Chantal Petitclercová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
 Chantal Petitclercová
CAN Chantal Petitclercová
Paralympijské hry
zlato LPH 1996 Atlanta Atletika - 100 m
zlato LPH 1996 Atlanta Atletika - 200 m
zlato LPH 2000 Sydney Atletika - 200 m
zlato LPH 2000 Sydney Atletika - 800 m
zlato LPH 2004 Atény Atletika - 100 m
zlato LPH 2004 Atény Atletika - 200 m
zlato LPH 2004 Atény Atletika - 400 m
zlato LPH 2004 Atény Atletika - 800 m
zlato LPH 2004 Atény Atletika - 1500 m
zlato LPH 2004 Peking Atletika - 100 m
zlato LPH 2008 Peking Atletika - 200 m
zlato LPH 2008 Peking Atletika - 400 m
zlato LPH 2008 Peking Atletika - 800 m
zlato LPH 2008 Peking Atletika - 1500 m
stříbro LPH 1996 Atlanta Atletika - 400 m
stříbro LPH 1996 Atlanta Atletika - 800 m
stříbro LPH 1996 Atlanta Atletika - 1500 m
stříbro LPH 2000 Sydney Atletika - 100 m
stříbro LPH 2000 Sydney Atletika - 400 m
bronz LPH 1992 Barcelona Atletika - 100 m
bronz LPH 1992 Barcelona Atletika - 200 m

Chantal Petitclercová (*15. prosince 1969, Saint-Marc-des-Carrières) je kanadská tělesně postižená atletka-vozíčkářka, mnohonásobná vítězka paralympijských her.

Ve věku 13 let utrpěla úraz, když na ni spadla těžká vrata; přestala hýbat nohama. Až poté jí ve škole poradili, aby se začala věnovat plavání ke zlepšení zdravotního stavu, což byl její první kontakt s pravidelnou pohybovou aktivitou.

K vážnému sportu zdravotně postižených se dostala na univerzitě v Quebecu ve věku 18 let. Pro studia historie si vybrala University of Alberta, kde ji mohl připravovat jako trenér Peter Eriksson, který ji vede dodnes.

Poprvé se zúčastnila paralympijských her v Barceloně v roce 1992, kde vybojovala v kategorii T54 dvě bronzové medaile. Prvního paralympijského zlata se dočkala na paralympiádě v Atlantě v roce 1996 a na hrách v Aténách a v Pekingu pokaždé vybojovala pět zlatých medailí z pěti startů. Po nich na svém kontě celkem čtrnáct paralympijských vítězství. Její trenér ji po výkonu v Pekingu označil za jednoho z nejlepších kanadských sportovců vůbec

Po hrách v Pekingu po krátkém váhání oznámila konec kariéry na atletických drahách, chce se dál věnovat silničním závodům vozíčkářů.

V roce 2005 byla vyhlášena nejlepší zdravotně postiženou sportovkyní světa při vyhlašování cen Laureus.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chantal Petitclerc na anglické Wikipedii.

  • MORRIS, Jim. Petitclerc's legacy golden. Toronto Sun [online]. 2008-09-17 [cit. 2008-09-19]. Dostupné online.  (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]