Greenwashing: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Definice: Širší vysvětlení, co je greenwashing, jeho definice, příklady, historie, psychologické efekty, opozice, regulace v jednotlivých zemích.
Překlad anglického článku o greenwashingu - https://en.wikipedia.org/wiki/Greenwashing.
značky: URL ve shrnutí nevhodná syntaxe v nadpisu možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 141: Řádek 141:
| poznámka =
| poznámka =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>

== Psychologické efekty ==
Greenwashing je relativně nově zkoumanou oblastí v psychologii a zatím existuje malá shoda napříč studiemi, jak greenwashing ovlivňuje spotřebitele a stakeholdery. Nesrovnalosti mezi chováním spotřebitelů v nedávno publikovaných studiích lze přičíst kulturním nebo geografickým rozdílům jednotlivých zemí.

==== Vliv na vnímání spotřebitele ====
Výzkumníci zjistili, že produkty, které jsou skutečně šetrné k životnímu prostředí, jsou vnímány výrazně příznivěji než jejich "nazelenalé" protějšky.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lee
| jméno = Jeonggyu
| příjmení2 = Bhatt
| jméno2 = Siddharth
| příjmení3 = Suri
| jméno3 = Rajneesh
| titul = When consumers penalize not so green products
| periodikum = Psychology & Marketing
| datum vydání = 2018-01
| ročník = 35
| číslo = 1
| strany = 36–46
| doi = 10.1002/mar.21069
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/mar.21069
| datum přístupu = 2022-06-11
}}</ref> Vnímání spotřebitele je také ovlivňování mírou greenwashingu, kterému jsou vystaveni.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Torelli
| jméno = Riccardo
| příjmení2 = Balluchi
| jméno2 = Federica
| příjmení3 = Lazzini
| jméno3 = Arianna
| titul = Greenwashing and Environmental Communication: Effects on Stakeholders’ Perceptions
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.31219/osf.io/97vxn
| datum vydání = 2019-10-16
| datum přístupu = 2022-06-11
}}</ref> Další studie naznačují, že jen málo spotřebitelů si greenwashingu skutečně všimne, zejména pokud vnímají společnost jako uznávanou. Pokud spotřebitelé vnímají zelenou reklamu jako důvěryhodnou, vytvářejí si ke značce pozitivnější postoj, i v případě, že jde o klamavou reklamu.<ref>{{Citace periodika
| titul = AN INVESTIGATION OF THE EFFECTS OF CONSUMERS’ ENVIRONMENTAL ATTITUDES ON PERCEPTIONS OF GREEN ADS AND ATTITUDES TOWARD THE BRAND
| periodikum = Journal of Academic Research in Economics (JARE)
| datum vydání = 2016
| ročník = 8
| číslo = 1
| strany = 7–37
| issn = 2066-0855
| jazyk = English
| url = https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=586058
| datum přístupu = 2022-06-11
}}</ref>

Jiné výzkumy naznačují, že spotřebitelé s větším zájmem o ekologii jsou schopni lépe rozlišit rozdíl mezi poctivým udržitelným marketingem a greenwashingovou reklamou. Čím větší zájem o ekologii, tím silnější záměr nenakupovat u společností, u kterých vnímají greenwashingový marketing.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Zhang
| jméno = Lu
| příjmení2 = Li
| jméno2 = Dayuan
| příjmení3 = Cao
| jméno3 = Cuicui
| titul = The influence of greenwashing perception on green purchasing intentions: The mediating role of green word-of-mouth and moderating role of green concern
| periodikum = Journal of Cleaner Production
| datum vydání = 2018-06-20
| ročník = 187
| strany = 740–750
| issn = 0959-6526
| doi = 10.1016/j.jclepro.2018.03.201
| jazyk = en
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0959652618308722
| datum přístupu = 2022-06-11
}}</ref>

==== [[Atribuce]] greenwashingu ====
Vnímání ekologických reklam a greenwashingu spotřebiteli je ovlivněno tím, jaký význam jim spotřebitelé přisuzují. Produkt může být označený jako udržitelný jak samotnou firmou, tak externí organizací. To vyvolává obavy, protože společnosti mohou označit produkt za ekologický zveřejněním selektivních vlastností produktu bez odhalení škod způsobených životnímu prostředí.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lyon
| jméno = Thomas P.
| příjmení2 = Montgomery
| jméno2 = A. Wren
| titul = The Means and End of Greenwash
| periodikum = Organization & Environment
| datum vydání = 2015-06
| ročník = 28
| číslo = 2
| strany = 223–249
| issn = 1086-0266
| doi = 10.1177/1086026615575332
| jazyk = en
| url = http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1086026615575332
| datum přístupu = 2022-06-11
}}</ref> Spotřebitelé očekávají označení od interních i externích organizací, přestože externí zdroj považují za spolehlivější. Výzkumníci z University of Twente zjistily, že necertifikované nebo interně udělené "eko nálekpy" mohou přesto přispívat k vnímání firmy jako zodpovědné s tím, že spotřebitelé připisují význam vnitřní motivaci firmě udělovat tyto "eko nálepky".<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gosselt
| jméno = Jordy F.
| příjmení2 = van Rompay
| jméno2 = Thomas
| příjmení3 = Haske
| jméno3 = Laura
| titul = Won’t Get Fooled Again: The Effects of Internal and External CSR ECO-Labeling
| periodikum = Journal of Business Ethics
| datum vydání = 2019-03-01
| ročník = 155
| číslo = 2
| strany = 413–424
| issn = 1573-0697
| doi = 10.1007/s10551-017-3512-8
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s10551-017-3512-8
| datum přístupu = 2022-06-11
}}</ref> Další výzkum propojující teorii atribuce a greenwashing zjistil, že spotřebitelé často vnímají udržitelnou reklamu jako greenwashing, pokud firma používá "zelené" reklamy, přičemž ekologická sdělení přisuzují vlastním zájmům společnosti. "Zelená" reklama může být kontraproduktivní, zejména pokud environmentální tvrzení neodpovídá aktuální environmentální angažovanosti firmy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Nyilasy
| jméno = Gergely
| příjmení2 = Gangadharbatla
| jméno2 = Harsha
| příjmení3 = Paladino
| jméno3 = Angela
| titul = Perceived Greenwashing: The Interactive Effects of Green Advertising and Corporate Environmental Performance on Consumer Reactions
| periodikum = Journal of Business Ethics
| datum vydání = 2014-12-01
| ročník = 125
| číslo = 4
| strany = 693–707
| issn = 1573-0697
| doi = 10.1007/s10551-013-1944-3
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s10551-013-1944-3
| datum přístupu = 2022-06-11
}}</ref>

==== Důsledky pro ekologické podnikání ====
Výzkumníci zabývající se vnímáním spotřebitelů, psychologií a greenwashingem upozorňují, že pokud se společnosti chtějí vyhnout negativním konotacím ohledně greenwashingu, měli by být zaběhnutí v reklamách na udržitelnost. Zelený marketing, eko nálepky a reklama jsou nejefektivnější, pokud odpovídají skutečné ekologické angažovanosti společnosti. To se také odráží ve viditelnosti těchto ekologických závazků. Pokud si spotřebitelé nejsou vědomi ekologického smýšlení firmy, nejsou schopni zohlednit faktor udržitelnosti v hodnocení společnosti nebo produktu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Berrone
| jméno = Pascual
| příjmení2 = Fosfuri
| jméno2 = Andrea
| příjmení3 = Gelabert
| jméno3 = Liliana
| titul = Does Greenwashing Pay Off? Understanding the Relationship Between Environmental Actions and Environmental Legitimacy
| periodikum = Journal of Business Ethics
| datum vydání = 2017-08-01
| ročník = 144
| číslo = 2
| strany = 363–379
| issn = 1573-0697
| doi = 10.1007/s10551-015-2816-9
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s10551-015-2816-9
| datum přístupu = 2022-06-11
}}</ref> Významná zkušenost s greenwashingem může u spotřebitele vyvolat lhostejnost nebo negativní vnímání celého zeleného marketingu. Skutečně udržitelné podniky se pak musí snažit odlišit od těch, které používají klamavá tvrzení. Spotřebitelé mohou také negativně reagovat na pravdivá tvrzení o udržitelnosti na základě předchozí negativní zkušenosti s greenwashingem.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Szabo
| jméno = Szerena
| příjmení2 = Webster
| jméno2 = Jane
| titul = Perceived Greenwashing: The Effects of Green Marketing on Environmental and Product Perceptions
| periodikum = Journal of Business Ethics
| datum vydání = 2021-07-01
| ročník = 171
| číslo = 4
| strany = 719–739
| issn = 1573-0697
| doi = 10.1007/s10551-020-04461-0
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/s10551-020-04461-0
| datum přístupu = 2022-06-11
}}</ref>

==== Limity greenwashingu a vnímání spotřebitelů ====
Výzkumy ukazují, že ochota spotřebitelů platit za zelené produkty se snižuje, pokud vnímají, že ekologické vlastnosti jdou na úkor kvality produktu. To dělá greenwashing potenciálně rizikovým, a to i v případě, že spotřebitel či stakeholder nejsou k zeleným sdělením skeptičtí. Často používaná slova a fráze v reklamních sděleních, jako například "šetrný", mohou vést spotřebitele k přesvědčení, že udržitelný produkt je méně účinný než neekologická, neudržitelná varianta produktu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Newman
| jméno = George E.
| příjmení2 = Gorlin
| jméno2 = Margarita
| příjmení3 = Dhar
| jméno3 = Ravi
| titul = When Going Green Backfires: How Firm Intentions Shape the Evaluation of Socially Beneficial Product Enhancements
| periodikum = Journal of Consumer Research
| datum vydání = 2014-10-01
| ročník = 41
| číslo = 3
| strany = 823–839
| issn = 0093-5301
| doi = 10.1086/677841
| url = https://doi.org/10.1086/677841
| datum přístupu = 2022-06-11
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 11. 6. 2022, 20:44

Greenwashing, nebo také "green sheen" ("zelený lesk") je termín anglického původu složený z termínů green (zelený, přeneseně ekologický) a whitewashing (zastírání či ospravedlňování nepříznivých faktů za účelem zlepšení veřejného mínění o osobě či tématu). Oxfordský slovník greenwashing definuje jako dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe.[1]

Jedná se o formu marketingu používanou k přesvědčování veřejnosti, že produkty, cíle a zásady organizace jsou šetrné k životnímu prostředí. Společnosti, které záměrně využívají komunikační strategie greenwashingu tak často konají, aby se distancovaly od ekologických přešlapů svých dodavatelů a vylepšili svůj veřejný obraz vnímání.[2] Kritici této praktiky upozorňují, že nárůst greenwashingu bez účinné regulace přispívá ke skepsi spotřebitelů vůči všem ekologickým tvrzením a snižuje schopnost spotřebitele přimět společnosti k ekologičtějším výrobním a obchodním procesům. [3]

Přestože greenwashing se začal objevovat už v 80. letech 20. století, v posledních letech výrazně vzrostl, aby uspokojil poptávku spotřebitelů po zboží a službách šetrných k životnímu prostředí. Nové regulace a zákony by měli odradit společnosti od používání greenwashingu a klamání spotřebitelů. [4]

Definice

Greenwashing zahrnuje např. praktiky rozšiřování nepravdivých informací s cílem u veřejnosti vytvořit nepravdivou pověst ekologicky zodpovědné firmy. Jinou formou greenwashingu je zavedení banálního opatření, které je reklamou a metodami PR nafouknuto.

Termín greenwashing poprvé použil roku 1986 newyorský ekolog Jay Westerveld v eseji věnující se praktikám hotelů. V pokojích visely upozornění, aby hosté šetřili životní prostředí opakovaným používáním ručníků. Westerveld poznamenal, že hotely vyvíjejí velmi malé úsilí ke snižování energií, ale opakovaným používáním ručníků by ušetřili za náklady na praní. Došel k závěru, že skutečným záměrem je pouhé zvýšení zisku a označil toto a další „environmentálně-vědomé“ chování za greenwashing.[5]

TerraChoice, divize environmentálního poradenství společnosti UL, popisuje tzv. "7 hříchů greenwashingu" a říká, že 95% spotřebních produktů, které se prohlašují za ekologické se dopustily alespoň jednoho z nich:

  1. Skrytý kompromis: Tvrzení, že produkt je zelený na základě nepřiměřeně úzkého souboru vlastností bez věnování pozornosti jiným důležitým environmentálním problémům.
  2. Chybějící důkaz: Tvrzení, které nelze doložit snadno dostupnými informacemi nebo spolehlivou certifikací třetí strany.
  3. Nejednoznačnost: Tvrzení, které je natolik chudě nebo naopak nejasně definované, že spotřebitel jen těžko pochopí skutečný význam.
  4. Uznávání falešných označení: Tvrzení, které skrze slova nebo obrázky vyvolává dojem, že je schváleno třetí stranou, přestože žádná neexistuje.
  5. Nepodstatnost: Tvrzení, které může být pravdivé, ale není podstatné nebo užitečné pro spotřebitele, kteří hledají environmentálně šetrné produkty.
  6. Menší zlo: Tvrzení, které může být v rámci kategorie výrobků pravdivé, ale hrozí, že odvede pozornost spotřebitelů od většího celkového dopadu na životní prostředí.
  7. Lhaní: Tvrzení, které je jednoduše nepravdivé. Jedná se o nejvzácnější prohřešek.[6]

Příkladem důkazu greenwashingu je situace, kdy firma vynaloží podstatně více zdrojů na vizuální stránku - "zelenost" reklamy než na reálné postupy šetrné k životnímu prostředí.[7] Greenwashing může sahat od změny názvu přes "zelené" označení výrobku obsahujícího škodlivé chemikálie, který má evokovat přírodní prostředí, až po mnohamilionové kampaně, které mají označovat vysoce znečišťující a energeticky náročné společnosti jako ekologicky šetrné. Greenwashing je tedy používán k zakrytí neudržitelných korporátních jednání a politik.[8] Veřejná obvinění vysoce přispěla k rostoucímu užívání tohoto termínu.[9]

Je to podobné jako obchodování s emisními povolenkami, které může navodit environmentálně šetrný dojem. Může být ale kontraproduktivní, pokud je cena uhlíku příliš nízká nebo pokud velcí znečišťovatelé dostávají „volné kredity“. Například dceřinná společnost Bank of America MBNA nabízí karty "Eco-Logique" MasterCards, které kanadské zákazníky odměňují uhlíkovými kompenzacemi za jejich užívání. Zákazníci mohou mít pocit, že používáním karty při nákupu vynulují svou uhlíkovou stopu. Ve skutečnosti jde ale z platby pouhých 0,5 % na nákup uhlíkových kompenzací. Zbytek mezibankovního poplatku jde stále bance.[10]

Takové kampaně a marketingová komunikace, jejichž cílem je propagovat a zdůrazňovat organizační zásady různým zainteresovaným stranám, mohou zlepšit firemní reputaci a image značky. Šíření nepodložených etických tvrzení a greenwashingu ze strany některých společností však způsobilo, že spotřebitelé jsou cyničtější a méně důvěřiví.[11]

Historie

Poprvé se greenwashing začíná objevovat v 80. letech 20. století. Velkým zlomem byl summit v Riu de Janeiru v roce 1992, kdy byla zřízena Obchodní rada pro udržitelný rozvoj (Business Council for Sustainable Development) a Mezinárodní obchodní komora (International Chamber of Commerce), které měly hájit zájmy velkým obchodním společnostem a zároveň budit dojem o udržitelnému rozvoji jednotlivých korporací. Byla najata tehdy největší PR agentura Burson-Marsteller, aby prezentovala k životnímu prostředí šetrné jednání firem. Díky tomu byly zmínky o korporacích zcela vynechány v důležitých dokumentech jako například Charta Země či Agenda 21.[12]

Psychologické efekty

Greenwashing je relativně nově zkoumanou oblastí v psychologii a zatím existuje malá shoda napříč studiemi, jak greenwashing ovlivňuje spotřebitele a stakeholdery. Nesrovnalosti mezi chováním spotřebitelů v nedávno publikovaných studiích lze přičíst kulturním nebo geografickým rozdílům jednotlivých zemí.

Vliv na vnímání spotřebitele

Výzkumníci zjistili, že produkty, které jsou skutečně šetrné k životnímu prostředí, jsou vnímány výrazně příznivěji než jejich "nazelenalé" protějšky.[13] Vnímání spotřebitele je také ovlivňování mírou greenwashingu, kterému jsou vystaveni.[14] Další studie naznačují, že jen málo spotřebitelů si greenwashingu skutečně všimne, zejména pokud vnímají společnost jako uznávanou. Pokud spotřebitelé vnímají zelenou reklamu jako důvěryhodnou, vytvářejí si ke značce pozitivnější postoj, i v případě, že jde o klamavou reklamu.[15]

Jiné výzkumy naznačují, že spotřebitelé s větším zájmem o ekologii jsou schopni lépe rozlišit rozdíl mezi poctivým udržitelným marketingem a greenwashingovou reklamou. Čím větší zájem o ekologii, tím silnější záměr nenakupovat u společností, u kterých vnímají greenwashingový marketing.[16]

Atribuce greenwashingu

Vnímání ekologických reklam a greenwashingu spotřebiteli je ovlivněno tím, jaký význam jim spotřebitelé přisuzují. Produkt může být označený jako udržitelný jak samotnou firmou, tak externí organizací. To vyvolává obavy, protože společnosti mohou označit produkt za ekologický zveřejněním selektivních vlastností produktu bez odhalení škod způsobených životnímu prostředí.[17] Spotřebitelé očekávají označení od interních i externích organizací, přestože externí zdroj považují za spolehlivější. Výzkumníci z University of Twente zjistily, že necertifikované nebo interně udělené "eko nálekpy" mohou přesto přispívat k vnímání firmy jako zodpovědné s tím, že spotřebitelé připisují význam vnitřní motivaci firmě udělovat tyto "eko nálepky".[18] Další výzkum propojující teorii atribuce a greenwashing zjistil, že spotřebitelé často vnímají udržitelnou reklamu jako greenwashing, pokud firma používá "zelené" reklamy, přičemž ekologická sdělení přisuzují vlastním zájmům společnosti. "Zelená" reklama může být kontraproduktivní, zejména pokud environmentální tvrzení neodpovídá aktuální environmentální angažovanosti firmy.[19]

Důsledky pro ekologické podnikání

Výzkumníci zabývající se vnímáním spotřebitelů, psychologií a greenwashingem upozorňují, že pokud se společnosti chtějí vyhnout negativním konotacím ohledně greenwashingu, měli by být zaběhnutí v reklamách na udržitelnost. Zelený marketing, eko nálepky a reklama jsou nejefektivnější, pokud odpovídají skutečné ekologické angažovanosti společnosti. To se také odráží ve viditelnosti těchto ekologických závazků. Pokud si spotřebitelé nejsou vědomi ekologického smýšlení firmy, nejsou schopni zohlednit faktor udržitelnosti v hodnocení společnosti nebo produktu.[20] Významná zkušenost s greenwashingem může u spotřebitele vyvolat lhostejnost nebo negativní vnímání celého zeleného marketingu. Skutečně udržitelné podniky se pak musí snažit odlišit od těch, které používají klamavá tvrzení. Spotřebitelé mohou také negativně reagovat na pravdivá tvrzení o udržitelnosti na základě předchozí negativní zkušenosti s greenwashingem.[21]

Limity greenwashingu a vnímání spotřebitelů

Výzkumy ukazují, že ochota spotřebitelů platit za zelené produkty se snižuje, pokud vnímají, že ekologické vlastnosti jdou na úkor kvality produktu. To dělá greenwashing potenciálně rizikovým, a to i v případě, že spotřebitel či stakeholder nejsou k zeleným sdělením skeptičtí. Často používaná slova a fráze v reklamních sděleních, jako například "šetrný", mohou vést spotřebitele k přesvědčení, že udržitelný produkt je méně účinný než neekologická, neudržitelná varianta produktu.[22]

Reference

  1. ↑ Vít Kouřil, Jan Miessler: Čerstvě natřeno. Zn.: na zeleno, Sedmá generace, 1/2008
  2. ↑ PIZZETTI, Marta; GATTI, Lucia; SEELE, Peter. Firms Talk, Suppliers Walk: Analyzing the Locus of Greenwashing in the Blame Game and Introducing ‘Vicarious Greenwashing’. Journal of Business Ethics. 2021-04-01, roč. 170, čís. 1, s. 21–38. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697. DOI 10.1007/s10551-019-04406-2. (anglicky) 
  3. ↑ DAHL, Richard. Green Washing: Do You Know What You're Buying?. Environmental Health Perspectives [online]. 2010-06-01 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ WEBB, Bella. The big global greenwashing crackdown. Vogue Business [online]. 2021-05-27 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ STAFF, A. O. L. A History of Greenwashing: How Dirty Towels Impacted the Green Movement. www.aol.com [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ The Sins of Greenwashing: Home and Family Edition. web.archive.org [online]. 2014-07-17 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Diese Domain wurde bei EDIS registriert! AT. www.stopgreenwash.org [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Top 10 Greenwashing Companies In America. HuffPost [online]. 2009-05-04 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ SEELE, Peter; GATTI, Lucia. Greenwashing Revisited: In Search of a Typology and Accusation-Based Definition Incorporating Legitimacy Strategies: Greenwashing Revisited. Business Strategy and the Environment. 2017-02, roč. 26, čís. 2, s. 239–252. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. DOI 10.1002/bse.1912. (anglicky) 
  10. ↑ Cashing in on the Environmental Cow | C3 - Energy. Ideas. Change.. web.archive.org [online]. 2013-01-15 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ JAHDI, Khosro S.; ACIKDILLI, Gaye. Marketing Communications and Corporate Social Responsibility (CSR): Marriage of Convenience or Shotgun Wedding?. Journal of Business Ethics. 2009-08-01, roč. 88, čís. 1, s. 103–113. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697. DOI 10.1007/s10551-009-0113-1. (anglicky) 
  12. ↑ REŠL, Ondřej. Přítomnost greenwashingu v současné debatě klimatických změn. Brno, 2010 [cit. 2015-03-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohuslav Binka. Dostupné online.
  13. ↑ LEE, Jeonggyu; BHATT, Siddharth; SURI, Rajneesh. When consumers penalize not so green products. Psychology & Marketing. 2018-01, roč. 35, čís. 1, s. 36–46. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. DOI 10.1002/mar.21069. (anglicky) 
  14. ↑ TORELLI, Riccardo; BALLUCHI, Federica; LAZZINI, Arianna. Greenwashing and Environmental Communication: Effects on Stakeholders’ Perceptions. dx.doi.org [online]. 2019-10-16 [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ AN INVESTIGATION OF THE EFFECTS OF CONSUMERS’ ENVIRONMENTAL ATTITUDES ON PERCEPTIONS OF GREEN ADS AND ATTITUDES TOWARD THE BRAND. Journal of Academic Research in Economics (JARE). 2016, roč. 8, čís. 1, s. 7–37. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 2066-0855. (English) 
  16. ↑ ZHANG, Lu; LI, Dayuan; CAO, Cuicui. The influence of greenwashing perception on green purchasing intentions: The mediating role of green word-of-mouth and moderating role of green concern. Journal of Cleaner Production. 2018-06-20, roč. 187, s. 740–750. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 0959-6526. DOI 10.1016/j.jclepro.2018.03.201. (anglicky) 
  17. ↑ LYON, Thomas P.; MONTGOMERY, A. Wren. The Means and End of Greenwash. Organization & Environment. 2015-06, roč. 28, čís. 2, s. 223–249. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1086-0266. DOI 10.1177/1086026615575332. (anglicky) 
  18. ↑ GOSSELT, Jordy F.; VAN ROMPAY, Thomas; HASKE, Laura. Won’t Get Fooled Again: The Effects of Internal and External CSR ECO-Labeling. Journal of Business Ethics. 2019-03-01, roč. 155, čís. 2, s. 413–424. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697. DOI 10.1007/s10551-017-3512-8. (anglicky) 
  19. ↑ NYILASY, Gergely; GANGADHARBATLA, Harsha; PALADINO, Angela. Perceived Greenwashing: The Interactive Effects of Green Advertising and Corporate Environmental Performance on Consumer Reactions. Journal of Business Ethics. 2014-12-01, roč. 125, čís. 4, s. 693–707. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697. DOI 10.1007/s10551-013-1944-3. (anglicky) 
  20. ↑ BERRONE, Pascual; FOSFURI, Andrea; GELABERT, Liliana. Does Greenwashing Pay Off? Understanding the Relationship Between Environmental Actions and Environmental Legitimacy. Journal of Business Ethics. 2017-08-01, roč. 144, čís. 2, s. 363–379. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697. DOI 10.1007/s10551-015-2816-9. (anglicky) 
  21. ↑ SZABO, Szerena; WEBSTER, Jane. Perceived Greenwashing: The Effects of Green Marketing on Environmental and Product Perceptions. Journal of Business Ethics. 2021-07-01, roč. 171, čís. 4, s. 719–739. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697. DOI 10.1007/s10551-020-04461-0. (anglicky) 
  22. ↑ NEWMAN, George E.; GORLIN, Margarita; DHAR, Ravi. When Going Green Backfires: How Firm Intentions Shape the Evaluation of Socially Beneficial Product Enhancements. Journal of Consumer Research. 2014-10-01, roč. 41, čís. 3, s. 823–839. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 0093-5301. DOI 10.1086/677841. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Greenwashing&oldid=21377178“