Beneficium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Beneficium (lat.) označuje určité dobrodiní, výsadu udělenou jednotlivci či privilegium udělené určité skupině osob.

Římské právo[editovat | editovat zdroj]

V římském právu se objevovalo především v pozůstalost, kde šlo o tzv. beneficium abstinendi, právo odmítnout předlužené dědictví. Odmítnutí však muselo být úplné. Později zavedl císař Justinián beneficium inventarii, díky kterému dědic předluženého dědictví získal alepsoň čtvrtinu pozůstalosti a za dluhy ručil jen jednotlivými předměty z tohoto dědictví nabytými, a to tehdy, pokud do tří měsíců pořídil úřední soupis celé pozůstalosti.

Dalšími byly např.:

  • beneficium divisionis umožňovalo reálné rozdělení dluhu mezi více osob a zavedl jej císař Hadrián, do té doby se ručilo bez omezení
  • beneficium excussionis chránilo ručitele, věřitel musel svůj dluh vymáhat nejdříve po dlužníkovi
  • beneficium competentiae zapříčinilo, že dlužník mohl být odsouzen jen do výše svého majetku

Beneficium ve středověku[editovat | editovat zdroj]

Beneficium je také označení pro soubor úřadů, důchodů a jiných výhod, které uděloval zeměpán svým věrným. Beneficia lze rozdělit na dvorská a hradská. Mezi dvorská beneficia patří např. komorník, maršálek či číšník. Mezi hradská pak kastelán. Beneficia nebyla dědičná.

Pojem beneficium se používá také pro církevní obročí.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]