Československé mlýny
Československé mlýny byl ústřední orgán, který měl formu národního podniku.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Dne 9. listopadu 1948 byla v deníku Rudé právo zveřejněna informace, že v Československu bylo 16 základních hospodářských oborů, které dostaly v rámci Dvouletého hospodářského plánu úkoly pro období let 1947 a 1948.[1] Počet oborů se postupně zvýšil na 25 jednotek. V čele každého oboru stál Ústřední orgán, který měl funkci direktivní, ale také ekonomickou, protože se spolupodílel na finančních operacích podřízených národních podniků.
Ústřední orgány byly podřízeny jednotlivým ministerstvům.[2]
Ústřední orgán Československé mlýny[editovat | editovat zdroj]
Ústřední orgán pro průmysl mlynářský Československé mlýny národní podnik Praha II., Jungmannovo náměstí 10:[3]
V Čechách, na Moravě a ve Slezsku[editovat | editovat zdroj]
- ODKOLEK, n. p., Praha-Vysočany
- STŘEDOČESKÉ MLÝNY, n. p., Praha VII
- STŘEDOČESKÉ MLÝNY, n. p., Litoměřice
- VÝCHODOČESKÉ MLÝNY, n. p., Hradec Králové
- ZÁPADODOČESKÉ MLÝNY, n. p., Louny
- STŘEDOMORAVSKÉ MLÝNY, n. p., Brno
- STŘEDOMORAVSKÉ MLÝNY, n. p., Olomouc
- SLEZSKÉ MLÝNY, n. p., Krnov
Na Slovensku[editovat | editovat zdroj]
SLOVENSKÉ MLYNY, oblastný orgán pre priemysel mlynársky na Slovensku, národný podnik
- ZÁPADODOSLOVENSKÉ MLYNY, n. p., Senec
- STREDOSLOVENSKÉ MLYNY, n. p., Levice
- VÝCHODOSLOVENSKÉ MLYNY, n. p., , Košice
Organizační schéma[editovat | editovat zdroj]
Ze seznamu (schématu) je patrné, že v českých zemích byla organizace třístupňová:
ministerstvo → ústřední orgán (národní podnik) → konkrétní národní podnik
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ DOLEJŠÍ, Vojtěch. Kovoprůmysl ve dvouletém plánu. Rudé právo. 1948-11-9, roč. 28, čís. 261, s. 4. Dostupné online.
- ↑ HAMAN, Vojtěch. Právní úprava postavení národních podniků (1945 až 1969). , 2016 [cit. 2023-12-29]. . Masarykova univerzita, Právnická fakulta. . Dostupné online.
- ↑ , 1946. Ústřední svaz československého průmyslu v roce 1946. Praha: [s.n.]. 204 s. S. 180.