Chování při vyhledávání informací
Chování při vyhledávání informací (Information seeking [1]) popisuje záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit určitou informační potřebu. V průběhu tohoto procesu může člověk pracovat s manuálními informačními systémy, lidmi i počítačem.[2] Archivováno 9. 3. 2016 na Wayback Machine. Jedná se o podmnožinu získávání informací. Nezaměňovat s informačním slíděním [3].
Wilsonův model informačního chování[editovat | editovat zdroj]
T.D. Wilson vymezil čtyři základní pojmy, které popisují chování uživatelů při vyhledávání informací:
Information Behavior[editovat | editovat zdroj]
Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání.
Information Seeking Behavior[editovat | editovat zdroj]
Je předmětem tohoto článku. Jedná se o záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními nebo s počítačově- orientovanými systémy (web).
Information Searching Behavior[editovat | editovat zdroj]
Interakce uživatele s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální úrovni (přijetí Booleovské strategie vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako je posuzování významu dat a informací při získávání informací.
Information Use Behavior[editovat | editovat zdroj]
Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.[4]
Teorie[editovat | editovat zdroj]
Výzkum oboru informačních věd se soustřeďuje na praktiky hledání informací osob různých oblastech profesionální práce. Byly provedeny studie o chování při vyhledávání informací (mimo jiné) u knihovníků,[1] akademických pracovníků,[2] lékařů,[3] inženýrů[4] a právníků[5]. Výzkumu hojně čerpal z prací Leckie, Pettigrew (nyní Fisher) a Sylvaina, kteří v roce 1996 provedli rozsáhlou revizi literatury LIS (stejně jako literaturu jiných akademických oborů) o odborném hledání informací. Autoři navrhli analytický model profesionálního chování při hledání informací, který by měl být zobecnitelný napříč profesemi. Cílem modelu bylo přinést nové poznatky a dát vzniknout rafinovanějším a použitelnějším teoriím hledání informací.
Robinsonova teorie stanovuje, že se člověk vyhledávající informace v pracovním prostředí spoléhá stejnou měrou na kolegy i na úložiště informací a tráví stejný čas se oběma zdroji.[6] Rozložení času mezi jednotlivé etapy hledání informací se však liší v závislosti na zdroji. Při konzultaci s jinými lidmi tráví lidé méně času vyhledáním informačního zdroje, stejné množství času snahou porozumět informaci a více času při řešení problémů a rozhodování se, než tehdy, kdy konzultuje neživý informační zdroj. Výzkum také zjistil, že lidé tráví podstatně více času pasivním přijímáním informací (tj. informace, o které nepožádali), spíše než aktivně (tj. informace, o které požádali). Tento vzorec se pak odráží i v případě, že informace poskytují oni ostatním.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit text z článku Modely chování při vyhledávání informací projektu Wikisofia.
- ↑ BROWN, C. M.; ORTEGA, L. Information seeking behaviour of physical science librarians: Does research inform practice. [s.l.]: College & Research Libraries, 2007.
- ↑ HEMMINGER, B. M.; LU, D.; ADAMS, S. J.; VAUGHAN, K. T. L. Information seeking behaviour of academic scientists. [s.l.]: Journal of the American Society for Information Science and Technology, 2007.
- ↑ DAVIES, K.; HARISON, J. The information-seeking behaviour of doctors: A review of the evidence. In: Health Information & Libraries Journal.. [s.l.]: [s.n.], 2007.
- ↑ ROBINSON, M.A. An empirical analysis of engineers' information behaviors". In: Journal of the American Society for Information Science and Technology. [s.l.]: [s.n.], 2010.
- ↑ KUHLTHAU, C. C.; TAMA, S. L. In: INFORMATION SEARCH PROCESS OF LAWYERS: A CALL FOR 'JUST FOR ME' INFORMATION SERVICES. Journal of Documentation. [s.l.]: [s.n.], 2001.
- ↑ a b ROBINSON, M. A. An empirical analysis of engineers' information behaviors. In: [s.l.]: [s.n.] S. 61.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chování při vyhledávání informací na Wikimedia Commons
