Confarreatio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Confarreatio (lat.) byla nejstarší forma římského sňatku. Byla aktem náboženským: záležela v obětování koláče ze špaldy (panis farreus), při kterém byli přítomni pontifex maximus, flamen dialis a 10 svědků a snoubenci pronesli ustanovená obřadná slova. Účinkem jejím byla conventio in manum, tj. vznik přísného manželství s úplným podrobením ženy moci manželově. Confarreatio byla přístupna pouze patriciům. Již na sklonku republiky bylo jí užito jen tenkráte, když se mělo vyhovět předpisům, dle nichž úřad nejvyšších obětních kněží mohl zastávat jen ten, kdo pocházel z manželství per Confarreationem uzavřeného a též sám žil v manželství takovém. Za Augusta a Tiberia confarreatio pozbyla svých občanských účinků, za křesťanských císařů se vůbec již nevyskytuje.

Reference

Tento článek obsahuje text (volné dílo) z hesla „Confarreatio“ Ottova slovníku naučného, jehož autorem je Leopold Heyrovský.

Externí odkazy