Albertinum Žamberk
Albertinum Žamberk je odborný léčebný ústav v Žamberku.
Obsah |
[editovat] Historický vývoj
[editovat] Vývojové trendy
[editovat] Sanatoria
Konec 19.století přinesl převratné objevy - mezi nimi i vynález rentgenu a objev původce tuberkulózy. Rozdílné přístupy k léčbě a kontrole nemocných s tuberkulózou vedly na jedné straně k budování tzv. dispenzářů (ambulantní formy péče o nemocné). Na druhé straně po kongresu o tuberkulóze v Berlíně v roce 1899 začala být po celé Evropě zakládána sanatoria, a to především v horských oblastech.
[editovat] Léčebny
Krátce na to vznikl v Praze Spolek ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plicní v království Českém, markrabství Moravském a vévodství Slezském. Členy spolku byli lékaři, církevní hodnostáři, řemeslníci, živnostníci, zástupci obcí, obchodníci apod.
[editovat] Dispenzáře nemocných
V roce 1905 byly již vytvořeny příznivé podmínky a tak v Praze vznikl dispenzář nemocných (později známý pod jménem Masarykova liga).
[editovat] Vznik Albertina a jeho vývoj
Dne 29.května 1905, po zakoupení pozůstalosti po prof.dr. E. Albertovi v Žamberku Spolkem ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plicní, bylo zřízeno první Sanatorium pro nemocné skrofulosou a tuberkulózou v českých zemích.
Po slavném žamberském rodákovi bylo nazváno ALBERTINUM.
První rok zde byla pouze letní kolonie pro děti postižené tuberkulózou a skrofulózou, lékařem se stal praktik ze Žamberka, ošetřovatelky byly z Červeného kříže. V době od 16.5.1906 do 31.5.1912 byl prvním ředitelem MUDr. Jan Panocha, * 19.1.1847, Praha, + 1930, Praha.
V poměrech rakouského mocnářství vybudoval léčebnu s celoročním provozem o 130 lůžkách. Ošetřovány zde byly hlavně ženy a děti. Z počátku léčba spočívala na dietním režimu, klidu a pobytu na čerstvém vzduchu. Pacientky sbíraly léčivé byliny, pěstovaly bource morušového, staraly se o velkou zeleninovou zahradu a ovocný sad. Podstupovaly 2× týdně masáže a vodoléčbu. Byli ozařovány horským sluncem, soluxem a Kissovou lampou. Zkoušela se už i medikamentózní, podpůrná léčba. Nakonec jistě svou roli sehrála i izolace nemocného. Tento způsob léčby posiloval imunitu organizmu a mohl tak mít efekt hlavně v počátku nemoci, ale ne u rozsáhlých nálezů, které nebyl schopen vyléčit.
V době od 1.6.1912 do 5.12.1934 byl ředitelem MUDr. Rudolf Lukes, * 7.10.1861, Praha, + 5.12.1934, Žamberk.
Za jeho vedení léčebna doznala mohutný stavební rozmach. Sanatorium bylo budováno jen z peněz vyžebraných přímo na ministerstvech. Ředitel býval jedněmi dveřmi vyhozen, druhými se vracel. Budoval sanatorium lidové. Postupně byly ve 20. a 30. letech přistaveny zděné léčebné pavilony, prádelna, kuchyně, vodoléčba a další hospodářské budovy a byly zřízeny tzv. lehárny. Zde pacienti lehali na čerstvém vzduchu ve speciálních spacích pytlích i za mrazu.
V roce 1921 byly dány do provozu rentgen a laboratoř. Laboratoř byla budována za osobní pomoci prof.I.Honla, který je považován za zakladatele mikrobiologie v českých zemích. Zasloužil se o dokončení největšího pavilonu s chirurgickým sálem.
V době od 1.4.1935 do 31.12.1938 byl ředitelem MUDr. Antonín Bukovský, * 19.2.1900, Praha, + 11.4.1989, Praha.
Podporoval chirurgické řešení léčby některých forem tuberkulózy. V ústavu se provádějí léčebné pneumotoraxy, pneumoperitonea, různé plombáže, torakokaustiky a později torakoplastiky. Řada těchto velmi těžkých zákroků však již mnoha pacientům zachránila život. V období II. světové války jezdil do Albertina tyto zákroky provádět dr. Bedrna - pozdější akademik a přednosta Chirurgické kliniky v Hradci Králové.
V době od 5.7.1939 do 15.10.1949 byl ředitelem Doc. MUDr. Rudolf Křivinka, CSc, * 9.4.1904, Brno, + 29.4.1991, Praha, pozdější ředitel Výzkumného ústavu tuberkulózy v Praze.
Za jeho působení došlo k rozmachu chirurgické léčby, a hlavně ke zvýšení odborné úrovně Albertina. V této době do Žamberka dojíždel operovat dr. Petr - pozdější akademik a přednosta Neurochirurgické kliniky v Hradci Králové a dr. Procházka, pozdější profesor chirurgie a známý kardiochirurg v Hradci Králové. Nemocní se v této době dočkali světového objevu prvního léku na tuberkulózu - streptomycinu.
V době od 16.10.1949 do 30.4.1967 byl ředitelem Doc. MUDr. František Mydlil, * 29.11.1913, Vrbno u Mělníka, + 6.5.1967, Žamberk.
Sám se zúčastňoval operací. V roce 1953 provedl v léčebně dr. Procházka první resekci plic a zákroky se začínají doplňovat podáváním nových léků. Ty se začínají podávat i samostatně a později v kombinacích, neboť monoterapie přinášela velice brzo vznik rezistence mykobakterií na léky. V této době je v léčebně maximální počet lůžek v historii: 337.
V roce 1950 jsou v Albertinu již běžným vyšetřením bronchoskopie, spirometrie, bakteriologie, rentgenologie aj. Rozvíjí se úzká spolupráce s prof.dr.Fingerlandem z Patologicko-anatomického ústavu v Hradci Králové, který získává od našich operovaných nemocných a zemřelých bohatý studijní materiál. Poslední chirurgický zákrok byl proveden v roce 1964 a od této chvíle jsou u nás pacienti léčeni pouze konzervativně antituberkulotiky. Pokud je nutná operace (a to většinou již pro jiné nemoci než je tuberkulóza), spolupracujeme úzce s Kardiochirurgickou klinikou v Hradci Králové. Celkem bylo v léčebně provedeno 4425 operací. Později do Žamberka pravidelně dojíždí na konzilia prof.dr.Šváb, který se stará o urologickou tuberkulózu a prof.dr.Vácha jako konziliář pro gynekologickou tuberkulózu.
V 60. letech se pak díky lékům, které výrazně zkrátily délku léčby tuberkulózy, mění postupně i skladba pacientů. K léčbě přicházejí nemocní s dalšími chorobami plic, průdušek, pohrudnice a mezihrudí ( nespecifické záněty, nádory, astma) a pacienti s různými dalšími přidruženými chorobami.
V letech od 1.5.1967 do 31.3.1980 byl ředitelem MUDr. Květoslav Fiala, * 25.3.1920, Česká Třebová, + 30.7.1990, Česká Třebová.
V roce 1975 se zkrácením doby léčby tuberkulózy uvolnila lůžková kapacita a tak léčebna začala pečovat o nemocné na 70 lůžkách Léčebny dlouhodobě nemocných. Část lůžek plicního oddělení byla vyčleněna jako detašované akutní nemocniční oddělení TRN (tuberkulózy a respiračních nemocí) při nemocnici v Ústí n/O.
V letech od 1.4.1980 do 30.6.1990 byl ředitelem MUDr. Jiří Kroulík, * 24.10.1928, Choceň.
Nový ředitel navázal na předchozí péči o nemocné se všemi plicními chorobami. Neopomíjí se nadále péče o tuberkulózní nemocné, kterých je však oproti jiným nemocem stále méně.
V letech od 1.7.1990 - dosud je ředitelem MUDr. Jiří Jireš, * 15.3.1950, Ústí nad Orlicí.
V roce 1993 bylo reprofilizováno 36 plicních lůžek v Albertově vile na akutní psychiatrické oddělení.
[editovat] Budova OLÚ Albertinum
[editovat] Albertova vila
25. září 1900 večer hrál profesor dr. Eduard Albert karty se svými přáteli ve své vile v Žamberku. Ráno ho našli mrtvého. Šlo zřejmě o cévní mozkovou příhodu. Jeho vilu společně s pozemky dědici prodali.
29.května 1905 byla v Žamberku zakoupena Spolkem veškerá pozůstalost po prof.dr.Albertovi (několik budov a rozsáhlý park se vzácnými dřevinami. Okamžitě tak bylo schopno provozu první Sanatorium pro nemocné skrofulosou a tuberkulózou v českých zemích nazvané na památku pana profesora „Albertinum“. Vila pojala až šedesát pacientů, kuchyň s jídelnou, později i rentgen a laboratoř. V průběhu několika let zde bylo vystavěno sanatorium.
[editovat] Výstavba Albertina
V roce 1912 s nástupem dr. Rudolfa Lukese do funkce ředitele došlo v léčebně k mohutnému stavebnímu rozmachu.
Ve 20. a 30. letech byly postupně přistavěny zděné léčebné pavilony, prádelna, kuchyně, vodoléčba a další hospodářské budovy a byly zřízeny tzv. lehárny.
[editovat] Současný stav OLÚ Albertina
Základem současného stavu léčebny je to, co vybudoval dr. Lukes do r. 1934. Odborný léčebný ústav Albertinum v Žamberku má plicní oddělení (106 lůžek), psychiatrické oddělení (36 lůžek), léčebnu dlouhodobě nemocných (70 lůžek), ambulance: plicní s kalmetizací, alergologickou, psychiatrickou, praktického lékaře a laboratoře: mikrobiologickou (včetně mykobakteriologické a parazitologické), biochemickou, hematologickou a cytologickou, RTG funkční laboratoř, fyzioterapii, ergoterapii a technickohospodářské zázemí.
[editovat] Kontakty
Adresa: 564 01 Za Kopečkem 353, Žamberk
tel. 465 612 111 (ústř.), 465 677 *** (klapka), 724 145 060 (GSM ústř.) fax 465 612 110
e-mail: albertinum@albertinum-olu.cz