Metoda sněhové koule: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přesunuto do kategorie Sociologie pomocí Cat-a-lot
Podstatné rozšíření článku. K nově přidanému textu uvedeno několik nových zdrojů. Zpracováno v rámci JSB998 na FSV UK. Spoluautoři: A. Holatová, B. Benediktová
značky: první editace editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
Způsob výběru respondentů nebo informátorů nazývaný '''metoda sněhové koule''', někdy též označovaný jako '''řetězový''' nebo '''referenční výběr''', je typ nepravděpodobnostního výběru, při kterém nemají všechny jednotky či skupiny jednotek (podsoubory) stejnou šanci být vybrány do výběrového souboru (vzorku).
Způsob výběru respondentů nebo informátorů nazývaný '''metoda sněhové koule''', někdy též označovaný jako '''řetězový''' nebo '''referenční výběr''', je typ nepravděpodobnostního výběru, při kterém nemají všechny jednotky či skupiny jednotek (podsoubory) stejnou šanci být vybrány do výběrového souboru (vzorku). Jak se vzorek hromadí, shromažďuje se dostatek dat, která jsou užitečná pro výzkum. Vzorová skupina tedy roste jako valící se sněhová koule. Vzhledem k tomu, že členové vzorku nejsou vybíráni z výběrového souboru, podléhají vzorky sněhové koule mnoha zkreslením. Například lidé, kteří mají mnoho přátel, budou s větší pravděpodobností zahrnuti do vzorku. Když se používají sociální sítě, jedná se o vzorkování virtuální sněhové koule.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Baltar
| jméno = Fabiola
| příjmení2 = Brunet
| jméno2 = Ignasi
| titul = Social research 2.0: virtual snowball sampling method using Facebook
| periodikum = Internet Research
| datum vydání = 2012-01-27
| ročník = 22
| číslo = 1
| strany = 57–74
| issn = 1066-2243
| doi = 10.1108/10662241211199960
| jazyk = en
| url = https://www.emerald.com/insight/content/doi/10.1108/10662241211199960/full/html
| datum přístupu = 2022-12-04
}}</ref>

Dříve se mělo za to, že je nemožné provádět objektivní odhady ze vzorků sněhové koule, ale ukázalo se, že variace vzorkování '''řízená respondenty'''<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Heckathorn
| jméno = Douglas D.
| titul = Respondent-Driven Sampling: A New Approach to the Study of Hidden Populations
| periodikum = Social Problems
| datum vydání = 1997-05
| ročník = 44
| číslo = 2
| strany = 174–199
| issn = 0037-7791
| doi = 10.1525/sp.1997.44.2.03x0221m
| jazyk = en
| url = http://www.jstor.org/stable/3096941
| datum přístupu = 2022-12-04
}}</ref> umožňuje výzkumníkům provádět asymptoticky nestranné odhady ze vzorků sněhové koule za určitých podmínek. Vzorkování sněhové koule a vzorkování řízené respondenty také umožňuje výzkumníkům provádět odhady o sociální síti spojující skrytou populaci.


Tato metoda je vhodná pro výzkum obtížně dostupných či utajovaných populací, pro které neexistují seznamy ani jiná spolehlivá opora výběru (např. bezdomovci, drogově závislí, nelegální imigranti, ale i lidoví léčitelé apod.)
Tato metoda je vhodná pro výzkum obtížně dostupných či utajovaných populací, pro které neexistují seznamy ani jiná spolehlivá opora výběru (např. bezdomovci, drogově závislí, nelegální imigranti, ale i lidoví léčitelé apod.)
Řádek 11: Řádek 43:


== Postup ==
== Postup ==
# Určete cílovou skupinu zkoumaní (může se v průběhu změnit).
# Obrátíme se na zárodečný soubor jednotek (jednotlivci, organizace).
# Oslovte zúčastněné strany a požádejte je o kontakty na potencionální respondenty.
# Požádáme o kontakty na jiné jednotky odpovídající našim požadavkům (počet kol je závislý na velikosti zárodečné skupiny).
# Získané kontakty prověřte a požádejte je o účast.
# Výběr ukončíme, jestliže se opakují nově nabízená jména či adresy.
# Pokračujte v získávání kontaktů pomocí metody sněhové koule, abyste v případě potřeby získali více zúčastněných stran.
# Zajistíte tak rozmanitost získaných odpovědí rozšířením profilu osob zapojených do výzkumu.


== Kdy ji použít ==
== Kdy ji použít ==

=== Požadavek ===
U každého účastníka výzkumu musí existovat vysoká pravděpodobnost, že zná další osobu, která je způsobilá pro výzkum.<ref name=":1">{{Citace monografie
| titul = The Sage encyclopedia of qualitative research methods
| url = https://www.worldcat.org/oclc/185031301
| vydavatel = Sage Publications
| místo = Los Angeles, Calif.
| počet stran = 2 volumes
| isbn = 978-1-4129-4163-1
| isbn2 = 1-4129-4163-6
| oclc = 185031301
}}</ref>

=== Uplatnitelné situace ===
Tato metoda výběrového šetření se používá při nepravděpodobnostním (nenáhodném) výběru z málo početných skupin, skupin speciálních, těžko přístupných, pro které se špatně sestavují pravděpodobnostní výběry a „pro něž neexistují seznamy“<ref>JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Dot. Praha: Karolinum, 1993. {{ISBN|80-706-6662-5}}.</ref>, a nemáme-li k jedincům, kteří jsou potenciálním předmětem zkoumání, přístup.
Tato metoda výběrového šetření se používá při nepravděpodobnostním (nenáhodném) výběru z málo početných skupin, skupin speciálních, těžko přístupných, pro které se špatně sestavují pravděpodobnostní výběry a „pro něž neexistují seznamy“<ref>JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Dot. Praha: Karolinum, 1993. {{ISBN|80-706-6662-5}}.</ref>, a nemáme-li k jedincům, kteří jsou potenciálním předmětem zkoumání, přístup.

Vzorkování sněhové koule je vhodné použít, když jsou příslušníci populace v obtížně lokalizovatelných skupinách úzce propojeni.<ref name=":1" />


Konkrétně se tato metoda provádí při [[kvalitativní výzkum|kvalitativních studiích]] drogové problematiky, jakož i v dalších oblastech, kde je předpoklad, že jedinec pomůže v nalezení dalšího jedince.
Konkrétně se tato metoda provádí při [[kvalitativní výzkum|kvalitativních studiích]] drogové problematiky, jakož i v dalších oblastech, kde je předpoklad, že jedinec pomůže v nalezení dalšího jedince.

=== Kde metodu aplikovat ===

==== Konfliktní prostředí ====
Bylo zjištěno, že provádění výzkumu v konfliktním prostředí je náročné kvůli nedůvěře respondenta k výzkumníkovi. O konfliktní prostředí se jedná tehdy, když si lidé nebo skupiny myslí, že jejich potřeby a cíl jsou v rozporu s cíli a potřebami ostatních, což způsobuje nedůvěru a podezíravost. Namísto marginalizace určité skupiny je do jisté míry marginalizována celá společnost, což vede ke zvýšené obtížnosti získat respondenty pro výzkum. Vzorkování sněhové koule se ukázalo jako druhá nejlepší metoda při provádění výzkumu v konfliktních prostředích. Vzorkování sněhové koule umožňuje tazatelům přiblížit se k marginalizované populaci na kognitivní a emocionální úrovni a zapojit je do studie. Vzorkování sněhové koule řeší nedostatek důvěry, který vzniká kvůli nejistotě ohledně budoucnosti prostřednictvím metodologie trace-linking.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Cohen
| jméno = Nissim
| příjmení2 = Arieli
| jméno2 = Tamar
| titul = Field research in conflict environments: Methodological challenges and snowball sampling
| periodikum = Journal of Peace Research
| datum vydání = 2011-07
| ročník = 48
| číslo = 4
| strany = 423–435
| issn = 0022-3433
| doi = 10.1177/0022343311405698
| jazyk = en
| url = http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0022343311405698
| datum přístupu = 2022-12-04
}}</ref>

==== Sběr odborných informací ====
Vzorkování sněhové koule lze použít i k identifikaci odborníků v určité oblasti, jako je například medicína, a skrze ně získat odborné znalosti.

==== Výzkum veřejného zdraví u marginalizované a stigmatizované populace ====
Vzorkování sněhové koule lze použít k náboru účastníků výzkumu v oblasti medicíny, ​​výrobních procesů nebo metody vztahů se zákazníky, a shromáždit odborné a cenné znalosti. Příklady zahrnují užívání nelegálních látek, shromažďování nelegálních materiálů (např. slonovina, nelicencované zbraně) nebo stigmatizované praktiky (např. podpora anorexie, sexuální fetiš). Vyloučení z většinové společnosti nebo strach z odhalení či zahanbení ztěžuje kontaktování účastníků běžným způsobem.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Marshall
| jméno = Brandon DL
| příjmení2 = Kerr
| jméno2 = Thomas
| příjmení3 = Livingstone
| jméno3 = Chris
| titul = High prevalence of HIV infection among homeless and street-involved Aboriginal youth in a Canadian setting
| periodikum = Harm Reduction Journal
| datum vydání = 2008-12
| ročník = 5
| číslo = 1
| strany = 35
| issn = 1477-7517
| pmid = 19019253
| doi = 10.1186/1477-7517-5-35
| jazyk = en
| url = https://harmreductionjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/1477-7517-5-35
| datum přístupu = 2022-12-04
}}</ref>


== Výhody a nevýhody metody ==
== Výhody a nevýhody metody ==
Mezi největší výhody metody sněhové koule patří možnost odhalit skryté společnosti lidí, které nejsou v žádném konkrétním souboru evidovány. Také pomocí ní můžeme snadněji a levněji získat rozsáhlý výběrový soubor, snadněji zajistit anonymitu procedur, získat kvalitativní informace ohledně sociálních sítí i jednotlivců bez náročného plánování, apod.<ref>Explorable: Snowball sampling. Dostupné z: http://explorable.com/snowball-sampling.html {{Wayback|url=http://explorable.com/snowball-sampling.html |date=20130116050606 }}</ref>


=== Výhody ===
Mezi největší nevýhody patří např. náročnost pro terénní pracovníky, problémy s reprezentativitou aj.
Mezi největší výhody metody sněhové koule patří možnost odhalit skryté společnosti lidí, které nejsou v žádném konkrétním souboru evidovány. Jelikož se subjekty používají k lokalizaci skryté populace, výzkumník investuje méně peněz a času do vzorkování. Metoda odběru sněhové koule nevyžaduje složité plánování a ve srovnání s jinými metodami odběru vzorků je potřebný personál podstatně menší.<ref>Explorable: Snowball sampling. Dostupné z: http://explorable.com/snowball-sampling.html {{Wayback|url=http://explorable.com/snowball-sampling.html|date=20130116050606}}</ref>

=== Nevýhody ===
Mezi největší nevýhody patří např. náročnost pro terénní pracovníky, problémy s reprezentativitou.


Je-li vybrán zavádějící prvotní výběrový soubor, který v dalších vlnách nevede k požadovanému rozšířenému výběru, může dojít ke '''zkreslení'''. Příčinou může být například snaha neodhalovat své blízké (jedná-li se např. o konzumenty drog). Zkreslení se lze vyhnout výběrem různorodého prvotního vzorku, který je načerpán z pestré škály prvotních zdrojů.<ref>U.S. Geological Survey: Snowball sampling. Dostupné z: http://www.fort.usgs.gov/landsatsurvey/SnowballSampling.asp {{Wayback|url=http://www.fort.usgs.gov/landsatsurvey/SnowballSampling.asp |date=20140202155950 }}</ref>
Je-li vybrán zavádějící prvotní výběrový soubor, který v dalších vlnách nevede k požadovanému rozšířenému výběru, může dojít ke '''zkreslení'''. Příčinou může být například snaha neodhalovat své blízké (jedná-li se např. o konzumenty drog). Zkreslení se lze vyhnout výběrem různorodého prvotního vzorku, který je načerpán z pestré škály prvotních zdrojů.<ref>U.S. Geological Survey: Snowball sampling. Dostupné z: http://www.fort.usgs.gov/landsatsurvey/SnowballSampling.asp {{Wayback|url=http://www.fort.usgs.gov/landsatsurvey/SnowballSampling.asp |date=20140202155950 }}</ref>

=== Kompenzace nevýhod ===
Nejlepší obranou proti slabým stránkám je začít se sadou počátečních informátorů, kteří jsou co nejrozmanitější.<ref name=":1" /> Snahy o zlepšení hlavní nevýhody vzorkování sněhové koule vyústily v metodu vzorkování řízeného respondenty (RDS). RDS rozšiřuje referenční metodu vážením vzorku za účelem kompenzace počátečního nenáhodného výběru, což může vést ke snížení chyb vyskytujících se při výběru vzorků metodou doporučení.<ref name=":0" />


== Teoretická nasycenost ==
== Teoretická nasycenost ==

Verze z 4. 12. 2022, 23:15

Způsob výběru respondentů nebo informátorů nazývaný metoda sněhové koule, někdy též označovaný jako řetězový nebo referenční výběr, je typ nepravděpodobnostního výběru, při kterém nemají všechny jednotky či skupiny jednotek (podsoubory) stejnou šanci být vybrány do výběrového souboru (vzorku). Jak se vzorek hromadí, shromažďuje se dostatek dat, která jsou užitečná pro výzkum. Vzorová skupina tedy roste jako valící se sněhová koule. Vzhledem k tomu, že členové vzorku nejsou vybíráni z výběrového souboru, podléhají vzorky sněhové koule mnoha zkreslením. Například lidé, kteří mají mnoho přátel, budou s větší pravděpodobností zahrnuti do vzorku. Když se používají sociální sítě, jedná se o vzorkování virtuální sněhové koule.[1]

Dříve se mělo za to, že je nemožné provádět objektivní odhady ze vzorků sněhové koule, ale ukázalo se, že variace vzorkování řízená respondenty[2] umožňuje výzkumníkům provádět asymptoticky nestranné odhady ze vzorků sněhové koule za určitých podmínek. Vzorkování sněhové koule a vzorkování řízené respondenty také umožňuje výzkumníkům provádět odhady o sociální síti spojující skrytou populaci.

Tato metoda je vhodná pro výzkum obtížně dostupných či utajovaných populací, pro které neexistují seznamy ani jiná spolehlivá opora výběru (např. bezdomovci, drogově závislí, nelegální imigranti, ale i lidoví léčitelé apod.)

Charakteristika metody

Metoda sněhové koule je určena k získávání nových kontaktů na základě procesu postupného nominování osobami, které již ve výběrovém souboru jsou.

Proces výběru začíná u jednotlivců, u nichž se ví, že splňují daná kritéria. Následně jsou při interview požádáni, aby nominovali další osoby, které daná kritéria splňují, a aby výzkumníkům s těmito osobami umožnili kontakt. I s nimi je posléze provedeno interview a celý proces se opakuje. Výběrový soubor se tak rozrůstá prostřednictvím napojení se na sociální kontakty. Respondenti či informátoři jsou tedy na sebe průběžně „nabalováni“ – odtud metafora sněhové koule.

Cílem je obvykle rychlé a snadné rozšíření nevyhovujícího počátečního výběrového souboru[3].

Postup

  1. Určete cílovou skupinu zkoumaní (může se v průběhu změnit).
  2. Oslovte zúčastněné strany a požádejte je o kontakty na potencionální respondenty.
  3. Získané kontakty prověřte a požádejte je o účast.
  4. Pokračujte v získávání kontaktů pomocí metody sněhové koule, abyste v případě potřeby získali více zúčastněných stran.
  5. Zajistíte tak rozmanitost získaných odpovědí rozšířením profilu osob zapojených do výzkumu.

Kdy ji použít

Požadavek

U každého účastníka výzkumu musí existovat vysoká pravděpodobnost, že zná další osobu, která je způsobilá pro výzkum.[4]

Uplatnitelné situace

Tato metoda výběrového šetření se používá při nepravděpodobnostním (nenáhodném) výběru z málo početných skupin, skupin speciálních, těžko přístupných, pro které se špatně sestavují pravděpodobnostní výběry a „pro něž neexistují seznamy“[5], a nemáme-li k jedincům, kteří jsou potenciálním předmětem zkoumání, přístup.

Vzorkování sněhové koule je vhodné použít, když jsou příslušníci populace v obtížně lokalizovatelných skupinách úzce propojeni.[4]

Konkrétně se tato metoda provádí při kvalitativních studiích drogové problematiky, jakož i v dalších oblastech, kde je předpoklad, že jedinec pomůže v nalezení dalšího jedince.

Kde metodu aplikovat

Konfliktní prostředí

Bylo zjištěno, že provádění výzkumu v konfliktním prostředí je náročné kvůli nedůvěře respondenta k výzkumníkovi. O konfliktní prostředí se jedná tehdy, když si lidé nebo skupiny myslí, že jejich potřeby a cíl jsou v rozporu s cíli a potřebami ostatních, což způsobuje nedůvěru a podezíravost. Namísto marginalizace určité skupiny je do jisté míry marginalizována celá společnost, což vede ke zvýšené obtížnosti získat respondenty pro výzkum. Vzorkování sněhové koule se ukázalo jako druhá nejlepší metoda při provádění výzkumu v konfliktních prostředích. Vzorkování sněhové koule umožňuje tazatelům přiblížit se k marginalizované populaci na kognitivní a emocionální úrovni a zapojit je do studie. Vzorkování sněhové koule řeší nedostatek důvěry, který vzniká kvůli nejistotě ohledně budoucnosti prostřednictvím metodologie trace-linking.[6]

Sběr odborných informací

Vzorkování sněhové koule lze použít i k identifikaci odborníků v určité oblasti, jako je například medicína, a skrze ně získat odborné znalosti.

Výzkum veřejného zdraví u marginalizované a stigmatizované populace

Vzorkování sněhové koule lze použít k náboru účastníků výzkumu v oblasti medicíny, ​​výrobních procesů nebo metody vztahů se zákazníky, a shromáždit odborné a cenné znalosti. Příklady zahrnují užívání nelegálních látek, shromažďování nelegálních materiálů (např. slonovina, nelicencované zbraně) nebo stigmatizované praktiky (např. podpora anorexie, sexuální fetiš). Vyloučení z většinové společnosti nebo strach z odhalení či zahanbení ztěžuje kontaktování účastníků běžným způsobem.[7]

Výhody a nevýhody metody

Výhody

Mezi největší výhody metody sněhové koule patří možnost odhalit skryté společnosti lidí, které nejsou v žádném konkrétním souboru evidovány. Jelikož se subjekty používají k lokalizaci skryté populace, výzkumník investuje méně peněz a času do vzorkování. Metoda odběru sněhové koule nevyžaduje složité plánování a ve srovnání s jinými metodami odběru vzorků je potřebný personál podstatně menší.[8]

Nevýhody

Mezi největší nevýhody patří např. náročnost pro terénní pracovníky, problémy s reprezentativitou.

Je-li vybrán zavádějící prvotní výběrový soubor, který v dalších vlnách nevede k požadovanému rozšířenému výběru, může dojít ke zkreslení. Příčinou může být například snaha neodhalovat své blízké (jedná-li se např. o konzumenty drog). Zkreslení se lze vyhnout výběrem různorodého prvotního vzorku, který je načerpán z pestré škály prvotních zdrojů.[9]

Kompenzace nevýhod

Nejlepší obranou proti slabým stránkám je začít se sadou počátečních informátorů, kteří jsou co nejrozmanitější.[4] Snahy o zlepšení hlavní nevýhody vzorkování sněhové koule vyústily v metodu vzorkování řízeného respondenty (RDS). RDS rozšiřuje referenční metodu vážením vzorku za účelem kompenzace počátečního nenáhodného výběru, což může vést ke snížení chyb vyskytujících se při výběru vzorků metodou doporučení.[2]

Teoretická nasycenost

Teoretická nasycenost je jev, který nastává, když se v datech neobjevují nové vzorce a kategorie. Kategorie jsou již propracované a popsané, a vztahy mezi jednotlivými kategoriemi jsou dobře ustanoveny.

Je to jev vedoucí k ukončení výběrového procesu.

Odkazy

Reference

  1. BALTAR, Fabiola; BRUNET, Ignasi. Social research 2.0: virtual snowball sampling method using Facebook. Internet Research. 2012-01-27, roč. 22, čís. 1, s. 57–74. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1066-2243. DOI 10.1108/10662241211199960. (anglicky) 
  2. a b HECKATHORN, Douglas D. Respondent-Driven Sampling: A New Approach to the Study of Hidden Populations. Social Problems. 1997-05, roč. 44, čís. 2, s. 174–199. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 0037-7791. DOI 10.1525/sp.1997.44.2.03x0221m. (anglicky) 
  3. Explorable: Snowball sampling. [online]. [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://explorable.com/snowball-sampling.html Archivováno 16. 1. 2013 na Wayback Machine.
  4. a b c The Sage encyclopedia of qualitative research methods. Los Angeles, Calif.: Sage Publications 2 volumes s. Dostupné online. ISBN 978-1-4129-4163-1, ISBN 1-4129-4163-6. OCLC 185031301 
  5. JEŘÁBEK, Hynek. Úvod do sociologického výzkumu. Dot. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-706-6662-5.
  6. COHEN, Nissim; ARIELI, Tamar. Field research in conflict environments: Methodological challenges and snowball sampling. Journal of Peace Research. 2011-07, roč. 48, čís. 4, s. 423–435. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 0022-3433. DOI 10.1177/0022343311405698. (anglicky) 
  7. MARSHALL, Brandon DL; KERR, Thomas; LIVINGSTONE, Chris. High prevalence of HIV infection among homeless and street-involved Aboriginal youth in a Canadian setting. Harm Reduction Journal. 2008-12, roč. 5, čís. 1, s. 35. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1477-7517. DOI 10.1186/1477-7517-5-35. PMID 19019253. (anglicky) 
  8. Explorable: Snowball sampling. Dostupné z: http://explorable.com/snowball-sampling.html Archivováno 16. 1. 2013 na Wayback Machine.
  9. U.S. Geological Survey: Snowball sampling. Dostupné z: http://www.fort.usgs.gov/landsatsurvey/SnowballSampling.asp Archivováno 2. 2. 2014 na Wayback Machine.

Literatura

Související články