Středisko řízení kosmických letů
Středisko řízení kosmických letů nebo taky Středisko řízení vesmírných letů, zkráceně řídicí středisko,[1] je centrála, která řídí kosmické lety. Hlavním úkolem střediska je řízení vesmírných letů. Personál řídící letový provoz a jiný podpůrný personál dohlíží na všechny aspekty pomocí telemetrie.
Nejvýznamnějšími středisky řízení vesmírných letů jsou Johnsonovo vesmírné středisko amerického Národního úřadu pro letectvo a vesmír (NASA), Středisko řízení letů Roskosmosu ruské Federální kosmické agentury (FKA) a Evropské středisko kosmických operací Evropské kosmické agentury (ESA).
Spojené státy americké
[editovat | editovat zdroj]V Spojených státech se středisko řízení pro pilotované vesmírné lety nazývá Mission Control Center. Pro nepilotované družice existuje organizace nazývaná Jet Propulsion Laboratory s vlastním střediskem řízení. Jako „mission control center“ se obvykle do angličtiny překládají všechna střediska řízení vesmírných letů na světě.
Johnsonovo vesmírné středisko (JSC, Johnson Space Center) v Houstonu, Texasu, USA je hlavní středisko řízení pilotovaných letů Spojených států amerických. Je zde středisko řízení letů a také středisko výcviku astronautů (v USA se místo kosmonaut používá pojem astronaut).
Rusko
[editovat | editovat zdroj]
Většinu (přes 70%) družic řídí „Hlavní zkušební středisko zkoušek a správy kosmických prostředků G. S. Titova“ v Krasnoznamensku u Moskvy. Středisko je složkou Kosmických vojsk Ruska.[2]
Středisko řízení letů (CUP) v Koroljovu u Moskvy je součásti Centrálního vědeckovýzkumného institutu strojírenství (CNIImaš), který sám je podřízen Roskosmosu. Soustředěno je na řízení pilotovaných kosmických letů, tedy letů lodí Sojuz a ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice. Taktéž řídí několik družic.
V 90. letech 20. století si několik společností a ústavů zřídilo vlastní střediska řízení letů pro své družice. Vedly je jak obavy z případného konfliktu zájmů ministerstva obrany a jejich vlastních, tak vysoká cena služeb požadovaná vojáky. Vlastní středisko řízení letů si zřídila NPO Lavočkina (družice Interbol a Spektr), Vědeckovýzkumný institut přesných přístrojů (družice Gonec), akciové společnosti Persej (spojové družice Express a Gals), Gazkom (družice Jamal) a HTB (družice Bonum 1), ruská centrální banka (systém Bankéř – nicméně družice Kupon je nefunkční).[2]
V zájmu koordinace jednotlivých středisek byl od roku 1999 vytvořen „Jediný státní pozemní automatizovaný systém řízení kosmických objektů“ (Единый государственный наземный автоматизированный комплекс управления).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stredisko riadenia vesmírnych letov na slovenské Wikipedii.
- ↑ Konkrétní dotaz: Je správně řídicí, nebo řídící středisko (pro lety do kosmu)?. dotazy.ujc.cas.cz [online]. Ústav pro jazyk český [cit. 2023-07-06]. Klíčové slovo: řídicí; Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008). Dostupné online.
- ↑ a b Существующая структура наземных комплексов и средств управления К А [online]. claw.ru [cit. 2009-06-12]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu středisko řízení vesmírných letů na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Johnsonova kosmického střediska anglicky
- Oficiální stránky Střediska řízení letů v Koroljovu Archivováno 16. 7. 2011 na Wayback Machine. rusky
