na tento článek, pak je jedno, co si laik myslí, protože se vždy dostane na toto heslo. Přesun vedl pouze ke komplikovanějšímu rozlišovači. --Kacir 10. 2. 2024, 10:37 (CET)Odpovědět
Myslím, že se mýlíte. Když laik hledá (psychický) šok, začne psát šok, nadšeně klepne na našeptávačem navržený Šok (lékařství) a skončí tady namísto u psychického šoku. — Petr Matas 11. 2. 2024, 05:17 (CET)Odpovědět
Pokud hledám psychický šok, pak začnu psát to, co hledám, tedy psychický. Jestliže Šok (lékařství) stále směřuje na tento článek, pak stačilo založit přesměrování z „oběhového selhání“ a případně z dalších variant, které všechny směřují stále na jeden stejný cíl. --Kacir 11. 2. 2024, 14:43 (CET)Odpovědět
Čtenář v bulváru narazí na titulek „Tak to je šok!“ a chce vědět, co přesně ten šok je. Obrátí se na Wikipedii a našeptávač mu nabídne Šok (lékařství) (redirecty nenabízí). Protože hledaný význam nějak souvisí s reakcí člověka na nějaký podnět, dost možná nabídku přijme a ocitne se tady, což nechtěl. Kdyby našeptávač místo toho nabídl Šok (oběhové selhání), bylo by mu jasné, že hledá jiný šok, a rovnou by šel na rozcestník. — Petr Matas 13. 2. 2024, 03:38 (CET)Odpovědět
Nejsem si jistý, že našeptávač redirecty nenabízí. Pokud např. zadám „nagy“, našeptávač mi nabídne Nagygate, při „vrbě“ nabídne Vrbětice (kauza) a při „vyho“ nabídne Vyhoření. Při existenci článku akutní stresová reakce by měl po zadání „šok“ obdobně nabídnout Šok (psychika). --Kacir 13. 2. 2024, 12:06 (CET)Odpovědět
Mně našeptávač nenabízí přesměrování, ale jejich cíle, tj. po zadání „nagyg“ mi nabídne Kauza Nagyová. — Petr Matas 16. 2. 2024, 03:24 (CET)Odpovědět
Tak to máme rozdílné, u „nagyg“ vidím první tři výsledky: „Nagygate, Nagygyimót a Nagygéres,“ tedy dvě přesměrování. --Kacir 16. 2. 2024, 09:38 (CET)Odpovědět
Aha, cíle přesměrování našeptává jen mobilní web. Desktopový web se chová tak, jak píšete. — Petr Matas 22. 2. 2024, 10:08 (CET)Odpovědět
@Jvs, Kacir: Dokážeme všichni akceptovat variantu Šok (oběhové selhání)? — Petr Matas 11. 2. 2024, 05:17 (CET)Odpovědět
Z mého pohledu se od počátku jednalo o zbytečný přesun, kdy měly být vytvořeny redirekty. Možný smysl bych viděl až při směřování „Šok (lékařství)“ na opravdu všechny takové šoky, tedy na rozcestník, včetně inzulinového šoku, osmotického šoku, „elektrického šoku“ po zásahu proudem, případně dalších možných hesel typu granátového šoku atd. Což ale, podle současného stavu směřování rediru s rozlišovačem „lékařství“, nebyl záměr původního přesunu. --Kacir 11. 2. 2024, 14:43 (CET)Odpovědět
„Šok (lékařství)“ na rozcestník namířit můžeme. — Petr Matas 13. 2. 2024, 03:38 (CET)Odpovědět
Dobrý den, rád akceptuji variantu šok (oběhové selhání), případně i jen oběhové selhání. --Jvs 12. 2. 2024, 11:45 (CET)Odpovědět
Koukám na hesla šok a oběhové selhání v NZIPu. Při šoku dojde k poklesu tlaku krve, ale nemusí dojít k oběhovému selhání, tj. nedostatečnému srdečnímu výdeji. Raději bych se tedy vrátil k názvu Šok (krevní oběh). — Petr Matas 22. 2. 2024, 09:51 (CET)Odpovědět
Oběhové selhání je součástí základní definice šoku, např. [1], [2], [3], [4]. --Kacir 22. 2. 2024, 10:45 (CET)Odpovědět
Pokud šok a oběhové selhání jsou synonyma, pak preferuji přesun na oběhové selhání, jak navrhl Jvs. — Petr Matas 22. 2. 2024, 11:30 (CET)Odpovědět
Nejedná se o synonyma. Šok se primárně rozvíjí u akutního oběhového selhání, při rozvoji chronického oběh. selhání se organizmus adaptuje kompenzačními mechanizmy. --Kacir 22. 2. 2024, 15:18 (CET)Odpovědět
Tak tedy Šok (krevní oběh)? — Petr Matas 22. 2. 2024, 18:18 (CET)Odpovědět
Stále zastávám názor, že základní rozlišovač „(lékařství)“ byl optimální. Pokud by jím mělo být „(oběhové selhání)“, pak je to možné – šok je očekávaně a úzce spojen s oběhovým selháním, a z mého pohledu je tedy více očekávaným rozlišovačem než „(krevní oběh)“. --Kacir 23. 2. 2024, 10:50 (CET)Odpovědět