Železniční trať Beroun - Plzeň - Cheb
Železniční trať Beroun – Plzeň – Cheb (v jízdním řádu pro cestující trať č. 170) je hlavní tratí celostátního i mezinárodního významu. Spojuje západní Čechy s Prahou a je významnou železniční spojnicí Česka a západní Evropy. Dnes je součástí III. železničního koridoru, který protíná republiku ve východo-západním směru (z Mostů u Jablunkova do Chebu). Na celé trati byla v minulosti provedena elektrifikace. Z celkové délky 177 km je 104 km tratě vedeno dvoukolejně (úseky Beroun - Pňovany a Lipová u Chebu - Cheb), 73 km jednokolejně (úsek Pňovany - Lipová u Chebu). Trať v současnosti prochází důkladnou rekonstrukcí.Rekonstrukcí projdou úseky Beroun - Rokycany a Plzeň Jižní Předměstí - Cheb. Rekonstrukce úseku Plzeň - Cheb bude dokončena v dubnu 2011.
Obsah |
[editovat] Historie trati
Na traťovém úseku Praha (Západní nádraží, nyní Praha-Smíchov) - Plzeň byl slavnostně zahájen provoz 14. července 1862. Plzeň - Cheb byl otevřen 28. ledna 1872. V době dokončení patřil úsek z Prahy do Plzně pod Českou západní dráhu, která dále pokračovala po dnešní trati 180 do Furth im Waldu. Trať z Plzně do Chebu byla stavěna jako část železniční tratě Vídeň - České Budějovice - Cheb (Dráha císaře Františka Josefa). V roce 1884 byla celá dráha zestátněna. Ve 30 letech 20. století byly zdvojkolěny úseky mezi Berounem a Plzní a v 60. letech pak úseky Plzeň Jižní Předměstí - Kozolupy a úsek Lipová u Chebu - Cheb a ve stanicích bylo rozšiřováno kolejiště. V letech 1964-1967 bylo na traťovém úseku Plzeň Jižní Předměstí - Cheb namontováno a 6. 7. 1967 zprovozněno tehdy nejmodernější zabezpečovací zařízení (typ SSSR) v tehdejším ČSSR, všechny stanice z Plzně do Chebu byly řízeny dálkově,(další podobné zařízení se uvedlo do provozu např. v roce 1989 na trase Praha Holešovice - Kralupy nad Vltavou) kromě stanic Plzeň Jižní Předměstí, Plzeň-Křimice, Kozolupy a Mariánské Lázně - tyto stanice se přepojily na dálkové ovládání až v roce 2002, kromě Plzně Jižního Předměstí, které je od roku 1997 řízeno dálkově ze stavědla 5 Radbůza, které je umístěno na chebském zhlaví stanice Plzeň hlavní nádraží. 8. listopadu 1967 byl elektrizován úsek Plzeň - Cheb střídavým proudem s napětím 25 kV / 50 Hz. Mezi Berounem a Plzní byl byl elektrický provoz zahájen 5. června 1987. Na širé trati mezi stanicemi Beroun a Zdice tak vznikl styk železničních napájecích soustav 3 kV DC (na berounské straně) a 25 kV / 50 Hz (na plzeňské straně). V žst. Zdice a v zastávce Mýto byly nově vybudovány napájecí stanice pro napájení troleje, dále v daném úseku bylo nově zprovozněno nové zabezpečovací zařízení typu AŽD 71 s číslicovou volbou, které je od roku 2010 na úseku Zdice - Rokycany nahrazováno novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 s JOP, a ve stanicích byly nainstalovány nové osvětlovací věže pro osvětlení kolejiště.
[editovat] Popis trati
- Související informace naleznete v článku Železniční trať Praha - Beroun.
Údaje za názvy stanic v závorkách, psané kurzívou značí nadmořskou výšku příslušné stanice.
Popis trati můžeme začít na pražském hlavním nádraží, jelikož trať označovaná číslem 171 na trať 170 plynule navazuje. Trať začíná na pražském hlavním nádraží (210 m). Po projetí vinohradských železničních tunelů pokračuje Nuslemi, pod Vyšehradem a po železničním mostě překračuje Vltavu. Po mostě přejíždí na Smíchov (200 m). Podél Strakonické ulice vede do Velké Chuchle, v Radotíně se přibližuje k řece Berounce a opouští území hlavního města. Prochází hustě zastavěným údolím Berounky - zástavbou měst Černošice, Dobřichovice a Řevnice (210 m).
Souvislou zástavbu trať opouští až za obcí Srbsko a údolím Berounky pod tetínskou skálou vchází zanedlouho do Berouna (225 m). Tam se odklání od toku řeky Berounky a pokračuje průmyslovou zástavbou okolo cementáren a železáren Králův Dvůr do Zdic (260 m), přičemž v úseku Beroun - Zdice sleduje přibližně tok říčky Litavky. Za Zdicemi trať projíždí malebnou podbrdskou krajinou, prochází městem Hořovice (360 m). Mezi zastávkami Cerhovice a Zbiroh (445 m) opouští železnice území okresu Beroun a vůbec celé střední Čechy, a vstupuje do západních Čech, okres Rokycany.
Mezi Zbirohem a Mýtem trať míjí četné rybníky, v této oblasti leží nejvýše položená stanice na úseku Praha-Plzeň - Kařízek (460 m). Za stanicí Holoubkov prochází železnice hlubokým lesem. Poté klesá do rokycanské kotliny s okresním městem Rokycany (370 m), podjíždí dálnici D5 a u obce Ejpovice se stáčí prudkým obloukem doprava. V této oblasti opustí trať okres Rokycany a vstupuje do okresu Plzeň-město. Za obcí Chrást opět prochází hlubokým lesem, za kterým se opět stočí k Berounce, obchází kopec Chlum a překračuje hranice města Plzeň. Prochází sídlištěm Doubravka, mostem překračuje řeku Úslavu a vchází na východní zhlaví žst. Plzeň hlavní nádraží. (325 m)
Bezprostředně po opuštění žst. Plzeň hlavní nádraží překračuje trať železničním mostem řeku Radbuzu. Za železniční stanicí Plzeň Jižní předměstí prochází areálem podniku Škoda a za sídlištěm Skvrňany opouští souvislou zástavbu Plzně. Následuje úsek obcemi podél mělké kotliny Mže v okrese Plzeň-sever. U Plešnice začíná rekreační oblast vodní nádrže Hracholusky s rozsáhlými lesními porosty. U Sulislavi trať vstupuje do okresu Tachov a členitým terénem nad řekou Mží vchází do žst. Stříbro. (395 m) Následuje složitý úsek trati hlubokým a malebným údolím Mže, který získává nejvyšší půvab za Svojšínem. Složitý terén plný mostků a tunelů trať opustí až u obce Brod nad Tichou, kde vstupuje do Tachovské brázdy. Prochází městem Planá (490 m), obcí Chodová Planá a okolo rybníku Regent vjíždí do Karlovarského kraje, okres Cheb. Následuje světoznámé lázeňské město Mariánské Lázně. (565 m) Železnice stoupá pod svahy Slavkovského lesa do Lázní Kynžvart, které jsou nejvýše položenou stanicí na celé trati (605 m). Pokračuje přes Lipovou u Chebu, za níž se opět mění ráz okolní krajiny. Trať vstoupí do rovinaté Chebské pánve, překračuje mostem vodní nádrž Jesenice na řece Odravě a po 220 km končí v rozsáhlé žst. Cheb (460 m).
[editovat] Budoucnost tratě
Od roku 2006 probíhala kompletní rekonstrukce tratě s rozsáhlými nepřetržitými výlukami. Již je dokončena optimalizace traťových úseků Plzeň Jižní Předměstí - Stříbro (dokončeno v roce 2008), Stříbro - Svojšín (dokončeno prosinec 2010), Pavlovice - Planá u Mar. Lázní - Mariánské Lázně - Lipová u Chebu - Cheb. Optimalizace posledního úseku Svojšín-Pavlovice byla zahájena 31. července 2010 a dokončena 30. dubna 2011. Od 1. května je tedy celý úsek Plzeň - Cheb průjezdný.
Plánuje se změna trasování trati mezi Ejpovicemi a Plzní (odstranění zbytečné zajížďky do Chrástu u Plzně a přeložka přestupní stanice tratě 176) a výstavba nových zastávek (např. Lety). Vzhledem k nedostatku finančních prostředků ve fondu dopravní infrastruktury byla tato změna trasování a příprava stavby přeložky mezi Ejpovicemi a Plzní prozatím zastavena.[zdroj?] V červnu 2007 byla zprovozněna zastávka Plzeň-Zadní Skvrňany a zrušena stanice Plešnice - dnes pouze zastávka na širé trati. Dále byla prodloužen dvoukolejný úsek Plzeň - Kozolupy až do Pňovan (tedy o 12 km) a byly prodlouženy traťové koleje v Lipové u Chebu. Úsek Pňovany - Lipová u Chebu zůstal jednokolejný z důvodu hustého sledu železničních stanic a nedostatku místa pro druhou traťovou kolej. Staré zabezpečovací zařízení typu SSSR (které bylo zprovozněno 6.7.1967 a svoji činnost postupně ukončovalo od roku 2006; na posledním úseku Svojšín - Pavlovice ukončilo svoji činnost 2.8.2010) bylo zcela nahrazeno novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 s JOP. Celá trať je dálkově řízena z Ústředního stavědla Plzeň, které je umístěno v Purkyňově ulici. Trať je rozdělena na dva okruhy a každý okruh řídí jeden dispečer. První ovládací okruh dispečera 1 je úsek Plzeň jižní Předměstí - Ošelín, druhý ovládací okruh dispečera 2 je úsek Pavlovice - Cheb, v traťovém úseku Ošelín - Pavlovice si oba dispečeři navzájem vlaky předávají. Montáž a zprovoznění nového zabezpečovacího zařízení s sebou přinesla i zrušení veškerého obsluhujícího personálu ve všech stanicích na trase, kromě žst. Stříbro, Planá u Mar. Lázní a Mariánských Lázní, kde i nadále budou sloužit pohotovostní výpravčí a v případě poruchy v ostatních stanicích tam budou vysláni a budou tuto stanici ovládat nouzově do odstranění poruchy (během odstraňování poruchy bude dotčená stanice vyřazena z dálkového ovládání a bude přepojena na místní nouzové ovládání). Po dokončení rekonstrukce se předpokládá na trať návrat vlaků vyšší kvality (v návrhu GVD 2011/2012 se uvažuje o soupravě Pendolino jednou týdně).
V roce 2005 vláda schválila výstavbu vysokorychlostní trati, která má mezi Prahou a Berounem vést 25 km dlouhým tunelem v navazujícím úseku Praha - Beroun. Výstavba a zprovoznění této přeložky v roce 2021 jak bylo naplánováno se neuskuteční. Z důvodu nedostatku finančních prostředků ve fondu dopravní infrastruktury a seškrtání rozpočtu SŽDC ministrem dopravy bude pravděpodobně pouze optimalizována trať v původní stopě Beroun - Řevnice - Praha. Úsek mezi stanicemi Zdice - Zbiroh - Rokycany, který je od roku 2009 ve výstavbě, bude dokončen, ale stavba bude zpomalena. Zatím dokončené úseky: Beroun Popovice - Zdice. Výstavba nové přeložky mezi Ejpovicemi a Plzní a příprava optimalizace samotného železničního uzlu Plzeň je prozatím dále odložena na neurčito, z důvodu snížení finančních nákladů se zvažuje i optimalizace v původní trase Rokycany - Chrást - Plzeň.[zdroj?]
[editovat] Provoz na trati
Osobní železniční dopravu na trati zajišťují v současnosti (jízdní řád 2010/2011) vlaky kategorie R a Os. Mezi Prahou a Plzní jezdí 19 párů rychlíků, z toho 4 mezinárodní, jež pokračují z Plzně dva páry rychlíků do Mnichova dva páry do Norimberku, další do Klatov a Železné Rudy, 9 dalších pokračuje až do Chebu. Přes den jezdí rychlíky v úseku Praha - Plzeň v hodinovém taktu. V úseku Beroun - Zdice jezdí v dvouhodinovém taktu rychlíky Praha - Zdice - České Budějovice a osobní vlaky Beroun - Zdice - Protivín
Mezi Berounem a Plzní jsou v provozu osobní vlaky sestavené z dvousystémových elektrických lokomotiv a osobních vozů. Interval vlaků je 60 minut ráno a odpoledne v pracovní dny, o víkendech a dopoledne pak 2 hodiny. Mezi Plzní a Chebem je provoz osobních vlaků kvůli relativně nízké hustotě zalidnění přilehlých oblastí nižší. Interval je 1 - 2 hodiny s dopoledním vynecháním mezi 10. a 12. hodinou, po 20. hodině již jede jen jeden pár vlaků. Rychlíkové spoje jezdí v pravidelných odstupech dvou hodin. Navíc je v úseku Blovice (trať 190) - Kozolupy přes Plzeň nově zavedena tzv. Plzeňská linka, jezdící v pracovních dnech jednou za 1 - 2 hodiny.
[editovat] Literatura
- HEROLD, Eduard. Průvodce po české západní dráze : Příruční kniha na cesty : S devíti obrazy. Praha : Schreyer a Fuchs, 1863. Dostupné online.
- FRÁNA, Antonín. Z Prahy do Plzně. Praha : Kapr a Kotek, 1890. Průvodce z 90. let 19. stol. přibližuje přitažlivá a z historického hlediska zajímavá místa české krajiny na cestě podél železniční trati České západní dráhy z Prahy do Plzně.. Dostupné online.